Po rychlém růstu zelených sloupců doprovázeném oslavnými komentáři některých novinářů i expertů přichází na trh s kryptoměnami kruté vystřízlivění. Už oslabenou důvěru investorů zásadním způsobem nahlodal nedávný kolaps blockchainu Terra. Nastal takřka z hodiny na hodinu a globálně smazal investice v řádu miliard dolarů. I tato událost urychlila připravovanou ­evropskou regulaci kryptoměn, jejichž obchodování se může v budoucnu přiblížit světu akcií.

Připravené nařízení o kryptoaktivech (takzvané MiCA) má definitivně ukončit éru Divokého západu v kryptosvětě. Aktuálně čeká pouze na finální schválení v Evropském parlamentu. Odhady, jaký bude mít vliv na pochroumaný trh, se různí. Podle jedněch přinese tolik potřebný prvek institucionálního zakotvení a důvěryhodnosti, podle jiných zasadí investicím do digitálních aktiv, alespoň v Evropě, pomyslnou poslední ránu.

Než se ale zamyslíme nad možnými přínosy a hroz­bami této regulace, pojďme si nejdříve připomenout, s čím se tu vlastně obchoduje a jakou má toto aktivum právní povahu.

Nejsou to peníze, ale zboží

Kryptoměny tak trochu klamou tělem. Ač se totiž může zdát, že bitcoiny a další virtuální aktiva stojí vedle koruny, eura či dolaru, jejich právní povaha je jiná. Jak setrvale konstatuje Česká národní banka, o žádné měny se ve skutečnosti nejedná. Ty zpravidla vytváří vládní moc a zákonem je prosazuje jako závazné platidlo. A obchodníci v daných zemích v nich pak obvykle musí přijímat platby. Žádnou z těchto charakteristik však kryptoměny nenaplňují.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Veškeré služby spojené s kryptoaktivy budou moci poskytovat jen licencované subjekty. Dopady pocítí každý, kdo se v tomto světě pohybuje.

Jejich původní účel směřuje naopak k co největší decentralizaci a nezávislosti na oficiálních autoritách. Tuzemské právo proto hledí na kryptoměny jako na každou jinou movitou věc. To, že kryptoměny nejsou penězi v pravém slova smyslu, není žádným technickým detailem. Právně to s sebou nese řadu důsledků pro jejich každodenní obchodování, směnu, ukládání, zdanění či využívání investičních služeb s nimi souvisejících.

Proměna klasických peněz (fiat měny) za kryptoměnu má charakter běžné koupě „zboží“. Proto takzvané kryptosměnárny nemají mnoho společného s klasickými směnárnami, kam zavítají zákazníci vyměnit hotovost na zahraniční dovolenou. Naopak, při platbě prostřednictvím kryptoměny se obchod posoudí jako směna, barter. Kryptoměnu je možné vedle prodeje a směny samozřejmě i darovat a jako jakákoliv jiná část majetku přechází na dědice.

Dosud ale nebyla zodpovězena řada jiných právních otázek souvisejících s kryptoměnami, zejména kvůli rychlému technologickému vývoji a neustálým změnám a posunům v tomto sektoru. Patrně kvůli nim dosud vyčkávali i čeští regulátoři, jejichž přístup byl prozatím spíše konzervativní. Česká národní banka dává již řadu let od virtuálních měn ruce pryč a čeká, k čemu dojde na legislativním poli.

Přísná pravidla zastaví party nadšenců

S příchodem celoevropské regulace se však má situace razantně změnit. Dopady pocítí prakticky každý, kdo se ve světě krypta alespoň okrajovým způsobem pohybuje. Kdyby se měl význam nařízení shrnout do jediné věty, zněla by asi takto: S kryptoměnami se bude obchodovat jako s akciemi nebo dluhopisy.

A každému jen trochu poučenějšímu investorovi je hned jasné, že akcie a dluhopisy nelze volně vydat pouhým oznámením a nabídnutím ke koupi světové veřejnosti. Stejně tak odborné investiční rady nemůže poskytovat kdekdo po přečtení tří článků na internetu a k otevření burzy nestačí naprogramovat příslušný software. Naopak, dění kolem investičních nástrojů je svázáno řadou přísných pravidel chránících především drobné investory – spotřebitele, ale i trh jako takový, zejména pokud jde o jeho stabilitu.

Služby spojené s vydáváním, obchodováním, směňováním, ukládáním a investováním do kryptoaktiv tak budou moci nově poskytovat pouze licencované subjekty s důvěryhodným pozadím, splňující předepsané kapitálové požadavky. Celý trh se dostane pod dohled centrálních autorit, s velkou pravděpodobností zejména Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.

Vydání a nabízení digitálních měn pak bude možné pouze při splnění rozsáhlých informačních povinností směrem k potenciálním investorům, což znamená například nutnost uveřejnit takzvaný white paper neboli obdobu prospektu s informacemi o aktivu v předepsaném rozsahu. Podmínky pro emisi a nabídku veřejnosti se však uplatní jen na nové kryptoměny, nezasáhnou tedy zpětně bitcoin a tradiční altcoiny.

Jakub Štilec

Řídící partner advokátní kanceláře Štilec & Partners. Zabývá se zejména právem spojeným s nemovitostmi, hospodářskou soutěží a veřejných investic, M&A, litigací a IT.

S ohledem na takové nastavení působnosti se nabízí otázka, zda se tím fakticky neuzavře počet obchodovaných digitálních měn. Uvést do světa – alespoň v jeho evropské části – nový kryptoměnový projekt totiž nebude vůbec jednoduché. Kdo se do podniku pustí, bude muset plnit řadu povinností, se kterými si vydavatelé starších „neregulovaných“ měn nebudou muset lámat hlavu.

Na druhou stranu by se mělo zamezit poměrně frekventovaným případům, kdy parta nadšenců vydá vlastní „revoluční“ kryptoměnu, naslibuje pohádkové zisky, vybere prostředky od důvěřivých investorů a tím příběh zázračného aktiva skončí. Právě ochrana spotřebitelů před neuváženými vklady peněz do rizikových a neprověřených měn, či dokonce do projektů fungujících na bázi Ponziho schématu (letadla), je klíčovým motivem legislativy.

Jak projednávané nařízení ve skutečnosti zapůsobí na celý svět virtuálních měn, to bude záviset i na jeho aktuálním rozpoložení. Jinak by patrně zafungovalo v éře růstu, kdy by bylo možné očekávat větší ochotu poskytovatelů služeb investovat s vidinou budoucích zisků. Pokud však v době příchodu nařízení bude zájem investorů opadat, může přísná regulace tento trend dále prohloubit. A to by mohlo pro tato digitální aktiva znamenat trvalejší ústup ze slávy.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné Ekonomu