Aktuální číslo časopisu Ekonom
Novela reagovala na problémy a odstranila právní nejistotu klientů pojišťoven a samozřejmě vytvořila lepší legislativní rámec pro správu pojištění samotnými pojišťovnami. V čem nová právní úprava spočívá a jak přispívá k lepší orientaci ve zdaňování produktů pojištění osob?
Osvobození příjmů z pojištění osob
Příjmy z pojištění osob jsou předmětem daně a patří mezi příjmy z kapitálového majetku. Zákon osvobozuje příjmy z pojištění osob s výjimkou plnění, kdy pojistným plněním je dožití pojištěné osoby, a nebo nově s výjimkou, kdy dochází k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
Co je třeba vědět při uzavírání pojištění
Uzavření pojištění osob by měla vždy předcházet úvaha zájemce o pojištění, která bude vycházet z dlouhodobějšího odhadu jeho závazků do budoucna a myslím, že by tato úvaha měla počítat i s riziky běžného života, která mohou nastat v době, kdy bude nutné platit pojistné za poskytovanou službu pojišťovnou.
Tato malá analýza se vrátí a umožní pojištěným osobám předejít problémům v budoucnu. Pokud se rozhodnete pro životní pojištění, u kterého bude zaplacené pojistné uplatňováno jako odčitatelná položka základu daně z příjmu, je nutné splnit tyto předpoklady:
Musí se jednat o pojištění, kde není pochyb, že pojištěná osoba a pojistník, tj. ten, kdo platí pojistné, je tatáž osoba.
Pojištění v sobě musí zahrnovat pojištění pro případ dožití, nebo pro případ smrti a dožití nebo důchodové pojištění.
Pojistnou službu musí poskytovat pojišťovna s oprávněním k provozování pojišťovacích služeb na území České republiky.
Nezbytnou podmínkou je, že ve smlouvě bude dohodnuta výplata pojistného plnění nejdříve po 60 měsících od uzavření pojistné smlouvy a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.
Uvedené podmínky je nutné splnit i v případě zaměstnavatele, který se rozhodne přispívat svým zaměstnancům na životní pojištění. Tyto podmínky jsou konečné v případě uzavřeného životního pojištění, kde není pevně stanovená pojistná částka. To nyní splňují velmi vyhledávané typy flexibilních nebo investičních životních pojištění.
Pokud se však rozhodnete pro životní pojištění s pevně stanovenou pojistnou částkou, je dále nezbytné splnit u smlouvy, která je uzavřena na pojistnou dobu 5 až 15 let včetně, požadavek minimální pojistné částky ve výši 40 tisíc Kč a při pojistné době nad 15 let minimální částky ve výši 70 tisíc Kč. Pojistné smlouvy splňující uvedené podmínky zákon definuje jako soukromé životní pojištění.
Na trhu jsou dnes nabízeny oba typy smluv pojištění osob, které splňují stanovené podmínky, a je jen na klientech pojišťoven, pro jaký typ pojištění se rozhodnou. Při uzavření pojistné smlouvy je dobré všechny eventuality projednat s pojistným poradcem pojišťovny.
V souvislosti s přijetím zákona o pojistné smlouvě bude mimo další stanovené podmínky před uzavřením pojištění vždy zájemci nutné vysvětlit a seznámit jej i s obecnými daňovými souvislostmi, které se vztahují k uzavírané pojistné smlouvě. Zájemci o pojištění by měli tyto informace ve vlastním zájmu vyžadovat.
Výše pojistného, která je daňově zvýhodněna
Výše placeného pojistného, které je daňově zvýhodněno, je v jednotlivých případech zákonem pro pojistníky, resp. daňové poplatníky a zaměstnavatele, stanovena u soukromého životního pojištění takto:
Zaměstnavatel může přispět na pojistné libovolnou částkou, avšak pouze 12 tisíc Kč ročně je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance a pouze 8 tisíc Kč ročně na jednoho zaměstnance je u zaměstnavatele nákladem, který lze uplatnit jako náklad snižující jeho daňový základ.
Zaměstnanec si může uplatnit jako odčitatelnou položku ze základu daně z příjmů maximálně 12 tisíc Kč ročně, a to i za předpokladu, že má uzavřeno více smluv u různých pojišťoven.
Uplatnění zaplaceného pojistného
Způsob odpočtu zaplaceného pojistného se po novele zásadně mění. Zůstává pouze shodná podmínka nutnosti zaplatit pojistné. Dosud to bylo zaplacené pojistné na zdaňovací období. Novela mění tento způsob a nově se započítává pouze zaplacené pojistné ve zdaňovacím období. Tato zdánlivě malá změna je však z pohledu uplatnění odpočtu velmi významná. Například klient se rozhodne uzavřít smlouvy na soukromé životní pojištění v závěru roku a chce si současně optimalizovat i svou daňovou povinnost. Proto se rozhodne a zaplatí pojistné na celý rok v prosinci. V takovém případě pojišťovna pojistné přijme a v potvrzení o zaplaceném pojistném mu potvrdí celou výši zaplaceného pojistného ve zdaňovacím období, i když se část tohoto pojistného váže k dalšímu zdaňovacímu období. Samozřejmě, že tato úprava změny vykazování zaplaceného pojistného může fungovat i negativně a je třeba požadovat od pojistných poradců při uzavírání pojistné smlouvy přesnou informaci, aby byla využita ve prospěch klienta.
Změna způsobu započtení zaplaceného pojistného ve zdaňovacím období si dále vyžádala nutnost stanovit způsob započtení, resp. výpočtu jednorázově placeného pojistného na soukromé životní pojištění, a to jednou částkou při uzavření pojistné smlouvy. V tomto případě se postupuje tak, že se celé zaplacené pojistné rozpočítá na dobu trvání pojistné smlouvy rovnoměrně na jednotlivá zdaňovací období, a to s přesností na dny. Na vypočtené části pojistného pojišťovna po celou dobu trvání smlouvy vystavuje potvrzení pro uplatnění daňového odpočtu.
Jak již bylo uvedeno, nově se do zákona dostává ustanovení, které požaduje u nově uzavřených smluv s pevně stanovenou pojistnou částkou dodržení její výše v závislosti na době trvání smlouvy ve výši minimálně 40 tisíc, resp. 70 tisíc Kč. V případě dříve uzavřených smluv, u kterých bylo uplatňováno zaplacené pojistné jako částka snižující základ daně, je možno v roce 2004 pojistnou částku zvýšit a dále uplatňovat zaplacené pojistné jako odčitatelnou položku základu daně z příjmů. V opačném případě nelze počínaje zdaňovacím obdobím za rok 2004 zaplacené pojistné uplatnit jako odčitatelnou položku základu daně a pojišťovna nevystaví již za tento rok potvrzení.
V tomto případě není toto nedodržení podmínek vlivem novely zákona postihováno povinností zvýšení základu daně z příjmů o částku zaplaceného pojistného v předchozích letech jako ostatní příjem podle § 10 zákona.
I novela zákona zachovává povinnost zvýšení základu daně podle § 10 zákona o pojistné, o které byl základ daně snížen v předchozích letech, a to ve zdaňovacím období, kdy došlo k porušení stanovených podmínek.
Základ daně a zdanění příjmů ze životního pojištění
Dosavadní právní úprava je zachována a rozšiřuje se pouze o způsob zdanění tzv. jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Doplnění zákona o toto ustanovení si vyžádala potřeba řešit způsob a výši zdanění takto definovaného příjmu u nových typů flexibilních a investičních pojištění. Samotný fakt možnosti jiných příjmů z pojištění osob není porušením stanovených podmínek pro soukromé životní pojištění a dává tušit, že obliba těchto pojištění dále poroste. Do novely některé pojišťovny vylučovaly toto pojištění pro potřeby daňového zvýhodnění.
V zásadě platí, že základem daně je plnění z pojištění osob snížené o zaplacené pojistné. Takto vypočtený základ je základnou pro výpočet daně, která činí 15 %. V případě předčasného ukončení smlouvy na základě žádosti pojistníků, resp. poplatníků a při výplatě tzv. odbytného činí tato daň 25 %.
Pojištění osob v poslední době velmi přitahuje zájem občanů. Jejich zájem je motivován potřebou zajištění svých blízkých v nenadálých životních situacích i snahou zajistit si dobrou životní úroveň pro pozdější dobu. Do budoucna lze očekávat další posílení významu tohoto pojištění, a to i s připravovanou reformou veřejných financí. Lze jen doufat, že uvedená novela není posledním slovem v posilování pozice pojištění osob.
předseda představenstva a GŘ Pojišťovna České spořitelny, a. s.
Osvobození příjmů z pojištění osob
Příjmy z pojištění osob jsou předmětem daně a patří mezi příjmy z kapitálového majetku. Zákon osvobozuje příjmy z pojištění osob s výjimkou plnění, kdy pojistným plněním je dožití pojištěné osoby, a nebo nově s výjimkou, kdy dochází k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
Co je třeba vědět při uzavírání pojištění
Uzavření pojištění osob by měla vždy předcházet úvaha zájemce o pojištění, která bude vycházet z dlouhodobějšího odhadu jeho závazků do budoucna a myslím, že by tato úvaha měla počítat i s riziky běžného života, která mohou nastat v době, kdy bude nutné platit pojistné za poskytovanou službu pojišťovnou.
Tato malá analýza se vrátí a umožní pojištěným osobám předejít problémům v budoucnu. Pokud se rozhodnete pro životní pojištění, u kterého bude zaplacené pojistné uplatňováno jako odčitatelná položka základu daně z příjmu, je nutné splnit tyto předpoklady:
Musí se jednat o pojištění, kde není pochyb, že pojištěná osoba a pojistník, tj. ten, kdo platí pojistné, je tatáž osoba.
Pojištění v sobě musí zahrnovat pojištění pro případ dožití, nebo pro případ smrti a dožití nebo důchodové pojištění.
Pojistnou službu musí poskytovat pojišťovna s oprávněním k provozování pojišťovacích služeb na území České republiky.
Nezbytnou podmínkou je, že ve smlouvě bude dohodnuta výplata pojistného plnění nejdříve po 60 měsících od uzavření pojistné smlouvy a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.
Uvedené podmínky je nutné splnit i v případě zaměstnavatele, který se rozhodne přispívat svým zaměstnancům na životní pojištění. Tyto podmínky jsou konečné v případě uzavřeného životního pojištění, kde není pevně stanovená pojistná částka. To nyní splňují velmi vyhledávané typy flexibilních nebo investičních životních pojištění.
Pokud se však rozhodnete pro životní pojištění s pevně stanovenou pojistnou částkou, je dále nezbytné splnit u smlouvy, která je uzavřena na pojistnou dobu 5 až 15 let včetně, požadavek minimální pojistné částky ve výši 40 tisíc Kč a při pojistné době nad 15 let minimální částky ve výši 70 tisíc Kč. Pojistné smlouvy splňující uvedené podmínky zákon definuje jako soukromé životní pojištění.
Na trhu jsou dnes nabízeny oba typy smluv pojištění osob, které splňují stanovené podmínky, a je jen na klientech pojišťoven, pro jaký typ pojištění se rozhodnou. Při uzavření pojistné smlouvy je dobré všechny eventuality projednat s pojistným poradcem pojišťovny.
V souvislosti s přijetím zákona o pojistné smlouvě bude mimo další stanovené podmínky před uzavřením pojištění vždy zájemci nutné vysvětlit a seznámit jej i s obecnými daňovými souvislostmi, které se vztahují k uzavírané pojistné smlouvě. Zájemci o pojištění by měli tyto informace ve vlastním zájmu vyžadovat.
Výše pojistného, která je daňově zvýhodněna
Výše placeného pojistného, které je daňově zvýhodněno, je v jednotlivých případech zákonem pro pojistníky, resp. daňové poplatníky a zaměstnavatele, stanovena u soukromého životního pojištění takto:
Zaměstnavatel může přispět na pojistné libovolnou částkou, avšak pouze 12 tisíc Kč ročně je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance a pouze 8 tisíc Kč ročně na jednoho zaměstnance je u zaměstnavatele nákladem, který lze uplatnit jako náklad snižující jeho daňový základ.
Zaměstnanec si může uplatnit jako odčitatelnou položku ze základu daně z příjmů maximálně 12 tisíc Kč ročně, a to i za předpokladu, že má uzavřeno více smluv u různých pojišťoven.
Uplatnění zaplaceného pojistného
Způsob odpočtu zaplaceného pojistného se po novele zásadně mění. Zůstává pouze shodná podmínka nutnosti zaplatit pojistné. Dosud to bylo zaplacené pojistné na zdaňovací období. Novela mění tento způsob a nově se započítává pouze zaplacené pojistné ve zdaňovacím období. Tato zdánlivě malá změna je však z pohledu uplatnění odpočtu velmi významná. Například klient se rozhodne uzavřít smlouvy na soukromé životní pojištění v závěru roku a chce si současně optimalizovat i svou daňovou povinnost. Proto se rozhodne a zaplatí pojistné na celý rok v prosinci. V takovém případě pojišťovna pojistné přijme a v potvrzení o zaplaceném pojistném mu potvrdí celou výši zaplaceného pojistného ve zdaňovacím období, i když se část tohoto pojistného váže k dalšímu zdaňovacímu období. Samozřejmě, že tato úprava změny vykazování zaplaceného pojistného může fungovat i negativně a je třeba požadovat od pojistných poradců při uzavírání pojistné smlouvy přesnou informaci, aby byla využita ve prospěch klienta.
Změna způsobu započtení zaplaceného pojistného ve zdaňovacím období si dále vyžádala nutnost stanovit způsob započtení, resp. výpočtu jednorázově placeného pojistného na soukromé životní pojištění, a to jednou částkou při uzavření pojistné smlouvy. V tomto případě se postupuje tak, že se celé zaplacené pojistné rozpočítá na dobu trvání pojistné smlouvy rovnoměrně na jednotlivá zdaňovací období, a to s přesností na dny. Na vypočtené části pojistného pojišťovna po celou dobu trvání smlouvy vystavuje potvrzení pro uplatnění daňového odpočtu.
Jak již bylo uvedeno, nově se do zákona dostává ustanovení, které požaduje u nově uzavřených smluv s pevně stanovenou pojistnou částkou dodržení její výše v závislosti na době trvání smlouvy ve výši minimálně 40 tisíc, resp. 70 tisíc Kč. V případě dříve uzavřených smluv, u kterých bylo uplatňováno zaplacené pojistné jako částka snižující základ daně, je možno v roce 2004 pojistnou částku zvýšit a dále uplatňovat zaplacené pojistné jako odčitatelnou položku základu daně z příjmů. V opačném případě nelze počínaje zdaňovacím obdobím za rok 2004 zaplacené pojistné uplatnit jako odčitatelnou položku základu daně a pojišťovna nevystaví již za tento rok potvrzení.
V tomto případě není toto nedodržení podmínek vlivem novely zákona postihováno povinností zvýšení základu daně z příjmů o částku zaplaceného pojistného v předchozích letech jako ostatní příjem podle § 10 zákona.
I novela zákona zachovává povinnost zvýšení základu daně podle § 10 zákona o pojistné, o které byl základ daně snížen v předchozích letech, a to ve zdaňovacím období, kdy došlo k porušení stanovených podmínek.
Základ daně a zdanění příjmů ze životního pojištění
Dosavadní právní úprava je zachována a rozšiřuje se pouze o způsob zdanění tzv. jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Doplnění zákona o toto ustanovení si vyžádala potřeba řešit způsob a výši zdanění takto definovaného příjmu u nových typů flexibilních a investičních pojištění. Samotný fakt možnosti jiných příjmů z pojištění osob není porušením stanovených podmínek pro soukromé životní pojištění a dává tušit, že obliba těchto pojištění dále poroste. Do novely některé pojišťovny vylučovaly toto pojištění pro potřeby daňového zvýhodnění.
V zásadě platí, že základem daně je plnění z pojištění osob snížené o zaplacené pojistné. Takto vypočtený základ je základnou pro výpočet daně, která činí 15 %. V případě předčasného ukončení smlouvy na základě žádosti pojistníků, resp. poplatníků a při výplatě tzv. odbytného činí tato daň 25 %.
Pojištění osob v poslední době velmi přitahuje zájem občanů. Jejich zájem je motivován potřebou zajištění svých blízkých v nenadálých životních situacích i snahou zajistit si dobrou životní úroveň pro pozdější dobu. Do budoucna lze očekávat další posílení významu tohoto pojištění, a to i s připravovanou reformou veřejných financí. Lze jen doufat, že uvedená novela není posledním slovem v posilování pozice pojištění osob.
předseda představenstva a GŘ Pojišťovna České spořitelny, a. s.
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každý čtvrtek vám představíme obálku nového čísla Ekonomu a přiblížíme pět vybraných témat, která si budete moct přečíst na webu Ekonom.cz.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
