Efektivní ukládání dat je jedna z největších výzev pro současný svět, poukazuje Helena Reichlová na to, že množství elektronických dat bude exponenciálně narůstat. Datová centra budou zabírat stále větší prostor a porostou i nároky na energii jejich provozu. Už nyní obří úložiště spolykají asi 1,5 procenta celosvětové spotřeby elektřiny. Reichlová s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zkouší, jak ji ušetřit.
Pomoci k tomu mají miniaturní součástky založené na takzvané spinkaloritronice. Spintronika je slibně se rozvíjející odvětví elektroniky. Snaží se využít kvantovou vlastnost elektronů označovanou jako spin při zpracovávání a ukládání dat. Český tým chce realizací svého revolučního nápadu dosáhnout toho, aby tento proces pohánělo odpadní teplo. Není jím sice možné napájet informační technologie úplně, ale i dílčí nasazení spinkaloritronických součástek by v praxi znamenalo výrazné úspory.
Lidský mozek jako vzor
V počítačových pamětech se už spintronické součástky používají. Paměti dovedou díky nim udržet informace i ve stand-by režimu. Podle Reichlové časem mohou být díky nim i rychlejší a odolnější. Objevily se v 90. letech minulého století, od té doby se vědci snaží rozšířit jejich počet a zefektivnit fungování. Mnozí předpovídají tomuto oboru elektroniky velkou budoucnost. Předpokládají například, že bude možné vytvářet počítače, které by se chovaly podobně jako lidský mozek. Klasické uspořádání počítače s procesorem a pamětí není totiž pro některé aplikace optimální. „Vhodnější by byl přesun k počítačům inspirovaným mozkem, kde by jedna součástka zvládla zpracovávat a zároveň i ukládat informace,“ vysvětluje Reichlová.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později