Američané se nebojí chybovat. Evropské firmy brzdí snaha o dokonalost

Mezinárodní vedení nakopne firmu k rychlejšímu růstu, myslí si Rob Smith, šéf druhého největšího výrobce průmyslových vozíků a skladové techniky na světě Kion. V managementu skupiny s tržbami přes 11 miliard eur je několik národností od Argentiny přes Rakousko po Libanon. „Snažíme se snoubit a využít různé typy mentalit, kultur a schopností a vzít si z nich to nejlepší. To nás hodně posouvá dopředu,“ říká Smith.

I jeho životní cesta byla mezinárodní. Narodil se v Německu, vyrůstal ale ve Spojených státech, odkud pocházejí jeho rodiče. Občanství má dvojí, stejně tak v obou zemích studoval. Profesní kariéra ho pak zavedla i do řady dalších států. Na přelomu století pracoval v USA pro výrobce počítačů Dell, další roky strávil převážně v Evropě ve vedení několika průmyslových koncernů, jako je výrobce vlaků a letadel Bombardier nebo finský producent jeřábů Konecranes. Loni se pak stal ředitelem skupiny Kion, která má továrny a obchodní pobočky ve více než stovce zemí světa včetně Česka a spadají pod ni značky jako Linde Material Handling, Still nebo Dematic.

Světoběžník mluví v rozhovoru o tom, jak by se měla Evropská unie změnit, aby dotáhla v inovacích a růstu ekonomiky Spojené státy, a co se mohou firmy v obou regionech od sebe navzájem naučit. A také popisuje, jak budou v budoucnu vypadat automatizované sklady a proč firma investuje do vodíku.

Pracoval jste ve vedení řady evropských i amerických firem. V čem se nejvíc liší z hlediska řízení a fungování?

Evropské firmy udělaly skutečně výrazný krok směrem k ekologii a udržitelnosti a daly si v této oblasti velké závazky. Zatím jsou v tom dál než americké společnosti. Od nich by se naopak mohly naučit, jak fungovat rychleji, jak rychle skočit po nových byznysových příležitostech.

Evropa zaostává ve vývoji technologií a inovací za Spojenými státy a východní Asií. Čím to je?

Míra růstu je nyní vyšší v Americe a v Asii, ale Evropa je stále velmi důležitý trh. Americké a asijské ekonomiky obecně rostou i klesají rychleji než evropské ekonomiky. Evropa sice není tak dynamická, na druhou stranu to znamená i to, že je stabilnější. Souvisí to s mentalitou. Pro americkou, ale i asijskou kulturu je charakteristické, že lidé jsou ochotnější experimentovat s novými obchodními modely, technologiemi a nápady. Američan se snaží jít určitým směrem, a pokud to funguje, skvělé. Ale pokud ne, není problém hned zkusit jiný směr, protože chybovat je přirozené. Američané se nesnaží hned od začátku o to, aby všechno bylo dokonalé. Pro evropskou kulturu je naopak typické, že se firmy v první řadě snaží dosáhnout vysoké míry vyspělosti, od začátku víc usilují o dokonalost a jejich rozvoj pak trvá déle.

Pro evropskou kulturu je typické, že firmy od začátku usilují o dokonalost a jejich rozvoj pak trvá déle.

V evropské legislativě funguje takzvaný princip předběžné opatrnosti, zatímco americká dává firmám větší svobodu rozjet nový produkt a až poté se řeší případné problémy. Je to hlavní brzda evropského rozvoje?

To si nemyslím. Právní prostředí v Americe je mnohem agresivnější než v Evropě. Přesto jsou společnosti ochotné experimentovat s projekty rychleji, zkoušet a učit se znovu a znovu pořád dokola. Americké firmy pak při zavádění inovací udělají tři nebo čtyři kroky rychleji, než Evropané udělají jeden nebo dva kroky. Firemní procesy v Evropě jsou pomalejší, ale oba přístupy mají určité výhody. My se snažíme snoubit a využít různé typy mentalit, kultur a schopností a vzít si z nich to nejlepší. To nás hodně posouvá dopředu. I proto máme ve vedení firmy zástupce řady zemí, vedle Spojených států a Německa jsou to také lidé z Rakouska, Argentiny, Libye, Libanonu nebo Malajsie.

Jak by se měla Evropská unie změnit, aby dotáhla nebo předhonila USA a východní Asii v ekonomice a inovacích?

Už jsme se bavili o tom, že evropské firmy by měly pracovat na tom, aby byly rychlejší a agilnější, a vlády jim v tom musí pomoct. Bylo by také velmi užitečné, aby se Evropská unie víc soustředila na to, aby na kontinentu byla dostupnější, ale zároveň udržitelná energie. Unie by si měla nechat otevřené různé možnosti. Cenově dostupná energie bude pro firmy v budoucnu velmi důležitá.

Zároveň je nesmírně důležité, aby společnosti a státy investovaly víc do vzdělávání, protože je velmi silná poptávka po talentovaných inženýrech a obecně talentovaných mladých lidech.

Americké firmy jsou ochotné experimentovat s projekty rychleji, zkoušet a učit se znovu a znovu pořád dokola.

My máme zejména v Německu, ale i v některých dalších evropských zemích program, kdy mladí lidé studují na střední škole nebo univerzitě a zároveň u nás pracují. To nám skutečně hodně pomáhá. Díky tomuto programu se mladí rozvíjejí po intelektuální, ale také kulturní stránce a učí se spolupracovat s různými typy lidí. Také získávají bližší vztah k firmě. V tomto ohledu by se Amerika měla od Evropy učit, protože ve Spojených státech nejsou ­obvyklé takové stáže a vzdělávací programy.

Zmínil jste, že vedení vaší firmy je hodně mezinárodní. Je to také cesta k tomu, jak nakopnout růst firmy?

Je to tak, mezinárodní management a mezinárodní pracovní síla jsou pro firmy velmi užitečné.

Nestabilita bude pokračovat

Jak hodnotíte minulý rok, kdy skupině Kion vzrostly meziročně tržby o osm procent na 11,14 miliardy eur, ale upravený provozní zisk EBIT výrazně klesl, a to o 65 procent na 292 milionů eur. Co mělo na tyto výsledky největší vliv?

V loňském roce jsme čelili rostoucím nákladům na energie a materiál, celkové inflaci a narušení dodavatelského řetězce. Provedli jsme proto v našich obchodních procesech řadu důležitých změn. Jednak jsme potřebovali získat víc materiálu a komponent a zajistit jejich lepší dodávky, proto jsme pomáhali mnoha našim klíčovým dodavatelům, například se získáváním surovin nebo hledáním zaměstnanců. Také jsme museli rozšířit síť dodavatelů, ověřit si nové materiály a nový design našich strojů, abychom pro jejich výrobu dokázali využít nejlépe aktuálně dostupné materiály a komponenty, například čipy. Provedli jsme i změny v našem obchodu. Začali jsme častěji kontrolovat náklady a častěji podle toho upravovat ceny. Zdražení materiálů a zvýšení nákladů na pracovní sílu na nás dopadlo zejména v oblasti automatizace skladů, kde realizujeme dlouhodobé projekty. Na tyto projekty ale byly nastaveny fixní ceny. Proto jsme změnili řízení projektů a nastavení cen. Loni jsme tak splnili mnoho domácích úkolů a připravili jsme se na to, abychom byli ziskoví v nestabilním byznysovém prostředí, protože očekáváme, že tato nestabilita bude i nadále pokračovat.

Bylo by velmi užitečné, aby se Evropská unie víc soustředila na to, aby na kontinentu byla dostupnější energie.

V prvním letošním čtvrtletí vám meziročně výrazně narostly tržby i provozní zisk v divizi průmyslových vozíků a naopak došlo k výraznému poklesu v oblasti automatizace skladů. Proč k tomuto vývoji letos dochází?

Výsledky změn, které jsme udělali minulý rok, přicházejí rychleji v té první oblasti, zatímco v druhé oblasti našeho byznysu, který se týká naší firmy Dematic, pracujeme na dokončení starších dlouhodobých projektů. Tyto kontrakty byly uzavřeny před tím, než začaly rychle růst náklady, takže z nich máme nižší marži. Je ale třeba porovnat naše poslední výsledky s minulým čtvrtletím. Situace se postupně zlepšuje, naše výsledky byly v prvním letošním čtvrtletí výrazně lepší než na konci minulého roku. Navíc očekáváme, že druhé pololetí letošního roku bude silnější než to první.

V letošním roce očekáváte jen lehké meziroční zvýšení obratu, o necelé procento na 11,2 miliardy eur, přičemž loni jste rostli o osm procent, a předtím dokonce o 23 procent. Co to vypovídá o výhledu globální ekonomiky, pokud budeme považovat objednávky skladové techniky za určitý indikátor vývoje světového průmyslu?

Po rekordním růstu v období covidu v oblasti automatizace skladů a také průmyslových vozíků se trh normalizuje. Ale obecně do budoucna očekáváme v obou těchto segmentech velmi dobrý vývoj. Předpokládáme, že trh průmyslových vozíků poroste do roku 2027 v průměru o čtyři procenta a trh s automatizovaným vybavením skladů poroste tempem devět procent. Letos ale bude tempo ještě pomalejší, podobně jako růst světové ekonomiky.

Pro český průmysl je zvlášť důležitý vývoj v německém průmyslu. Jak se letos vyvíjí poptávka po vašich produktech v Německu?


I v Německu očekáváme letos o něco slabší poptávku než v minulých letech, kdy byla velice silná, zvlášť v rekordním roce 2021.

A jak se letos liší vývoj v jednotlivých světových regionech? Kde roste poptávka po skladové technice nejrychleji?

Ze všech velkých trhů letos roste nejrychleji Čína, což naznačuje, že to bude opět nejrychleji rostoucí velká ekonomika světa. To je velice dobrá zpráva nejen pro Čínu, ale pro celý svět. Tato země se dostává z období covidu a bude dohánět, co během pandemie zameškala.

Na druhou stranu západní státy se snaží snížit závislost na obchodu s Čínou a dodávkách jejího zboží. Dochází zde ke geopolitickému napětí. Myslíte si, že i Evropa bude těžit ze znovunastartování čínské ekonomiky?

Ano, přesto si myslím, že růst čínské ekonomiky v letošním roce bude přínosem pro celý svět. Čína je největším světovým trhem v našem oboru, a proto jako globální lídr v odvětví skladové a manipulační techniky a automatizace na tomto trhu nesmíme chybět. V loňském roce jsme tam realizovali přibližně sedm procent našich příjmů. Čína je důležitou součástí našeho podnikání a investujeme tam, protože tam stále vidíme velké příležitosti k růstu. Investujeme ale také v Evropě nebo ve Spojených státech a velké příležitosti vidíme i v Jižní Americe.

Richard Robinson Smith (57)

Vystudoval obor systémové inženýrství na Princetonské univerzitě, má také doktorát z WHU Otto Beisheim School of Management v Koblenzi. Působil na manažerských postech koncernů jako Dell, Bombardier, TRW Automotive nebo AGCO Corporation. Z pozice prezidenta finského výrobce jeřábů Konecranes přešel loni do skupiny Kion, kde působí jako výkonný ředitel.

Foto: KION

Predikce, například Mezinárodního měnového fondu, říkají, že ekonomika Indie poroste v příštích letech rychleji než ekonomika Číny. A také že v mezinárodním obchodu budou na úkor Číny posilovat země jihovýchodní Asie, zejména Vietnam a Filipíny. V Indii už máte výrobní závod. Budete se víc zaměřovat na tyto trhy?

Produkci budeme rozšiřovat v Číně, kde máme nyní šest výrobních závodů, ale prodeje budeme navyšovat i v zemích jižní a jihovýchodní Asie, které jste zmínil. Ve střednědobém i dlouhodobém horizontu tam očekáváme vysoký růst. V tomto regionu máme také továrnu v Austrálii. Výrobu máme téměř na všech kontinentech a zastoupení ve více než sto zemích světa. Snažíme se místním dodávat místní výrobky.

Vlastní vodík

Nedávno jste rozjeli vlastní vývoj a výrobu vodíkových palivových článků do průmyslových vozíků. Dosud jste tuto technologii odebírali od dodavatele. Proč jste se rozhodli investovat do vlastních palivových článků?

Je velice důležité mít co nejširší spektrum technologických možností. Manipulační technika se neustále mění a pohon se stále více přesouvá od spalovacích motorů k bateriím obecně a od olověných baterií k lithium‑iontovým, do celého spektra ale patří také palivové články. Zároveň je pro nás důležité, abychom měli kontrolu nad co největší částí výroby, a technologie pohonu patří ke klíčovým součástem produkce. Výrobu vlastních palivových článků zahájíme letos na jaře a první vozíky s tímto systémem chceme zákazníkům dodat ještě před koncem letošního roku.

Průmyslové vozíky na vodík prodáváte už několik let. V roce 2019 tehdejší šéf vaší firmy Linde Material Handlig předpovídal, že během několika let bude podíl vozíků s palivovými články na celkových prodejích 10 až 15 procent. Jaký je nyní?

Zatím to tak není, ale stále platí, že za pár let by to tak mohlo být. Technologie palivových článků se v poslední době rozvíjí rychleji a díky naší vlastní technologii jsme schopni celý systém posouvat dál dopředu. V USA a Evropě máme zákazníky, kteří ve svých provozech využívají rozsáhlé flotily našich vozíků s palivovými články na vodík. Vidíme, že zákazníci si uvědomují možnosti a výhody této technologie a jejich poptávka po vodíkových vozících roste.

Vodíkové palivové články mají velkou výhodu v tom, že se nádrž naplní velice rychle, za jednu až tři minuty, takže se vozík vlastně rychle „dobije“. To se zvlášť hodí ve velice náročných provozech, které jedou nonstop, protože se kvůli dobíjení baterií nemusí přerušovat provoz. Zároveň se vozíky na vodík vyplatí zákazníkům, kteří mají velkou flotilu. Pak skutečně dává smysl instalovat v továrně nebo skladu velké zařízení na čerpání vodíku. Ale pokud tyto parametry nesplňujete, rozumnější volba jsou vozíky na baterie. Vodík bude i v příštích letech tvořit relativně úzký segment trhu, ale jeho podíl na pohonu průmyslových vozíků bude postupně narůstat.

Loni jsme splnili mnoho domácích úkolů a připravili jsme se na to, že nestabilita bude i nadále pokračovat.

Řekl jste, že průmyslové vozíky jezdí stále více na elektřinu. Ještě před dvěma lety se prodávalo víc nových strojů se spalovacím motorem. Jaký je poměr mezi oběma pohony nyní?

Elektromobilita se pro nás stala normou. Loni mělo elektrický pohon 88 procent objednávek našich produktů. V posledním čtvrtletí minulého roku a prvním letošního roku to bylo dokonce 91 procent. Tento trend bude pravděpodobně ještě gradovat.

Jak se promění sklady v příštích deseti letech?

V příštích letech bude pokračovat trend plně automatizovaných skladů, ve kterých pracují propojené stroje a zařízení, jako jsou automatické vozíky, drony nebo roboti. K tomu je potřeba mnoho dat a software, který umí provádět složité analýzy a pracuje s umělou inteligencí a predikcí. Proto je také pro tento vývoj zásadní digitální transformace. Pro řízení robotů a další inovace bude důležité zejména zapojení umělé inteligence a zavádění komunikace prostřednictvím 5G sítě, což umožní ještě přesnější analýzy v reálném čase.