Evropský soudní dvůr (ESD) se ve svém rozsudku ve spojených věcech C-439/04 Axel Kittel a C-440/04 Recolta Recycling opět vyjádřil k problematice tzv. kolotočových podvodů v oblasti daně z přidané hodnoty. Co nového tedy tento rozsudek přináší pro podnikatele, kteří se dostanou do soukolí podvodného jednání? Obchodní transakce v případu Axel Kittel i Recolta Recycling odpovídaly klasickému schématu tzv. kolotočového podvodu. Společnost A se sídlem v jednom z členských států Evropské unie prodá zboží společnosti B se sídlem v jiném členském státě, přičemž toto dodání je pro společnost A osvobozené s plným nárokem na odpočet DPH na vstupu. Společnost B přizná daň na výstupu, ale zároveň uplatní nárok na odpočet daně na vstupu, čímž je zajištěna daňová neutralita této transakce vůči státu, ve kterém má společnost A sídlo. Společnost B prodá předmětné zboží v daném členském státě společnosti C a při prodeji uvede daň na daňovém dokladu, nicméně daň nepřizná a státu neodvede. Společnost B je pak označována jako tzv. chybějící subjekt. Společnost po čase zmizí, eventuálně používá falešné daňové identifikační číslo, aniž by odvedla daň do státního rozpočtu. Společnost C si pak uplatní nárok na odpočet daně na vstupu a zboží dodá do jiného členského státu. Pokud je příjemcem opět společnost A, celý "kolotoč" se uzavírá.

PŘÍKLADY Z BELGIE. V prvním případě společnost Computime (nyní v konkurzním řízení reprezentovaná správcem konkurzní podstaty Axelem Kittelem) nakupovala v Belgii od belgického dodavatele počítačové součástky za účelem jejich exportu do Lucemburska. Lucemburský zákazník tyto součástky následně prodal jiné společnosti působící ve stejné zemi, která je vyvezla zpět do Belgie a prodala belgickému subjektu - dodavateli společnosti Computime. Tento belgický dodavatel byl oním subjektem, který neodvedl příslušnou DPH do státního rozpočtu, přičemž společnost Computime si byla této skutečnosti vědoma.

V druhém případě společnost Recolta zakoupila od pana Ailliauda šestnáct luxusních vozidel, která předtím zakoupil od společnosti Auto-Mail. Společnost Recolta následně tato vozidla vyvezla a prodala stejné společnosti, tj. Auto-Mail. Pan Ailliaud předmětnou DPH do belgického státního rozpočtu neodvedl a vytvořil tak vědomě se společností Auto-Mail mechanismus daňového "kolotočového" podvodu, jehož součástí byly i obchodní transakce uskutečněné se společností Recolta. V rámci soudního řízení v Belgii tamní soud konstatoval, že nic nenasvědčuje tomu, že by si vedení Recolty bylo vědomo, že je součástí podvodného mechanismu. Belgický stát však v rámci řízení oponoval, že smlouvy, které jsou podkladem pro daňové doklady, na jejichž základě společnost Recolta uplatňovala nárok na odpočet DPH na vstupu, jsou podle národního práva od počátku absolutně neplatné.

OTÁZKY POLOŽENÉ ESD. Belgický Court de Cassation, který se jako poslední soudní instance v Belgii oběma případy zabýval, předložil ESD následující předběžné otázky:

Dodání zboží je určeno osobě povinné k dani, která uzavřela smlouvu v dobré víře bez vědomí podvodu spáchaného prodávajícím. Brání zásada daňové neutrality tomu, aby zrušení smlouvy o prodeji na základě pravidla vnitrostátního občanského práva, jež způsobuje absolutní neplatnost této smlouvy pro rozpor s veřejným pořádkem kvůli protiprávnosti na straně prodávajícího, vedlo pro tuto osobu ke ztrátě nároku na odpočet DPH?

Je odpověď odlišná, pokud absolutní neplatnost vyplývá z podvodu na samotné DPH?

Je odpověď odlišná, pokud je protiprávním důvodem smlouvy o prodeji, způsobujícím podle vnitrostátního práva absolutní neplatnost, podvod na DPH známý oběma smluvním stranám?

NÁZOR ESD. Evropský soudní dvůr ve svém rozsudku uvádí, že pokud je dodání zboží uskutečněno pro osobu povinnou k dani, která nevěděla a nemohla vědět, že dotyčné plnění je součástí podvodu spáchaného prodávajícím, zůstává jí dle příslušných ustanovení Šesté směrnice nárok na odpočet zachován. A to i přesto, že zde existuje pravidlo vnitrostátního práva, podle kterého je-li smlouva zrušena z důvodu její absolutní neplatnosti, vede toto zrušení smlouvy ke ztrátě nároku na odpočet DPH odvedené osobou povinnou k dani. V tomto ohledu není podle názoru ESD ani relevantní otázka, zda uvedená neplatnost vyplývá z podvodu na DPH, nebo z jiných důvodů. Pokud je ale s přihlédnutím k objektivním skutečnostem prokázáno, že dodání je uskutečněno pro osobu povinnou k dani, která věděla nebo měla vědět, že se svým nákupem účastní plnění, které je součástí podvodu na DPH, je věcí vnitrostátního soudu odmítnout takové osobě povinné k dani přiznat nárok na odpočet.

Nárok na odpočet zůstává plátci zapletenému do kolotočového podvodu zachován i v případě, že o podvodném jednání věděl, ale přímo se na něm nepodílel nebo z něj nezískal majetkový prospěch. ESD se však s tímto přístupem generálního advokáta neztotožnil. Proto nadále osoba, jíž bude prokázáno, že o podvodném jednání věděla nebo vědět měla, nárok na odpočet daně ztrácí.

DOPADY NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ. Evropský soudní dvůr téměř identický právní názor vyslovil v obdobné věci již v rozsudku Optigen v lednu 2006. Rozsudek potvrdil, že princip neutrality je základním pilířem systému DPH a je nutno jej aplikovat na každou jednotlivou transakci, tj. skutečnost, že došlo v průběhu řetězové obchodní transakce k podvodnému jednání, nemůže bez dalšího ovlivnit pozici všech zúčastněných subjektů. Tuto skutečnost nemohou změnit ani formální požadavky národního práva, které jsou s tímto přístupem v rozporu, dokonce ani skutečnost, že celá obchodní transakce může být z pohledu občanského či obchodního práva absolutně neplatnou. Pro podnikatele to pak znamená věnovat zvýšenou pozornost interním kontrolním mechanismům, aby v případě odhalení podvodného jednání nevznikly pochybnosti, že o podvodu věděli či se zřetelem ke všem okolnostem vědět mohli.

Radek Buršík
Michaela Šilhavá
PricewaterhouseCoopers

Související