Přestože hodnota dovozu z pohledu DPH po 1. květnu 2004 značně klesla, stále se jedná o obchodní transakci, která hraje významnou úlohu pro mnohé české společnosti, které dovážejí různé zboží ze států mimo EU, počínaje textilem z Číny a konče dovozem moderních technologií. Od 1. ledna 2005 se přitom pro absolutní většinu dovozců změnil způsob úhrady vzniklé daňové povinnosti, který se od tohoto data liší v závislosti na tom, zda osobou povinnou odvést daň je plátce či neplátce daně, zda došlo k propuštění zboží do daného celního režimu na základě písemného celního prohlášení (JSD) či nikoliv, a do jakého režimu je zboží propouštěno.

Jestliže je dovážené zboží propuštěno plátci do celního režimu volný oběh nebo aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení a rozhodnutí o propuštění zboží je učiněno na JSD, daňová povinnost vzniká dnem propuštění do příslušného celního režimu a plátce je povinen sám tuto svou daňovou povinnost uvést do daňového přiznání za období, ve kterém bylo zboží propuštěno do jednoho z těchto celních režimů. Vzhledem k tomu, že většina dováženého zboží končí přímo na českém trhu, popř. jako vstupy do výrobků určených pro evropský trh, využívání celního režimu aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení je minimální a většina dováženého zboží je propuštěna do celního režimu volný oběh na základě JSD.

Od 1. ledna 2005 je tedy každý plátce, který doveze a propustí zboží do volného oběhu za pomoci JSD, povinen sám si spočítat výši dovozní DPH, kterou následně uvede ve svém daňovém přiznání za období, kdy je zboží propuštěno do volného oběhu. Na jedné straně se tak jedná o řešení, které ukončilo "financování" českého státu dovozci zboží, na druhé straně se objevily v souvislosti s přenesením odpovědnosti na dovozce, plátce daně, mnohé problémy, a to především se samotným výpočtem základu daně, ze kterého je zjištěna samotná DPH při dovozu.

I nadále se při výpočtu základu daně vychází z formuláře JSD, na kterém je uvedena celní hodnota zboží a výše vyměřeného dovozního cla, což jsou údaje, které tvoří důležitou část základu daně. Na rozdíl od stavu před 1. květnem 2004 je však nutno do základu daně zahrnout ještě další údaje.

Do celní hodnoty jsou totiž standardně zahrnovány "pouze" náklady na přepravu, pojištění a další související náklady vztahující se k úseku po vnější celní hranice EU. Pro účely výpočtu základu daně však musejí být ještě zohledněny vedlejší výdaje vzniklé do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud již nejsou zahrnuty do celní hodnoty.

Vzhledem k tomu, že zákon o DPH definuje i výše zmíněné první místo určení, přičemž primárně se vychází z údajů uvedených na přepravním listě, může se konečná výše dovozní daně lišit i v závislosti na podobě tohoto přepravního dokladu. V případě, kdy plátce daně dováží přes Českou republiku stejné zboží jak pro český, tak slovenský trh, přičemž bude toto zboží dováženo na dva různé přepravní listy a na prvním bude jako místo určení uvedena Praha a na druhém Bratislava, je nutno při propuštění zboží určeného pro slovenský trh v České republice do výpočtu dovozní DPH zahrnout vedlejší náklady až do Bratislavy a dovozní DPH pro obě dodávky se bude lišit, i když jejich cena byla stejná.

Na druhé straně je teoreticky možno při splnění určitých podmínek na propuštění do volného oběhu zboží určeného pro slovenský trh uplatnit osvobození od dovozní DPH a dovoz tohoto zboží vůbec do českého DPH přiznání neuvádět.

Další problémy související s dovozem zboží, způsobené postupnou novelizací zákona o DPH, byly odstraněny teprve novelou zákona o DPH, která nabyla účinnosti 1. října 2005. Především se jedná o to, že před tímto datem vznikal nárok na odpočet daně nejdříve ve zdaňovacím období, ve kterém byla daň vyměřena. Vzhledem k tomu, že za den vyměření daně se v tomto případě považuje obecně poslední den lhůty pro podání daňového přiznání, nárok na odpočet vznikal za předpokladu měsíčního zdaňovacího období až v měsíci následujícím po propuštění zboží do daného celního režimu. Ministerstvo financí již počátkem roku potvrdilo, že nárok na odpočet je možné uplatnit již v daňovém přiznání za stejné zdaňovací období, kdy vznikla daňová povinnost.

Druhým problémem, který rovněž odstranila novela zákona o DPH, je přepočet vedlejších nákladů v cizí měně na českou měnu. Novela jednoznačně stanovila, že v tomto případě musí být uplatněn kurz používaný pro daný dovoz pro celní účely. Proto je možno pro tento přepočet použít kurz uvedený na JSD, jestliže jsou vedlejší náklady hrazeny ve stejné měně jako samotné zboží. Specifickým případem je propuštění zahraničního zboží do volného oběhu v ČR, jestliže bylo toto zboží např. po nějakou dobu před dodáním do ČR skladováno ve skladu v některém jiném členském státě EU a tento sklad má status veřejného či soukromého celního skladu. Jedná se o běžný postup, kdy je zboží v rámci nadnárodních skupin podniků objednáváno pro evropský trh centrálně a zboží je následně umístěno do centrálního skladu a odtud je postupně dodáváno do členských států, a to stále v celním režimu tranzit. Potom je nutno takové zboží propustit v ČR do celního režimu volný oběh a přiznat dovozní DPH, ale zároveň musí být toto dodání deklarováno jako pořízení zboží z jiného členského státu.


Konečná, Šafář, Staněk & Tomíček

Milan Tomíček je odborníkem na DPH a celní plánování.

Připomíná: Novela neřeší situaci, kdy dojde k opravě základu daně. Řeší pouze případy, kdy je zboží dováženo např. neplátcem.

Související