Náklady na dojíždění



Možnost uplatnění daňově odečitatelných výdajů souvisejících se zaměstnáním mají zaměstnanci ve většině zemí Evropské unie. V České republice tato možnost odečtu výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů zatím existuje pouze pro osoby samostatně výdělečně činné, a to buď v podobě odečtu skutečných výdajů, nebo výdajů paušálních. Zaměstnanci si nyní mohou uplatňovat slevy na dani, nezdanitelné částky, daňová zvýhodnění nebo daňové bonusy, avšak tyto formy úlev jsou společné pro všechny daňové poplatníky-fyzické osoby. Proti osobám samostatně výdělečně činným jsou tedy zaměstnanci ve věci odečtu nákladů souvisejících s dosažením jejich příjmů znevýhodněni.

Na počátku roku ministr financí ustavil expertní skupinu, která pracuje na návrhu nového systému zdanění v České republice. Jedním z diskutovaných návrhů této skupiny je právě možnost uplatnění výdajů souvisejících se zaměstnáním pro zaměstnance. Zatím však není znám konkrétní návrh, jak by takový odečet výdajů měl vypadat. Lze se však inspirovat v jiných zemích EU, kde zaměstnanci tuto možnost mají.

V SOUSEDNÍM NĚMECKU si zaměstnanci mohou uplatňovat náklady související s dosažením a udržením příjmů ve formě paušální částky 920 eur ročně. Dále je možné od příjmů odečítat náklady na dopravu do zaměstnání a zpět, a to ve výši 0,30 eura/km, maximálně však 4500 eur ročně. Pokud zaměstnavatel rozhodne o přemístění zaměstnance do nového působiště, jsou za určitých podmínek odečitatelné i náklady na jeho přestěhování.

V RAKOUSKU lze od příjmu plynoucího ze zaměstnání odečíst náklady ve výši 132 eur ročně. Pokud jsou skutečné výdaje vyšší a prokazatelné, lze je uplatnit i nad tuto částku. Dále je možno odečíst výdaje související s dopravou do zaměstnání, jedná-li se o vzdálenost nad 20 km. Výše odpočtu se pohybuje od 450 do 1332 eur, a to v závislosti na vzdálenosti do zaměstnání. Pokud není možné nebo vhodné používat veřejnou dopravu, vzniká nárok na odpočet výdajů souvisejících s dojížděním do zaměstnání již od vzdálenosti 2 km. Tento odpočet se pohybuje od 243 do 2421 eur, a to opět v závislosti na vzdálenosti. V žádném případě však není možné odečítat v souvislosti s dopravou skutečně vynaložené náklady. Dále si mohou určité skupiny zaměstnanců uplatnit paušální odečet nákladů spojených se zaměstnáním. Jde především o umělce, novináře, televizní reportéry a obchodní zástupce, přičemž výše tohoto odpočtu se pohybuje od 2250 do 4050 eur ročně.

V NIZOZEMSKU je možné uplatnit paušální částku ve výši maximálně 1357 eur ročně. Dále jsou odečitatelné náklady na dopravu z domova do zaměstnání za použití prostředků veřejné dopravy, a to za předpokladu, že vzdálenost překročí 10 km. Maximálně lze uplatnit odpočet ve výši 1859 eur. Vzdálenost však musí překročit 80 km. Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci náhradu těchto výdajů, která je osvobozena od daně. Tato kompenzace tak logicky snižuje výši odpočtu, kterou zaměstnanec může uplatňovat.

VE FINSKU lze uplatnit paušální výdaj ze mzdy ve výši 620 eur ročně. Pokud jsou skutečné náklady vyšší než tato paušální částka, lze je uplatnit ve výši, o kterou paušální částku 620 eur převyšují. Náklady související s dojížděním do zaměstnání prostředky veřejné dopravy lze uplatnit ve výši od 500 do 4700 eur.

V LUCEMBURSKU je možné uplatňovat paušál 540 eur ročně. Náklady na dojíždění do zaměstnání lze odečíst ve výši od 396 do 2970 eur za rok v závislosti na vzdálenosti mezi bydlištěm a zaměstnáním. Pokud náklady na specifické pracovní pomůcky a prostředky překročí výše zmíněný limit 540 eur, mohou být uplatněny skutečné náklady.

TAKÉ V BELGII je možné uplatnění paušálních výdajů ze mzdy, přičemž jejich výše se odvozuje od výše dosažených příjmů a pohybuje se od 3 do 25 %. Maximálně však lze uplatnit částku 3200 eur ročně. Kromě těchto paušálních výdajů mohou zaměstnanci uplatňovat skutečně vynaložené náklady na dopravu do zaměstnání a zpět, avšak za podmínky překročení určitého počtu kilometrů.

V DÁNSKU je možné ze mzdy odečítat náklady související se zaměstnáním do maximální výše 5100 DKK za rok (zhruba 683 eur). Náklady spojené s dojížděním do zaměstnání je možné uplatnit, pokud je cesta do zaměstnání dlouhá alespoň 25 km. Veškeré náklady související se zaměstnáním včetně nákladů na dojíždění nesmějí překročit 2,5 % z celkových příjmů nebo částku 7300 DKK ročně (zhruba 978 eur).

VE FRANCII je odečet nákladů ze mzdy rozdělen do dvou fází: do tzv. základního a dodatečného odpočtu. V rámci základního odpočtu si může poplatník zvolit, zdali uplatní skutečně prokázané náklady a nebo 10% paušál, maximálně však 13 093 eur. Poté přichází na řadu dodatečný odpočet, v jehož rámci lze uplatnit 20 % z příjmů, maximálně však 20 % ze 120 100 eur. Dále je možné uplatnit i výdaje související se stěhováním zaměstnance, a to pouze v případě, kdy je nutné, aby se v souvislosti s výkonem práce přestěhoval či se zahájením nového zaměstnání.

VE ŠVÉDSKU jsou náklady související se zaměstnáním odečitatelné pouze pokud překročí 1000 SEK (108 eur). Náklady na dopravu do zaměstnání jsou odečitatelné v případě, že překročí 7000 SEK (758 eur). Pokud je však levnějším způsobem dopravy do zaměstnání namísto veřejné dopravy automobil (vzdálenost nejméně 5 km a zkrácení času na dojíždění do zaměstnání v porovnání s použitím veřejných prostředků dopravy o 2 hodiny), je možné odečíst 1,8 SEK/km (0,19 eura). Pokud zaměstnanec používá k dopravě do zaměstnání služební vůz, může nárokovat 0,6 SEK (0,06 eura) za naftu a 0,9 SEK (0,09 eura) za benzín. Dále jsou odečitatelné zvýšené životní náklady spojené s udržováním dvou míst k bydlení v souvislosti s prací.

V NORSKU funguje systém odečtu nákladů spojených se zaměstnáním obdobně jako ve Švédsku. Liší se pouze v částkách: náklady na dojíždění jsou odečitatelné pouze pokud přesahují 12 800 NOK (1655 eur). Tato částka se vztahuje i na zvýšené životní náklady spojené s bydlením mimo domov v souvislosti s prací.

VE VELKÉ BRITÁNII, IRSKU A NA MALTĚ je možné odečítat skutečně prokázané výdaje, a to pouze pokud jsou nezbytně nutné k výkonu práce - tedy zpravidla u dělnických profesí. Náklady na dojíždění do zaměstnání odečitatelné nejsou.

V PORTUGALSKU je zajímavě řešen odečet nákladů spojených se zaměstnáním. Zaměstnanec si může vybrat, zdali chce od mzdy odečíst buď výši příspěvků na zákonné sociální pojištění, nebo 3334,17 eura ročně (případně 3472,10 eura, pokud náklady související se zaměstnáním zahrnují rovněž náklady související s profesním rozvojem, např. vzdělávání).

V POLSKU lze uplatnit paušální výdaj ve výši 1227 PLN ročně (311 eur), případně 1840,77 PLN (467 eur), pokud má zaměstnanec příjem od více než jednoho zaměstnavatele).

Odečet výdajů vzniklých v souvislosti se zaměstnáním nelze kromě České republiky uplatnit na Slovensku, v Maďarsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Itálii, Řecku, Španělsku a na Kypru.

Vzhledem k tomu, že v České republice v současné době není znám konkrétní návrh nového systému zdanění, není možné rozebírat konkrétní daňové dopady případných změn na daňové poplatníky. Pokud by však zůstal zachován dosavadní postup výpočtu mzdy s tím, že by bylo možno navíc uplatnit např. paušální výdaje spojené se zaměstnáním, náklady na dojíždění do zaměstnání, případně náklady na přestěhování zaměstnance, pro osoby vykonávající závislou činnost by to jistě byla vítaná změna.

Veškeré informace uvedené v textu vycházejí z legislativy platné pro rok 2006, IBFD, Ministerstva financí a kurzů k 5. 6. 2006.

Hana Schödlbauerová
PricewaterhouseCoopers



NEPLAŤTE, KDYŽ NEMUSÍTE

Čím si lze v České republice dnes snížit daňový základ, respektive daň?

Nezdanitelné části, které se odečítají od základu daně:

Hodnota darů zákonem stanoveným subjektům. Úhrnná hodnota darů poskytnutých ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně, nebo alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce činí 2000 Kč.

Úroky ze stavebního spoření, hypotečního úvěru, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem použitým na financování bytových potřeb. Nesmí jít o bytovou výstavbu nebo změnu stavby v rámci podnikatelské činnosti nebo pro účely pronájmu. Maximálně lze ze základu daně odečíst 300 000 Kč ročně ze všech úvěrů v téže domácnosti.

Příspěvek zaplacený poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Maximálně lze odečíst 12 000 Kč ročně.

Pojistné na soukromé životní pojištění, a to do 12 000 Kč ročně.

Členské příspěvky zaplacené odborové organizaci. Odečíst lze částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou, maximálně však do výše 3000 Kč ročně.

Slevy na dani, daňová zvýhodnění, daňové bonusy - snižují daň nebo zálohu:

7200 Kč ročně může uplatnit poplatník, pokud nepobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění vyšší než 38 040 Kč ročně,

4200 Kč ročně může uplatnit poplatník za manžela/manželku, se kterým/kterou žije v domácnosti a který/která nemá vlastní příjem přesahující 38 040 Kč ročně. Tato částka se zvyšuje na dvojnásobek, je-li manžel/manželka držitelem průkazu ZTP/P,

1500 Kč ročně může uplatnit poplatník, který pobírá částečný invalidní důchod,

3000 Kč ročně může uplatnit poplatník, který pobírá plný invalidní důchod,

9600 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,

2400 Kč ročně může uplatnit poplatník, který se připravuje na budoucí povolání studiem, a to až do dovršení věku 26 let; pokud je poplatník studentem prezenční formy studia v doktorském studijním programu, může tuto částku uplatňovat až do dovršení věku 28 let,

6000 Kč ročně lze uplatnit za vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti nebo 12 000 Kč ročně, je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P. Tyto částky lze uplatnit do výše daňové povinnosti. Je-li nárok poplatníka vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Tento bonus lze uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 30 000 Kč ročně (tedy maximálně za 5 dětí).

Související