O důvodech nejvyšší inflace za posledních třicet let se v Česku v posledních týdnech napsalo mnoho. Mimořádně drahých energií, jejichž ceny se v malé otevřené ekonomice skrze náklady na výrobu a přepravu rychle propisují i do cen jiného zboží, si všiml každý. Ví se i o vlivu covidových kompenzací, jež inflaci přiživily, když do ekonomiky poslaly peníze za neodvedenou práci a služby i za nevyrobené zboží. Málokdo si ale uvědomuje, že k rychlému růstu cenové hladiny můžeme přispívat i sami změnou chování.
Média jsou už několik měsíců plná nepříznivých zpráv – válka na Ukrajině, hrozba zastavení dodávek zemního plynu, výpadky v celosvětových dodavatelských řetězcích či takřka každodenní titulky o tom, jaké zboží či služba zrovna rekordně zdražuje, od nájmů až po potraviny. Není divu, že řada lidí v takovém prostředí očekává další rychlý růst cen a podle toho se také rozhoduje a pořizuje do zásoby věci, s jejichž nákupem by normálně vyčkala.
Přitom se zdá, že by se už Česko mohlo blížit inflačnímu vrcholu. Do úrovně inflace brzy začne promlouvat vysoká srovnávací základna z druhé poloviny minulého roku, a pokud nedojde k další eskalaci konfliktu na Ukrajině, mohly by se alespoň stabilizovat také ceny energií. Pokud se budeme chovat jako obvykle, budeme pečlivě zvažovat útraty a přestaneme nadměrně zvyšovat spotřebu, mohla by začít inflace postupně odeznívat.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později