Než se berňák zeptá



S celními a finančními úřady není radno si zahrávat. Podnikatelé, kteří neodvádějí daň v zákonných termínech, nebo ti, kteří nejsou schopni doložit deklarované skutečnosti daňovými doklady, mohou rychle zakusit hořkou příchuť penále z nedoplatků nebo pokuty za neuchovávání potřebných dokumentů po stanovenou lhůtu. Vybrali jsme přehled nejdůležitějších lhůt a způsobů výpočtu pokut a penále v případě nepřímého zdanění a cel.

DPH A SPOTŘEBNÍ DAŇ. Lhůty pro doměření daně z přidané hodnoty i spotřební daně se obecně řídí zákonem o správě daní a poplatků. Zde zjistíme, že nelze daň vyměřit ani doměřit po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání. Ovšem správce daně nemá příliš důvodů spěchat, aby provedl pečlivé prověření daňových povinností poplatníka. Postačí totiž, aby byl před uplynutím této lhůty učiněn jakýkoli úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení (v praxi se může jednat např. o kratší daňovou kontrolu nebo místní šetření). Tříletá lhůta běží znovu od konce roku, v němž byl daňový subjekt o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a doměřit daň však lze nejpozději do deseti let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání.

Správce daně může za neplnění povinností uložit plátci daně z přidané hodnoty nebo plátci spotřební daně následující sankce:

zvýšení vyměřené daně až o 10 %, pokud daňové přiznání nebylo podáno včas,

penále ve výši 0,1 % z nedoplatku daně za každý den prodlení, pokud daňový subjekt nezaplatí splatnou částku daně nejpozději v den její splatnosti, a to nejdéle za prvních 500 dnů prodlení, za každý další den prodlení se uplatní penále ve výši 140 % diskontní úrokové sazby ČNB,

penále ve výši 0,05 % za každý den prodlení z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání, a to nejdéle za prvních 500 dnů prodlení, za každý další den prodlení se uplatní penále ve výši 140 % diskontní úrokové sazby ČNB,

penále ve výši 0,2 % za každý den prodlení, pokud správce daně zjistí zkrácení daně, a to nejdéle za prvních 500 dnů prodlení, za každý další den prodlení se uplatní penále ve výši 140 % diskontní úrokové sazby ČNB,

opakovaně správní pokutu až do celkové výše 2 000 000 Kč z důvodu nesplnění povinností nepeněžité povahy ve stanovené lhůtě.

Poznámka, že výše uvedený výčet možných sankcí není zdaleka úplný, pravděpodobně potěší jen málokoho. Navíc se na seznamu pokut, penále a sankcí od 1. ledna 2007 objeví i některé další novinky a dojde ke změně v kalkulaci stávajícího penále. Finanční úřad bude moci podle nových pravidel například doměřit celých 20 % z dodatečně zvýšené daně nebo sníženého nároku na odpočet daně. Takové penále může dosáhnout skutečně vysokých částek. Dobrá zpráva ale je, že tato sankce nebude uložena, přizná-li poplatník své pochybení sám podáním dodatečného daňového přiznání. Učiní-li tak, bude povinen hradit pouze úrok za každý den prodlení, což je v porovnání se stávajícím způsobem výpočtu penále mnohem mírnější. Nový systém výpočtu sankcí účinný od následujícího roku by tak měl motivovat k dobrovolnému napravení chyb učiněných při deklarování daňových povinností. Nezapomeňte, že plátce daně z přidané hodnoty je také povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení DPH nejméně deset let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně. Obdobně podle zákona o spotřebních daních je nutné uchovávat jednotlivé doklady a potřebnou evidenci po dobu deseti let od konce kalendářního roku, v němž byly doklady vystaveny či evidence vyhotovena.

Právě za nesplnění archivační povinnosti může být uložena výše zmíněná pokuta za nesplnění povinností nepeněžité povahy až do celkové výše 2 000 000 Kč.

Cla. Od 1. května 2004, kdy Česká republika přistoupila k Evropské unii, je pro tuzemské subjekty přímo závazný Celní kodex Společenství a příslušná prováděcí nařízení k Celnímu kodexu. Z těchto předpisů vyplývá, že po uplynutí tří let od vzniku celního dluhu nemají celní úřady možnost jeho dodatečného vyměření. Tato lhůta může být prolomena pouze tehdy, vznikne-li celní dluh v důsledku trestného činu.

Dále je potřeba pamatovat na to, že český celní zákon nebyl zrušen a je dosud platný. Je tedy stále nutné řídit se jeho jednotlivými ustanoveními. Celní přestupek je definován jako zaviněné jednání, kterým došlo k porušení celních předpisů a k ohrožení zájmu společnosti. Za celní přestupek může být uloženo napomenutí, pokuta až do výše 100 000 Kč nebo sankce propadnutí zboží. Celní zákon definuje celní delikt jako jednání, kterého se dopustí právnická osoba nebo fyzická osoba-podnikatel, která porušením celních předpisů ohrozila zájem společnosti. Za spáchání celního deliktu lze uložit pokutu až do výše 4 000 000 Kč nebo propadnutí zboží.

Otázkou zůstává, jak postupovat v rámci celního řízení v případě časového penále za opožděné uhrazení celního dluhu. Rovněž v případě dodatečného vyměření celního dluhu (cla, DPH, případně spotřební daně) a použití odpovídajících sankcí není celní legislativa úplně jednoznačná. Z tohoto důvodu je nutné postupovat obezřetně a problematiku posuzovat vždy s ohledem na konkrétní situaci.

Celní legislativa ukládá povinnost uchovávat doklady a údaje týkající se dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží nejméně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, v němž byly doklady vystaveny, a to bez ohledu na formu, v níž jsou vedeny. Je vidět, že období deseti let je jednou z nejužívanějších lhůt v daňových a celních předpisech.

PETR SYMANEK
TOMÁŠ BRANDEJS
Deloitte

Související