Dolní komora smetla zákon o školném ze stolu. US-DEU ho přesto hodlá po volbách znovu předložit.

Školné, alespoň zatím, nebude. Rozhodla o tom minulý týden Poslanecká sněmovna: návrh zákona na zavedení školného neprošel kvůli spojeným silám sociálních demokratů, komunistů a lidovců.

Poslanec za Unii svobody Petr Matějů, který si vydobyl mediální pozornost především prezentací tohoto zákona, v příští Poslanecké sněmovně už sice zasedat nebude, nicméně jeho strana boj nevzdává. Nynější předseda školského výboru Sněmovny Petr Mareš ze stejné strany prohlašuje: "Je dobře, že byla debata o školném vůbec otevřena. Tímto zamítnutím nic nekončí - pokračovat se bude po volbách."

V diskusi o budoucím financování vysokého školství se pokračovat musí. Už jen proto, že třeba podle České konference rektorů by vysoké školy potřebovaly 40 miliard korun navíc k současným 20 miliardám.

Vláda ČSSD se proti zavedení školného postavila jednohlasně. Ministr školství Eduard Zeman vychází ze světových zkušeností se školným, které se vždy projevilo jako sociální bariéra přístupu ke vzdělání. "V zemích, kde bylo školné zavedeno nebo obnoveno, došlo k poklesu počtu studentů vysokých škol," konstatoval ministr.

Šéf resortu tvrdí, že bariéru představují u chudších rodin už samotné výdaje, které jsou s pobytem dítěte na vysoké škole spojeny. Rodina dnes prý za pět let studia vydá na skripta, odbornou literaturu, ubytování, stravování a cestovné asi 300 tisíc korun. Proto by nynější ministr preferoval založení speciálního studijního fondu.

Studijní fond by fungoval na principu stavebního spoření kombinovaného s půjčkou. "Rodiče by dítěti ukládali na zvláštní účet sto nebo několik set korun měsíčně. K naspořené částce by stát přidal státní podporu studijního spoření," nastínil ministr. Při nástupu do školy by mohlo být na účtu několik desítek tisíc korun. Na základě smlouvy by si student vzal na zbytek potřebných nákladů od fondu nebo banky účelový úvěr. Z něho by se proplácely předložené faktury za ubytování, nákup stravenek do menzy nebo skript a odborných publikací do určité výše. Poté, co by student nastoupil do zaměstnání, strhávalo by se mu ze mzdy jedno až pět procent jako dodatková daň. Tolik představy Eduarda Zemana.

Dodatková daň by vnášela do studijního fondu s veřejnoprávním statutem více peněz na podporu studentů, než by školy získaly vybíráním školného. "Na rozdíl od školného by fond skutečně otevřel dveře vysokých škol více studentům z chudých rodin," uvedl Zeman.

Poslanci, kteří pomohli sociálním demokratům smést unionistický návrh o školném ze stolu, prohlašují, že za nedostatek peněz ve vysokém školství může špatný způsob sestavování státních rozpočtů.

"Při konstrukci rozpočtu se postupuje škrtací metodou, místo aby ministři naplno řekli, kolik peněz potřebují a kolik je třeba do rozpočtu vybrat. A nastavili podle toho i daňovou politiku," konstatovala lidovecká školní expertka Michaela Šojdrová. Ta se domnívá, že stát není v takové krizi, aby od studentů musel chtít polovinu nákladů na vzdělání.

Poslanci ODS, kteří při hlasování o školném stáli po boku Unie svobody, trvají na tom, že se každý může rozhodnout, zda chce do vzdělání investovat či nikoli. Poslanec Petr Pleva nevidí problém ani v mechanismu splácení.

Prospěch ze vzdělání má podle Plevy jak vzdělaný občan, tak i společnost. "Vysokoškolákův vyšší užitek ze vzdělání je větší plat, než pobírá občan s nižší kvalifikací. Proto také vysokoškolák platí vyšší daně," upozorňuje Pleva.

Poslanec také zdůrazňuje fakt, že autory většiny vynálezů, objevů nebo zlepšení jsou většinou vysokoškolsky vzdělaní pracovníci. "Finančně z nich těží jak autor ve formě odměny, tak korporace, která jeho dílo zpeněžuje. Celá společnost má prospěch ze zdanění obou," konstatuje Pleva. Proto by se podle něj na financování vzdělávání měly podílet jak veřejné rozpočty a vzdělávaný, tak firmy, které by studentovi jako svému budoucímu zaměstnanci přispívaly.

Účast zaměstnavatele na financování studií by zavedl Pleva zároveň se školným. "Při dalších pokusech o zavedení školného bychom měli provést i nepřímou novelu zákona o účetnictví. Zaměstnavatel by měl mít možnost plně započítat do nákladů tu částku, kterou by uhradil za studenta," soudí poslanec.

MAK

Související