Prostřednictvím internetu se nakupuje stále častěji. Pokračování tohoto trendu se čeká i v budoucnu. Nakupování na síti ale s sebou nese různá rizika, která u tzv. kamenných obchodů nejsou. Hlavním rizikem je především anonymita, kdy často vůbec nevíte, kdo vlastně vám dané zboží prodává. Dále platí, že řada internetových obchodů nedodržuje zákonem stanovené informační povinnosti a v případě reklamace zboží se může lehce stát, že zákazník zjistí, že "naletěl". Mnoho internetových prodejců do dnešní doby také nepochopilo, že podnikat v prostředí sítě sítí vyžaduje stejnou péči (a ne jenom právní) jako jakékoliv jiné podnikání.

OCHRANA SPOTŘEBITELE

Smlouva uzavřená prostřednictvím informačních a komunikačních technologií bude velmi často podléhat tzv. spotřebitelskému režimu. Spotřebitelský režim (normy chránící spotřebitele) se uplatní vždy, když smlouvu na jedné straně uzavírá podnikatel, tedy osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, a na druhé straně spotřebitel. Spotřebitel je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti (typicky např. koupě knížky v e-shopu). Tyto spotřebitelské vztahy (nebo tzv. spotřebitelské smlouvy) mají svůj právní základ v právu EU. Uplatňují se tedy na celém území Unie. U nás jsou upraveny především v občanském zákoníku (paragraf 52 a následující).

Význam spotřebitelských smluv lze spatřovat především ve zvýšené ochraně slabšího prvku vztahu, tedy ochraně spotřebitele. Ten se jí nemůže ani dohodou vzdát. Při jednání prostřednictvím internetu nebo i některého jiného prostředku komunikace na dálku musí být spotřebiteli v souladu s českým právním řádem s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty zejména tyto informace:

obchodní firma nebo jména a příjmení a identifikační číslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby;

název a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb;

cena zboží nebo služeb, z níž jednoznačně vyplývá, zda je uvedena včetně všech daní a poplatků, mají-li k ní být připočítávány;

náklady na dodání;

způsob platby, dodání nebo plnění;

poučení o právu na odstoupení;

náklady na použití komunikačních prostředků na dálku;

doba, po kterou zůstává nabídka nebo cena v platnosti.

Pokud spotřebitel uzavřel smlouvu s pomocí těchto prostředků, má právo od ní odstoupit (tedy zboží vrátit) do čtrnácti dnů od převzetí plnění (a to i bez udání důvodu). V případě, že ale dodavatel nepředal spotřebiteli informace, které stanovuje zákon, lhůta na odstoupení se prodlužuje na tři měsíce. Pokud během ní spotřebitel informace dostane, ukončuje se a začíná běžet lhůta čtrnáctidenní. Dále zákon stanoví, že spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

Nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která

vylučují nebo omezují odpovědnost dodavatele za jednání či opomenutí, kterým byla spotřebiteli způsobena smrt či újma na zdraví;

vylučují nebo omezují práva spotřebitele při uplatnění odpovědnosti za vady či odpovědnosti za škodu;

stanoví, že smlouva je pro spotřebitele závazná, zatímco plnění dodavatele je vázáno na splnění podmínky, jejíž uskutečnění je závislé výlučně na vůli dodavatele;

dovolují dodavateli, aby spotřebiteli nevydal jím poskytnuté plnění i v případě, že spotřebitel neuzavře smlouvu s dodavatelem či od ní odstoupí;

opravňují dodavatele odstoupit od smlouvy bez smluvního či zákonného důvodu a spotřebitele nikoli;

opravňují dodavatele, aby bez důvodů hodných zvláštního zřetele vypověděl smlouvu na dobu neurčitou bez přiměřené výpovědní doby;

zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před uzavřením smlouvy;

dovolují dodavateli jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodu sjednaného ve smlouvě;

stanoví, že cena zboží či služeb bude určena v době jejich splnění, nebo dodavatele opravňují k zvýšení ceny zboží či služeb, aniž by spotřebitel byl oprávněn od smlouvy odstoupit, je-li cena sjednaná v době uzavření smlouvy při splnění podstatně překročena;

přikazují spotřebiteli, aby splnil všechny závazky i v případě, že dodavatel nesplnil závazky, které mu vznikly;

dovolují dodavateli převést práva a povinnosti ze smlouvy bez souhlasu spotřebitele, dojde-li převodem ke zhoršení dobytnosti nebo zajištění pohledávky spotřebitele.

JAK SE BRÁNIT?

V případě, že byla některá z práv spotřebitele porušena, měl by se spotřebitel vždy obrátit na prodejce s reklamací. Pokud prodejce reklamaci neuzná, může se spotřebitel obrátit na Českou obchodní inspekci (ČOI) s podnětem, aby prověřila korektnost chování prodejce a zda prodejce neporušuje zákon. ČOI obecně kontroluje zejména dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti, zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti výrobků i služeb a poskytování řádných informací o nich. Dále kontroluje, byly-li výrobky při uvádění stanovených výrobků na trh podle zvláštního právního předpisu řádně opatřeny stanoveným označením, popřípadě zda k nim byl vydán či přiložen stanovený dokument a zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům. V neposlední řadě, což je právě v naše případě důležité, ČOI prověřuje, zda prodávající plní vůči spotřebitelům předepsané informační povinnosti u výrobků a služeb, nedochází-li k porušování zásad poctivosti prodeje výrobků a poskytování služeb či zda není spotřebitel klamán uváděním nepravdivých, nedoložených či neúplných údajů o skutečných vlastnostech výrobků nebo služeb či úrovni nákupních podmínek.

Další možností, jak se bránit, je obrátit se s pomocí o radu na sdružení, která chrání spotřebitele (u nás např. www.spotrebitele.cz). Tato sdružení poskytují obvykle zdarma poradenský servis, který je na velmi dobré úrovni. Navíc mají zkušenosti se zastupováním spotřebitelů.

PODVODNÉ PŘESMĚROVÁNÍ INTERNETU

České sdružení na obranu spotřebitelů (www.spotrebitele.cz) také nedávno informovalo o stanovisku veřejného ochránce práv (ombudsmana), který uvedl, že Český telekomunikační úřad (ČTÚ) nesprávně rozhodoval o stížnostech proti vyúčtování za nevědomé přesměrování internetového připojení prostřednictvím tzv. dialeru na linku se zvýšenou tarifikací. Spotřebitelé se mohou po ČTÚ domáhat náhrady způsobené škody. Ombudsman ve svém stanovisku napadl postup Českého telekomunikačního úřadu, když v něm shledal závažná pochybení. Dle jeho názoru není ČTÚ kompetentní pro rozhodování o oprávněnosti vyúčtování za službu obsahu, která tvoří většinu z vyúčtování prostřednictvím linky se zvýšenou tarifikací, a pokud tak učinil, jsou jeho rozhodnutí nicotná. V případech, kdy nesprávný postup ČTÚ v této kauze způsobil uživatelům škodu, měli by poškození uživatelé její náhradu vymáhat po ČTÚ. Na stránkách www.spotrebitele.cz je dále uvedeno doporučení, jak postupovat v případech, že jste se také s podvodným přesměrováním setkali.

ASOCIACE PRO ELEKTRONICKOU KOMERCI

Asociace pro elektronickou komerci (APEK) od roku 1999 zahájila projekt tzv. certifikací elektronických obchodů. Certifikované internetové obchody by měly zaručovat zákazníkům (především spotřebitelům) jistotu bezpečného a bezproblémového nakupování. Celý projekt byl dokonce zařazen pod značkou APEK Certifikovaný obchod do vládního programu Česká kvalita. Sdružení na obranu spotřebitelů (www.spotrebitele.cz) při kontrole elektronických obchodů v srpnu minulého roku ale upozornilo, že i některé internetové obchody certifikované APEKem vykazovaly nedostatky. Nejčastěji se jednalo o účtování poplatku za neoprávněnou reklamaci, požadavek obchodníků na zaslání zboží k reklamaci pouze v originálním obalu, záruční list a současně prodejní doklad jako nutná podmínka přijetí zboží k reklamaci, neprodloužení záruční doby při výměně zboží atd. Certifikace elektronických obchodů je bezesporu záslužný projekt, ale pokud je opravdu jedním z cílů tohoto projektu ochrana zákazníků a záruka jejich bezproblémového nákupu, potom je třeba projekt ještě dále propracovat. APEK by měl v tomto projektu fungovat jako jakási dobrovolná stavovská organizace, která bude spotřebitelům nápomocna i v případě, že se spotřebitel (zákazník) dostane při nákupu u APEKem certifikovaného obchodu do sporu ohledně svých práv.

E-SHOP ZDARMA?

Elektronické obchody nejsou už jen výsadou velkých společností, v dnešní době už nejde o drahé softwarové řešení stojící desítky či stovky tisíc korun. Česká společnost blue.point Solutions (www.blue-point.cz) nabízí zajímavé řešení postavené na bázi opensource. Tak jako existuje opensource kancelářský balík (OpenOffice.org), internetový prohlížeč (Mozilla Firefox) či e-mailový klient (Mozilla Thunderbird), tak existuje i několik opensource aplikací pro elektronické obchodování. Jednou z nich je i populární osCommerce - propracovaný elektronický obchod se spoustou funkcí a možností, jak jej upravit na míru vašim potřebám. Samotný software vám společnost dodá zdarma a potom je pouze na vás, jestli si u této společnosti ještě přiobjednáte další služby navíc, jako instalaci, lokalizaci nebo poskytování podpory při provozu elektronického obchodu (e-shopu). Samotný software, jak již bylo ale řečeno, dostanete vždy zdarma.

Bohumír Štědroň
právník specializující se na ICT



Ochrana spotřebitelů a e-shopy

www.spotrebitele.cz Sdružení obrany spotřebitelů

www.esp.cz Ekologický právní servis

www.coi.cz Česká obchodní inspekce

www.apek.cz Asociace pro elektronickou komerci

www.itpravo.cz server o právu informačních technologií

www.oss.cz Společnost pro podporu a výzkum Open Source

www.blue-point.cz e-shop software zdarma

Související