Kutnohorská tabáková firma Philip Morris ČR, a. s., je skutečná investiční perla evropského měřítka, neboť by rentabilitou vlastního kapitálu bodovala v první pětce prestižního indexu FTSE EURO TOP 100 - kdyby tam patřila. V každém případě je bezkonkurenčně nejlepší z českých účastníků žebříčku Ranking Ekonom, který se pokusil porovnat postavení podniků ze středoevropské čtyřky kandidátských zemí s konkurencí v Evropské unii.
Výběr pro ranking vznikl tak, že ke 64 předních evropských firem zmíněného londýnského indexu FTSE EURO TOP 100 (bez bank, pojišťoven a dalších finančních institucí) jsme přidali obdobný výběr pražské burzy z indexu PX 50, dále z varšavského indexu WIG, budapešťského BUX, bratislavského SAX a lublaňského SBI (slovinské podniky). I když tam tedy nejsou skvělé podniky, které na burze nenajdete (Škoda Auto, Eurotel, Radiomobil), po promíchání a setřídění se ukázalo, že Východ nevychází zle. V první padesátce podle rentability vlastního jmění je dobrá třetina podniků z kandidátských zemí, z toho polských firem hned 12, maďarské tři, české dvě (ještě Metrostav), slovinské také dvě a k tomu jedna slovenská - Nafta Gbely. Pokud pohled rozšíříme na první stovku, podíl Západ - Východ je téměř půl na půl (49 EU, 51 kandidáti).
Jinak je to ovšem podle celkových tržeb, kde se východní firmy začínají objevovat až v šesté desítce. Vzhledem k tomu, že soubor západních firem má 64 členů, je zřejmé, jak propastný je to rozdíl.
Ranking Ekonom vznikl ve spolupráci redakce s výzkumným grantem Grantové agentury ČR Měření a řízení výkonnosti podniků v globální ekonomice, kde se Ivan a Inka Neumaierovi zabývají hodnocením podniků v mezinárodním měřítku. Data pocházejí z agentury Bloomberg, protože tam jsou v jednotném formátu, který odpovídá požadavkům amerických účetních standardů GAAP. Pokud data nebyla dostupná, podnik nebyl zařazen. Kde nebyla data za rok 2002, byl použit rok 2001. Banky a pojišťovny autoři vyřadili, budou je porovnávat zvlášť při jiné příležitosti. Absolutní hodnoty jsou v mil. EUR. V další etapě autoři spočtou také odvětvové hodnoty a provedou rozklad toho, jak rentabilita vznikla.
Podle původního záměru měl být základní ranking postaven na tom, jak podniky tvoří hodnotu pro vlastníky. Na fungujícím a vyrovnaném burzovním trhu se to dá nejsnadněji vyčíst z porovnání tržní ceny s účetní hodnotou (P/BV). To bychom si však v Praze mohli dovolit nanejvýš u pěti šesti nejobchodovanějších společností. Do pořadí tak mluví i kvalita burz a velikost podniků, ale také důsledky nedávné bubliny technologických titulů, účetních skandálů a utlumené ekonomiky.
Ukázalo se, že tady je Východ rozštěpen. Jako překvapení lze vnímat, že do první padesátky proniklo 13 polských podniků. Není to náhoda, v první dvacítce podle přírůstku rentability za tři roky je deset polských firem. Výsledek je trochu zkreslen tím, že z Polska máme jen předloňská data a také tříleté období je posunuto o rok zpátky. Můžeme spekulovat, k jakým změnám mezitím došlo. Polský HDP v tomto období rostl, zatímco v EU stagnoval.
Supervýnosný český Philip Morris je nejlepší z našich také v žebříčku P/BV, jenže až na 48. místě. Tady nám možná ukazuje, jak velká jsou česká rizika, za která se platí poklesem ceny. Hluboko vzadu je také ČEZ, přestože má 13. nejlepší ziskovou marži z celého výběru. Na samotném konci žebříčku P/BV nás však polije čistá hrůza - polovina tuctu českých podniků, se kterými jsme pracovali, tento žebříček uzavírá s ukazateli desetkrát až padesátkrát horšími než jsou ty na špici! Buď jsou opravdu tak špatné, nebo je smyslem českého trhu ukázat firmu podhodnocenou a vyladit co nejnižší cenu aktiv pro případné zájemce. Je divné, že se to smí.
Žebříčky (článek)
Jednotlivé tabulky:
Tvorba hodnoty - ukazatel P/BV (aktuální, roční změna, změna za tři roky)
Zhodnocení vlastního kapitálu - ukazatel ROE (aktuální, roční změna, změna za tři roky)
Čistá marže - poměr tržeb k čistému zisku (aktuální, roční změna, změna za tři roky)
Celkové tržby (aktuální, roční změna, změna za tři roky)
Čistý zisk (aktuální, roční změna, změna za tři roky)