O důvodech nejvyšší inflace za posledních třicet let se v Česku v posledních týdnech napsalo mnoho. Mimořádně drahých energií, jejichž ceny se v malé otevřené ekonomice skrze náklady na výrobu a přepravu rychle propisují i do cen jiného zboží, si všiml každý. Ví se i o vlivu covidových kompenzací, jež inflaci přiživily, když do ekonomiky poslaly peníze za neodvedenou práci a služby i za nevyrobené zboží. Málokdo si ale uvědomuje, že k rychlému růstu cenové hladiny můžeme přispívat i sami změnou chování.
Média jsou už několik měsíců plná nepříznivých zpráv – válka na Ukrajině, hrozba zastavení dodávek zemního plynu, výpadky v celosvětových dodavatelských řetězcích či takřka každodenní titulky o tom, jaké zboží či služba zrovna rekordně zdražuje, od nájmů až po potraviny. Není divu, že řada lidí v takovém prostředí očekává další rychlý růst cen a podle toho se také rozhoduje a pořizuje do zásoby věci, s jejichž nákupem by normálně vyčkala.
Přitom se zdá, že by se už Česko mohlo blížit inflačnímu vrcholu. Do úrovně inflace brzy začne promlouvat vysoká srovnávací základna z druhé poloviny minulého roku, a pokud nedojde k další eskalaci konfliktu na Ukrajině, mohly by se alespoň stabilizovat také ceny energií. Pokud se budeme chovat jako obvykle, budeme pečlivě zvažovat útraty a přestaneme nadměrně zvyšovat spotřebu, mohla by začít inflace postupně odeznívat.
Víte, že…
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod
- nezobrazují se jim reklamy
- mohou odemknout obsah kamarádům
- mohou prohlížet online archiv