Zešílel. Zbláznil se. Ztratil kontakt s realitou. Izolovanější než Stalin. Šílenec. Takové „diagnózy“ dnes kvůli ruské invazi na Ukrajinu často padají na hlavu kremelského vládce Vladimira Putina. A to i od Miloše Zemana, který jinak – když jde o něj samotného – za psychodiagnostiku „na dálku“ spíš vyhrožuje soudem.
Putin však nezešílel. Jeho chování a politika v posledních dvou týdnech sice šíleně vypadají. Psychický stres, v němž se dnes nachází vládce euroasijské velmoci, bude taky mimořádný. Stejně jako vztek, že dobývání Ukrajiny evidentně vázne. Ale nepodléhejme pohodlné představě, že máme co do činění s čímsi novým, anomálním, co nešlo předvídat a řešit už dřív.
To základní je přece od počátku jasné a neměnné. Putin není a nikdy nebyl politik. O vstup do nejvyšších funkcí tento bývalý rozvědčík KGB a pozdější šéf ruské tajné služby FSB nesvedl žádný regulérní ani demokratický souboj. Nechal se do nich jednoduše dosadit, a to za velice podezřelých okolností. Jeho alkoholem zdecimovaný prezidentský předchůdce Boris Jelcin ho v roce 1999 nejprve jmenoval premiérem, aby už za půl roku sám překvapivě abdikoval v jeho prospěch. Což si Putin následně nechal jen potvrdit šikovně nastavenými prezidentskými volbami – už čtyřikrát a s pomocí fraškovité vsuvky Dmitrije Medveděva.
Víte, že…
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod
- nezobrazují se jim reklamy
- mohou odemknout obsah kamarádům
- mohou prohlížet online archiv