Je možné nárok na odpočet pro náklady spojené s projekčními pracemi a výrobou prototypu uplatnit pouze v nejbližším zdaňovacím období?

Ne. Nejprve je ale nutné připomenout, že novela zákona o daních z příjmů, která měla za cíl svým novým ustanovením o daňové odčitatelnosti výdajů (nákladů) na výzkum a vývoj motivovat daňové poplatníky k vyšším výdajům v této oblasti, nabyla účinnosti v loňském roce. Právní rámec odčitatelné položky na výzkum a vývoj je tedy zakotven v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a v pokynu Ministerstva financí D-288 k jednotnému postupu při uplatňování této odčitatelné položky.

Podle zákona o daních z příjmů lze od základu daně odečíst 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, při realizaci projektů výzkumu a vývoje, které mají podobu:

experimentálních či teoretických prací;

projekčních či konstrukčních prací;

výpočtů;

návrhů technologií;

výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části; a

certifikace výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje.

V případě, že vynaložené výdaje (náklady) nesouvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje zcela, ale jen z části, je možné od základu daně odečíst pouze tuto jejich část. Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně, musejí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a musejí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka. Je třeba zdůraznit, že tento odpočet nelze uplatnit na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje. Daňová odčitatelnost se netýká ani výdajů (nákladů), na které byla, ať už zcela nebo jen z části, poskytnuta podpora z veřejných zdrojů.

V případě, že výše uvedený odpočet nelze uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl, neboť daňový poplatník vykázal daňovou ztrátu či základ daně nižší než odpočet na výzkum a vývoj, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně. Tento odpočet lze následně uplatnit nejvýše ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.

Lze do odčitatelné položky zařadit nájemné?

Ne. Už zmíněný Pokyn D-288 mimo jiné vymezuje výdaje (náklady), které lze pro účely odčitatelné položky na výzkum a vývoj považovat za náklady uplatnitelné v rámci odčitatelné položky. Jedná se o následující kategorie výdajů (nákladů):

osobní výdaje (náklady) na výzkumné a vývojové pracovníky a další pracovníky daňového poplatníka, pokud se podílejí na řešení projektu;

daňové odpisy hmotného movitého majetku a nehmotného majetku (s výjimkou nehmotných výsledků výzkumu a vývoje pořízených od jiných osob) používaného v přímé souvislosti s řešením projektu;

další provozní výdaje (náklady) vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, např. výdaje (náklady) na materiál, zásoby a drobný hmotný a nehmotný majetek, výdaje na elektrickou energii, teplo, plyn, telekomunikační poplatky a vodné a stočné, vedené v oddělené evidenci;

výdaje (náklady) na certifikaci výsledků;

cestovní náhrady poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům v oblasti vývoje a výzkumu do limitů stanovených zákonem o cestovních náhradách, pokud vzniknou v přímé souvislosti s řešením projektu.

Podle zákona o daních z příjmů nelze odpočet uplatnit na žádné služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, posuzované podle zákona o daních z příjmů jako nehmotný majetek, pořízené od jiných osob. Jedinou výjimkou jsou výdaje vynaložené za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje.

Pokyn D-288 tedy umožňuje do odčitatelné položky na vědu a výzkum zahrnovat výše vyjmenované služby věcné povahy jako např. výdaje (náklady) na materiál, zásoby a drobný hmotný a nehmotný majetek, výdaje na elektrickou energii, teplo, plyn, telekomunikační poplatky a vodné a stočné. Na druhou stranu však Pokyn D-288 neumožňuje do odčitatelné položky na vědu a výzkum zahrnout standardní služby provozního charakteru pořízené v rámci řešení projektu výzkumu a vývoje, jako např. nájemné, pojistné, úroky z poskytnutých úvěrů, apod. Není pochyb, že v tomto směru Pokyn D-288 omezuje uplatnění výdajů (nákladů) na služby nad rámec ustanovení zákona o daních z příjmů.

Připomínám, že pro uplatnění předmětného ustanovení musí daňový poplatník splnit dvě základní podmínky:

skutečně provádět výzkum a vývoj (tj. prokázat, že obsah prováděných činností je v souladu s právními normami České republiky a EU definujícími a upravujícími výzkum a vývoj); a
splnit administrativní podmínky pro uplatnění daňově odčitatelné položky (tj. zpracování písemného projektu, jeho dodržování, oddělená evidence jednotlivých nákladů, prokázání přítomnosti ocenitelného prvku novosti, apod.).

Vzhledem k tomu, že lze více než očekávat, že finanční úřady budou podle Pokynu D-288 striktně postupovat, nelze než doporučit stejný postup i daňovým poplatníkům. V případě, že se daňový poplatník odchýlí od doporučeného postupu, je pravděpodobné, že bude čelit zpochybnění jím zvoleného postupu za strany finančního úřadu. Bude tedy opět na daňovém poplatníkovi, jak unese před finančními úřady důkazní břemeno. Nicméně lze usuzovat, že základem úspěchu bude v případě uplatnění nákladů na výzkum a vývoj prokázání postupu v souladu s Pokynem D-288.

Andrea Gustiová
Deloitte

Andrea Gustiová pracuje jako daňová poradkyně ve společnosti Deloitte. Připomíná: Pokyn D-288 neumožňuje do odčitatelné položky zahrnout nájemné, pojistné či úroky z úvěrů.

Související