Technologický scénář do roku 2020, představený na konferenci LEFIS 2006 ve Firenze, může být charakterizován těmito body:

USA, EU, Japonsko, Izrael a Čína představují vedoucí země ve špičkových technologiích spojených s umělou inteligencí; všechny legislativní produkty bruselského a washingtonského centra využívají expertní systémy na bázi umělé inteligence.

Geneticky založená medicína; výroba nových lékařských zařízení a léků vycházejících z nových poznatků v souvislosti s prohlubující se znalostí lidského geonomu; mikroroboti umožňující zásahy na úrovni buněk.

Rozvoj gridových sítí jako soubor heterogenních distribuovaných systémů; o vzájemnou spolupráci všech potřebných prostředků pro vykonání uživatelských úloh se bude starat inteligentní softwarová infrastruktura; současný internet se stane vyhledávaným smetištěm.

Nanotechnologie (včetně možnosti výroby ultraminiaturních zařízení a struktur s předem definovanými vlastnostmi či schopností samoopravy).

- vyspělé počítače v nejrůznějších podobách (od přenosných tablet PC až po osobní počítače velikosti kontaktní čočky) a holografické ukládání dat;

- inteligentní spotřebiče a supersmysly;

- nové bezdrátové a širokopásmové technologie a inteligentní dopravní systémy;

- bezdrátové sítě vybavené senzory komunikující s okolím;

- nanolitografie a kvantová kryptografie;

- holografické ukládání dat.

Specializované viry konstruují nové druhy počítačů - počítačové sítě konstruují viry.

Uměle inteligentní počítačové a telekomunikační sítě zabezpečují provoz internetu, televize, rozhlasu, mobilní telefonie, komplexu lékařských zařízení a dalších služeb; řízení uměle inteligentních sítí včetně osobních počítačů hlasem; právní úprava využívání domácích robotů; zájemce o komunikaci musí prokazovat, zda je člověkem nebo robotem.

Vznik nových průmyslových odvětví: rozvoj výroby zařízení chránících před elektromagnetickým i elektronickým smogem včetně právní úpravy, výroba materiálů s nízkou inteligencí, výroba komponent pro vodíkovou ekonomiku.

Přímá komunikace člověka s internetem prostřednictvím implementovaného čipu.

Výroba nových léků a lékařských přístrojů na míru; možnost opravy (popř. regenerace řízené inteligentním systémem) většiny lidských orgánů; uměle inteligentní systémy řídí průmyslovou výrobu kmenových buněk.

Miniaturní přenosná elektronika s možností vzájemného propojení (nová generace zařízení malých rozměrů, schopných vzájemně spolupracovat a umožňujících přístup k různým druhům služeb a inteligentní spotřebiče).

RNDr. Bohumír Štědroň, CSc.
soudní znalec v oboru kybernetika

Související