Obchodování na světových burzách bývá často doprovázeno opakujícími se procesy. Kromě zanedbatelného počtu případů (například při krachu firmy) neroste cena akcií do nekonečna a ani neklesá k nule. Vztah mezi burzou a investory je jedním z mnoha faktorů, které dění na kapitálovém trhu ovlivňují. Když se názory prodávajících a kupujících shodují (zpětná vazba je mezi nimi kladná), změny nastoupeného trendu to prohlubuje. A naopak, protichůdné názory mohou výrazné výkyvy od trendu tlumit.

Při růstu i poklesu cen akcií, indexů, komodit nebo kurzů měn obvykle dominuje kladná zpětná vazba, která představuje opakující se smyčku. Zesiluje trend, vytváří nestabilitu, nelinearity a chaos (viz schéma).

KLADNÁ NEGATIVNÍ. Horní smyčka na obrázku znamená růst cen tažený vysokou poptávkou. Prodávající ale čekají na vyšší cenu. Krátkodobí investoři (to jsou ti, kteří prodávají vypůjčené akcie, a doufají, že je koupí na burze zpět levněji) zjistí, že se mýlili, když předpokládali klesající trend. Se ztrátou kupují akcie zpět, aby je mohli vrátit. Tím posilují kladnou zpětnou vazbu. Smyčka se opakuje do té doby, než pod vlivem psychologického jevu "chování se davu" nastane prudký pokles cen. Rostoucí trend je nahrazen prudce klesajícím, až přejde do dolní smyčky, ve které funguje vše v obráceném gardu.

ZÁPORNÁ ZPĚTNÁ VAZBA, která představuje protichůdné názory kupujících a prodávajících, tlumí pohyb cen a neutralizuje extrémní výkyvy. Ve složitých finančních systémech jsou obvykle přítomny jak zesilující, tak i tlumicí prvky, a proto nemusí na všech trzích docházet ke kritickému bodu, k hraně chaosu a k lavině (masivnímu nákupu nebo prodeji). Pokud k němu však dojde, investoři nemají tušení, jaká je reálná cena akcie a kterým směrem se vydá. Z tohoto pohledu je patrné, proč predikce budoucího vývoje nebo stavu burzy je obtížná a nepřesná.

Procesy kladných, ale i záporných zpětných vazeb tvoří chaotický systém, který generuje nekonečné varianty situací a stavů. Komplexní finanční systém není nikdy v rovnováze. Tyto procesy se neustále opakují a jejich průběh má charakter fraktálů (viz Ekonom č. 3/2006).

Právě proto, že kapitálové trhy vykazují nelineární chování s vysokou mírou nejistoty a neurčitosti, je vhodné si pomoci prostředky umělé inteligence.

E06_0545.gif ()


OPTIMALIZACE PORTFOLIA. Každý investor ví, že nemůže sázet jen na jednoho koně. K lepší optimalizaci portfolia na kapitálových trzích však může použít genetických algoritmů. Úloha využívá odhadu celkového indexu cenných papírů a stanovuje procentní složení jednotlivých papírů "zmenšeného" portfolia.

Zatímco na jednodušší úlohy stačí jedna metoda, složitější rozhodovací procesy bývá praktičtější řešit pomocí kombinace metod, které byly představeny v předcházejících Školách Ekonoma (viz Ekonom č. 1-4/2006: Umělý mozek v byznysu, Mezi 0 a 1, Nejkratší cesta, Jak spoutat chaos, Dolování z dat). Při složitém modelování, například při spekulacích na světových burzách, je třeba hodnotit problém z různých pohledů.

ANALÝZA SKRZ NASKRZ. Fundamentální analýzu představuje vyhodnocení zpráv z rozhlasu, televize, novin a internetu včetně ekonomických údajů, jako je např. EPS, P/E, ROE. Za relevantní považujeme všechny dostupné údaje - budoucí výnosový potenciál, dividendy, výnosy, dluhy, tržby, výsledovky, rozvahy, výnosové a finanční komentáře apod. Získaná data zpracujeme nejlépe pomocí fuzzy logiky. Psychologická analýza odráží chování investorů na burze a je možné ji provádět za pomoci fraktálů představovaných teorií Elliottových vln. Technická analýza vychází z kvantitativních dat poskytnutých burzou. Tuto část analýzy můžeme zpracovat pomocí predikce časových řad, kdy využijeme fuzzy logiky, umělých neuronových sítí nebo genetických algoritmů samostatně nebo současně.

Výstupem kombinace metod bude měřítko v rozsahu od +100 % do -100 %, ke kterému přiřadíme jednu z následujících charakteristik: rychlý nákup, nákup, držení, prodej, rychlý prodej. Prostředky umělé inteligence včetně programového vybavení může využít téměř každý manažer. Během rozhodovacího procesu by však měl mít vždy na paměti, že za konečné rozhodnutí nese odpovědnost právě on a nikoliv tvůrce programového nástroje.

Petr Dostál
VUT - Fakulta podnikatelská


Petr Dostál, autor Školy Ekonoma v č. 1-5/2006, je vysokoškolským učitelem a ekonomickým a organizačním poradcem. Použití umělé inteligence v ekonomii rozpracoval se svými kolegy Karlem Raisem a Zdeňkem Sojkou v knize Pokročilé metody manažerského rozhodování, kterou v roce 2005 vydalo nakladatelství Grada.

Související