S blížícím se závěrem roku si spousta podnikatelů láme hlavu nad tím, jak ušetřit na daních. Zatímco některé "nestandardní" výdaje vynaložené v prosinci kvůli snížení základu daně, a potažmo i daňové povinnosti, mohou oprávněně vzbuzovat nechtěnou pozornost správce daně a být předmětem jeho šetření, výdaje na různé vánoční večírky a dárky pro zaměstnance a obchodní partnery k vánočním svátkům přirozeně patří. Mezi poplatníky však často panuje představa, že tento typ nákladů je nutným zlem, které k minimalizaci výsledné daňové povinnosti příliš nepřispívá. Že tomu tak nemusí být vždy a za všech okolností, si ukážeme na několika příkladech.

Dalším důležitým aspektem při rozhodování o vánočním dárku jsou daňové dopady na straně příjemce daru. Výběru daňově výhodného dárku by tak měl každý podnikatel ve vlastním zájmu věnovat patřičnou pozornost. Dnes bohužel stále platí, že poplatníci nejdříve utrácejí a až pak chtějí od svých daňových poradců zázraky.

VÁNOČNÍ VEČÍRKY. Česká daňová legislativa patří obecně při posuzování nákladů na reprezentaci mezi nejpřísnější v Evropě. Zatímco britští či němečtí daňoví poplatníci mohou náklady na obchodní obědy či večeře považovat za daňově relevantní, zákon o daních z příjmů výslovně uvádí mezi daňově neuznatelnými náklady veškeré náklady na reprezentaci, včetně nákladů na různé rauty a recepce. Nicméně i tyto náklady mohou být v určitých případech daňově uznatelné, a to pouze tehdy, když poplatník prokáže jejich přímou souvislost s dosaženými zdanitelnými výnosy.

Pokud jde o náklady na vánoční večírky, ať už pořádané pro zaměstnance či obchodní partnery, lze si jen těžko představit, že mohou přímo souviset se zdanitelnými výnosy. Veškeré náklady na podobné akce budou proto obecně daňově neuznatelné. Neplatí to ale vždycky. Nebývá například zcela výjimečné, že mateřská společnost uspořádá společný vánoční večírek jak pro své zaměstnance, tak i pro zaměstnance svých dceřiných společností. Související náklady poté svým dceřiným společnostem do konce zdaňovacího období v poměrné výši přefakturuje. Tyto přeúčtované náklady pak budou pro mateřskou společnost daňově uznatelné, neboť bude splněna podmínka jejich přímé souvislosti s dosaženými zdanitelnými výnosy.

DARY PRO OBCHODNÍ PARTNERY. Zákon o daních z příjmů uvádí mezi náklady na reprezentaci, které - jak bylo uvedeno výše - jsou obecně daňově neuznatelné, také náklady vynaložené na dary. Dále však vymezuje, co "není darem" ve smyslu ustanovení tohoto zákona. Definice těchto předmětů k darování, jejichž pořizovací náklady lze považovat za daňově relevantní, doznala nedávno změny.

Ještě do 9. listopadu 2005 se za daňově účinný dar považoval reklamní nebo propagační předmět, který byl opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez DPH nepřesahovala 500 Kč a který nebyl předmětem spotřební daně.

Vzhledem k tomu, že révové (tiché) víno je od 1. července 2001 předmětem spotřební daně s nulovou sazbou, nebylo dosud možné považovat víno za daňově účinný reklamní nebo propagační předmět, a to ani při splnění zbývajících podmínek.

Dne 10. listopadu 2005 nabyla účinnosti novela zákona o zemědělství, která mimo jiné novelizovala zákon o daních z příjmů. Podle upravené definice lze za reklamní a propagační předmět při splnění výše uvedených podmínek považovat i tiché víno. Pojem "tiché víno" definuje zákon o spotřebních daních. Pod tímto pojmem se v zásadě rozumí klasické bílé, červené nebo růžové víno, tedy víno, které není šumivé a je bez přídavku lihu (např. portské víno). Tuto změnu většina poplatníků uvítá, protože víno vždy patřilo mezi nejoblíbenější vánoční dárky. Je nutno připomenout, že náklady na "reklamní a propagační" víno budou daňově uznatelné, jedině pokud láhev vína bude opatřena obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele a jeho hodnota nepřekročí 500 Kč.

Pokud jde o daňové dopady na straně příjemce daru, předmětem daně z příjmů jsou obecně jakékoliv dary přijaté v souvislosti s výkonem závislé činnosti, s podnikáním nebo s jinou samostatnou výdělečnou činností. Od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozeny dary přijaté podnikateli a osobami provozujícími jinou samostatnou výdělečnou činnost ve formě reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou, jehož hodnota bez DPH nepřesahuje 500 Kč.

DÁRKY PRO ZAMĚSTNANCE. Daňové ošetření dárků věnovaných zaměstnancům se na straně poskytovatele příliš neliší od daňových implikací poskytnutí dárků obchodním partnerům. Obecně platí, že se za dar nepovažuje poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu splňujícího výše uvedené podmínky. Při poskytnutí reklamních nebo propagačních předmětů zaměstnancům však bude pro poplatníka obtížnější prokázat, že náklady na jejich pořízení splňují obecné podmínky daňové uznatelnosti účetních nákladů, tj. že byly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Náklady na nepeněžní dary nesplňující tato kritéria jsou vždy považovány za daňově neúčinné.

U zaměstnanců jsou za určitých okolností od daně z příjmů osvobozeny nepeněžní dary do úhrnné výše dvou tisíc korun ročně vyplácené z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu, anebo v případě zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub daňově neuznatelných nákladů, avšak za obdobných podmínek jako v případě jejich poskytnutí z fondu kulturních a sociálních potřeb. Toto osvobození lze tak uplatnit, pokud tyto dary jsou poskytnuty k vyjmenovaným příležitostem (např. při pracovních výročích, životních jubileích atd.). Potíž je v tom, že poskytnutí klasických vánočních dárků nelze zahrnout do těchto případů. V praxi to znamená, že hodnotu dárku by bylo nutno každému zaměstnanci připočítat k jeho příjmu a společně s jeho příjmem ze závislé činnosti zdanit. Hodnota daru by také vstupovala do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Daňově výhodnější alternativou pro zaměstnance mohou být například vánoční dárky v podobě vstupenek na kulturní a sportovní akce, rekreační zájezdy do výše 20 tisíc korun, které jsou od daně osvobozeny bez ohledu na další podmínky, tj. nemusejí být poskytnuty k vyjmenovaným příležitostem. Nicméně i v tomto případě půjde o daňově neuznatelný náklad zaměstnavatele.

Pro úplnost je nutno dodat, že peněžní dar poskytnutý zaměstnanci by byl považován za daňově neuznatelný náklad zaměstnavatele a zároveň by byl plně zdaněn u zaměstnance.

Daňové ošetření klasických vánočních dárků není příliš výhodné ani pro zaměstnance, ani pro zaměstnavatele. Řada firem dnes proto volí méně tradiční vánoční dárky, například v podobě příspěvku na životní pojištění nebo na penzijní připojištění. Kromě posílení loajality a zvýšení motivace zaměstnanců přinášejí tyto produkty i bezkonkurenční daňové úspory. Například v případě životního pojištění se za splnění stanovených podmínek jedná o tyto výhody:

Příspěvek zaměstnavatele do výše 12 tis. korun není u zaměstnance zdaňován ani nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Příspěvek zaměstnavatele do výše 8 tis. korun na zaměstnance je považován za daňově účinný náklad.

Takovéto benefity si zaměstnanci firem, které je zatím neposkytují, jistě budou přát pod stromeček, neboť jim přinesou v příštích letech nezanedbatelné daňové úspory.

Tigran Mkrtchyan, Tomáš Rozsypal
Deloitte



Vánoční dárky a jejich daňové ošetření

Společnost nakoupila v prosinci následující předměty za účelem jejich bezplatného rozdávání obchodním partnerům:

Lahve červeného vína opatřené firemním logem, cena 250 Kč plus DPH za kus: Jde o daňově účinný náklad, tento předmět splňuje charakteristiky reklamního a propagačního předmětu. Tiché víno podléhá spotřební dani (s nulovou sazbou), zákon o daních z příjmů ho od 10. listopadu zařazuje mezi reklamní a propagační předměty.

Lahve brandy opatřené firemním logem, cena 450 Kč plus DPH za kus: Náklady na pořízení tohoto předmětu nejsou daňově účinné.

Balení doutníků, opatřené logem společnosti, cena 150 Kč plus DPH za kus: Jde o daňově neúčinný náklad společnosti, neboť doutníky podléhají spotřební dani, a tudíž nesplňují definici daňově účinného reklamního a propagačního předmětu.

Nástěnné kalendáře opatřené ochrannými známkami společnosti, cena 150 Kč plus DPH za kus; firemní trička s potiskem (logo firmy), cena 100 Kč plus DPH; propisovací tužky s firemním logem, cena 32 Kč plus DPH za kus. Ve všech výše uvedených případech lze náklady na pořízení těchto reklamních a propagačních předmětů považovat za daňově účinné.


Společnost poskytla následující "dary" zaměstnancům:

Dárkový poukaz na rekreační zájezd do Maďarska v hodnotě 22 tis. korun třem nejlepším zaměstnancům (v průběhu tohoto zdaňovacího období společnost těmto zaměstnancům žádné jiné rekreační zájezdy neposkytla).Nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnanci v podobě rekreačního zájezdu je u zaměstnance osvobozeno do výše 20 tis. korun za rok, částku 2 tis. korun bude proto nutno zahrnout do zdanitelného příjmu zaměstnance ze závislé činnosti a zdanit. Pro zaměstnavatele půjde o daňově neúčinný náklad.

Společnost nechala připravit pro zaměstnance dárkové balíčky v hodnotě 700 korun: Hodnotu dárkového balíčku je nutno zahrnout do zdanitelného příjmu zaměstnance ze závislé činnosti a zdanit. Náklady na pořízení těchto dárkových balíčků jsou pro společnost daňově neúčinné.

Společnost, která je výrobcem čokolády, poskytla svým zaměstnancům při nákupu tří bonboniér ve firemní prodejně jednu zdarma.

Nejde o poskytnutí daru, protože je stanovena podmínka protiplnění (zaměstnanec nedostane "dárek", pokud si nekoupí tři balíčky bonboniér). Tuto vánoční akci je třeba daňově posuzovat jako prodej se slevou, a to jak z hlediska zaměstnance, tak i zaměstnavatele.
Související