Privilegované svobodné sklady



V souladu se Šestou směrnicí nepodléhá dani z přidané hodnoty prodej zboží, které se nachází na území Evropské unie v určitých lokalitách vybavených zvláštními privilegii. Takovými lokalitami mohou být svobodný celní sklad a svobodné celní pásmo (dále tyto pojmy slučujeme a nazýváme jen jako "svobodné sklady"). Třebaže jsou součástí území Evropské unie, z pohledu DPH v nich mohou členské státy zavést zvláštní režim simulující jejich vyjmutí z území EU. Jak to členské státy technicky provádějí? Velmi jednoduše pomocí samostatných definic pro dovoz a vývoz zboží a pomocí umožnění osvobození dodávek zboží a služeb ve svobodných skladech.

STÁTEM, KTERÝ TAKOVOU VÝJIMKU IMPLEMENTOVAL, je i Česká republika. Od 1. ledna 2005 zákon o DPH zamezuje výběru daně z přidané hodnoty z prodeje zboží umístěného ve svobodném skladu tak, že jakákoli dodání zboží uskutečněná v jeho prostorách jsou od této daně osvobozena. Ve výčtu osvobozených plnění zákon o DPH pamatuje i na poskytnuté služby vztahující se ke zboží nacházejícímu se ve svobodném skladu. Na dovážené zboží umístěné ve svobodném skladu nahlíží jakoby se stále nacházelo mimo území Evropské unie, a to do té doby, dokud není propuštěno do volného oběhu. Při dovozu zboží ze třetí země, ukončeném jeho umístěním do svobodného skladu, se pak neaplikuje daň z přidané hodnoty. Ta bude vybrána až po propuštění zboží do volného oběhu.

Naopak zboží, které je z tuzemska umístěno do prostor svobodného skladu, lze díky potřebným ustanovením zákona o DPH považovat za již vyvezené mimo území Evropské unie. Na dodání zboží se pak může uplatnit osvobození od daně z přidané hodnoty, aniž by bylo propuštěno do klasického režimu vývoz - postačí jen jeho umístění do svobodného skladu. Dokonce i zboží umístěné do svobodného skladu může být vráceno zpět do tuzemska bez jeho fyzického vývozu z Evropské unie. V takovém případě se toto vrácení považuje za dovoz a nastane povinnost vybrat DPH.

Pro mnohé české plátce taková zvláštní úprava postavení svobodných skladů není ničím novým. Vždyť obdobné daňové zacházení umožňoval rovněž i dnes již neplatný zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, který oblast DPH upravoval před datem vstupu České republiky do Evropské unie. Po více než půlroční přestávce se tak Česká republika pouze rozhodla navázat na již časem prověřené a velmi praktické řešení. Nicméně svobodné sklady jsou jen jednou z výjimek, které 6. směrnice členským státům umožňuje zakomponovat do jejich vnitrostátní daňové soustavy. Členské státy mají obecně možnost uplatnit osvobození na dodání zboží, které se nachází v různých speciálních celních režimech. Takovými režimy může být například dočasné uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, nebo režim tranzitu. Česká republika bohužel těchto dalších možností prozatím nevyužila.

JAKÉ PRAKTICKÉ PROBLÉMY způsobuje povinnost zdanění dodávek zboží, které je například dočasně uskladněno v celním skladu nebo které se nachází v režim tranzit? Je to především dvojí zdanění, kterému mnohdy nelze úspěšně zabránit. Představme si zboží, které vstoupilo na území EU a u něhož je navrženo jeho umístění do režimu tranzit. V tomto režimu je zboží dopraveno do České republiky a zde prodáno kupujícímu, který následně danou zásilku nechá propustit do volného oběhu. Došlo tedy k jedinému dodání zboží, počítejme však společně, kolikrát se aplikuje česká daň z přidané hodnoty. Poprvé bude vybrána při prodeji zboží kupujícímu, neboť budou splněny všechny podmínky k tomu, aby bylo toto plnění považováno za zdanitelné. Podruhé bude vybrána v okamžiku, kdy je zboží propuštěno do volného oběhu. Opět totiž budou splněny veškeré zákonné podmínky vzniku zdanitelného plnění. Přitom kupující, který je povinen plnit obě dvě daňové povinnosti, nemusí mít vůbec možnost uplatnit nárok na odpočet, například proto, že není plátcem DPH nebo dovezené zboží použije výhradně jen pro vlastní osvobozená plnění. Těžkosti však mohou vzniknout i takovým plátcům, kteří uplatňují odpočet pouze v poměrné výši. V takovém případě sice Ministerstvo financí České republiky již připustilo takový postup, který může dvojímu zdanění zamezit, nicméně nadále jsou žádoucí zásadnější změny v zákoně o DPH.

NEZDAŇOVÁNÍ DODÁVEK zboží, které se nachází v režimu tranzitu či v režimu uskladnění v celním skladu, by znamenalo vyřešení palčivých problémů mnoha výrobních podniků operujících na českém trhu - tedy nejenom českých společností, ale i jejich zahraničních dodavatelů. Doufejme, že v tomto směru bude příští novela zákona o DPH na jejich potřeby pamatovat. Vzhledem k tomu, že by současně zamezila zvýhodňování provozovatelů svobodných skladů před provozovateli celních skladů, je taková novela podle našeho názoru dokonce nezbytná. Vždyť současná konkurenční nerovnováha na trhu je v každém případě velmi škodlivá.

Tomáš Brandejs
Marek Fořt
Deloitte

Související