Podvodům odzvoněno?



K negativním jevům úzce souvisejícím s probíhajícími globalizačními procesy patří nepochybně přeshraniční kriminalita. Účinná policejní a justiční spolupráce by byla nemyslitelná bez institutu extradice, který znamená vydání pachatele trestného činu ze soudní moci jedním státem jinému státu pro trestní stíhání či výkon trestu. Přijetí eurozatykače znamená kromě zjednodušení a urychlení celého procesu vydávání osob také výrazný kvalitativní posun v dosavadní spolupráci mezi členskými státy. Nejkontroverznější změnou oproti předchozí právní úpravě je prolomení zásady oboustranné (dvojí) trestnosti u některých trestných činů spočívajících v taxativně vyjmenovaných jednáních (např. účast na zločinném spolčení, terorismus, obchod s lidmi, nedovolený obchod s drogami apod.). To v praxi znamená, že se při vydávání osoby podezřelé ze spáchání trestného činu podle práva dožadující země nezkoumá, zda se jedná o trestný čin i podle práva vydávající země.

EUROZATYKAČ KONTRA DAŇOVÉ DELIKTY. Na základě eurozatykače mohou být do jiného členského státu EU předány také osoby stíhané, resp. odsouzené i za méně závažné trestné činy, včetně daňových. Avšak samotná procedura vydávání je poněkud odlišná.

Daňové trestné činy totiž nejsou zahrnuty do skupiny zvláště závažných trestných činů, u nichž je automaticky prolomena zásada oboustranné trestnosti. Podle novely trestního řádu, implementující do českého práva evropský zatýkací rozkaz, je příslušný český soud dokonce povinen předání vyžádané osoby zamítnout, jestliže čin není trestný podle práva obou členských států.

Taková přísná aplikace principu oboustranné trestnosti by však očividně znemožnila použití eurozatykače ve vztahu k daňovým deliktům. Je známo, že právní úprava daní, cel a poplatků v jednotlivých členských státech EU velmi odlišná. Právo Evropských společenství upravující evropský zatýkací rozkaz proto stanovuje, že ve vztahu k předpisům o daních, poplatcích, clech nebo devizách nelze odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu z toho důvodu, že právo vykonávajícího členského státu neukládá tentýž druh daní, poplatků nebo cel anebo neobsahuje stejnou úpravu, pokud jde o daně, poplatky, cla a devizy, jako právo státu, který eurozatykač vystavil.

Výhodou eurozatykače je to, že může vést ke značnému zefektivnění postihu daňových úniků. Není tajemstvím, že spolupráce při vydávání osob vyšetřovaných pro daňové delikty vždy narážela na značnou neochotou mnoha evropských států. Osobám stíhaným za daňové delikty se tak dařilo unikat spravedlnosti díky administrativním překážkám pro jejich vydání, které se nová právní úprava pokouší odstranit. Lze doufat, že absurdní situace, kdy např. český občan stíhaný za daňové trestné činy nacházel úkryt v jiném členském státě a jeho vydání do Česka bylo odmítáno s odůvodněním, že tento členský stát neukládá stejný druh daní, jsou minulostí. Obdobně jsou minulostí i situace, kdy členský stát ve výše uvedených případech odmítal vydávat do jiných členských států své vlastní občany.

TIGRAN MKRTCHYAN
Baker & McKenzie

Související