Loňský rok byl pro české technologické firmy velice úspěšný. Řada start-upů dostala velké investice v řádu stovek milionů korun a několik dalších − jako třeba Integromat nebo Webnode − bylo prodáno za miliardy. Sérii takzvaných exitů zakončil příběh, který odstartoval téměř před 15 lety v Brně a který ukazuje, jak se z akademického bádání dá udělat úspěšný mezinárodní byznys. To v našem prostředí prozatím není tak běžné. Hlavním reprezentantem univerzitních spin-offů byla pražská společnost Cognitive Security, kterou před sedmi lety získalo americké Cisco.

Do amerických rukou nyní zamířily dvě brněnské společnosti, jež původně fungovaly jako jedna. Řeč je o firmách Netcope Technologies, již v létě přebral čipový gigant Intel, a Flowmon Networks, kterou před pár týdny získal Kemp Technologies. Netcope a Flowmon do roku 2015 operovaly pod značkou Invea-Tech a šlo o jedny z vůbec prvních ukázkových reprezentantů Jihomoravského inovačního centra v Brně. Skrze něj se moravská metropole a celý kraj snaží podporovat nadějné start-upy. Například tak, že jim poskytují kanceláře, kontakty na investory, administrativu nebo školení.

Invea-Tech vznikla v roce 2007 na základě výzkumných aktivit Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a sdružení CESNET, jež pro zdejší vědu a univerzity provozuje síťovou a IT infrastrukturu. CESNET tehdy za pomoci univerzit v rámci projektu Liberouter zkoumal, jak efektivně monitorovat vysokorychlostní počítačové sítě. Přišel s modernější technologií, než jaká se používala do té doby, a umožnil administrátorům a lidem z IT "vidět" do toho, co se v jejich sítích děje.

Společnost Invea-Tech tyto technologie začala komerčně nabízet na trhu a v roce 2013 k tomu přikoupila další brněnský start-up jménem AdvaICT. Ten do balíku přidal nástroj pro odhalování kybernetických hrozeb v reálném čase. Dělení Invea-Tech o dva roky později na Netcope a Flowmon proběhlo z toho důvodu, že se záběr firmy rozšířil a vedení dávalo smysl kvůli neštěpení pozornosti udělat dva samostatně fungující celky.

Bez peněz to v USA nepůjde

O Flowmon Networks byl podle informací Ekonomu na trhu velký zájem a nabídek na odkup přišlo několik. Firma ale dokázala růst sama a v roce 2019 se bez externích investic dostala na tržby 318 milionů korun. Pro další rozvoj už ale bude externí kapitál potřeba. "Náš dosavadní růst byl tažen zejména úspěchem ve střední a východní Evropě a také v Japonsku. Abychom stávající růst udrželi, museli bychom se bez externího investora prosadit v USA a to není vůbec snadné," uvádí pro Ekonom výkonný ředitel Flowmonu Jiří Tobola s tím, že aktuálním cílem je do dvou let vyrůst na dvojnásobek. A to i přesto, že plány na expanzi či nabírání nových lidí v současné době brzdí situace kolem covidu.

Kdyby nebylo akvizice Intelem, nikdy by se technologie vyvinutá na univerzitách nedostala na globální trh.

Flowmonu v růstu pomohla i regulace. Evropská unie totiž například zavedla pravidla pro takzvaný data retention, který provozovatelům sítí a serverů nařizuje po určitou dobu ukládat informace o komunikaci. Je to z toho důvodu, aby šlo zpětně dohledat informace spojené s kriminálními činy nebo přestupky. Flowmon dokázal poptávku po těchto nástrojích pokrýt a do karet mu hrálo i to, že firmy na uchovávání dat sbíraly dotace.

Nový majitel v podobě americké firmy Kemp českou monitorovací technologii začlení do své, která hlídá kvalitu aplikací. Technologický ředitel Flowmonu Pavel Minařík se už stal technologickým ředitelem celé skupiny, a Brno tak má nadále mít svou roli.

Nástroje pro programování čipu

Zatímco Flowmon se soustředil na analýzu počítačových sítí, Netcope rozvíjel nástroje a programovací jazyk pro navrhování takzvaných FPGA čipů. Ty si lze upravit dle vlastních potřeb a doladit je na specifické funkce, takže dokážou být vysoce efektivní. FPGA se například používají při vysokofrekvenčním obchodování na burzách, kdy se tyto čipy v síťové komunikaci mohou soustředit na jediné − opravdu rychle provádět obchody mezi IT systémy.

Moloch Intel se tak stal logickým novým majitelem. Na FPGA se soustřeďuje dlouho a s Netcopem už v minulosti uzavřel spolupráci jako se softwarovým dodavatelem pro své síťové karty. Intel nyní v Brně začal investovat a nabírá nové zaměstnance. To by na Moravě mohlo pomoci v budování další expertizy kolem počítačových čipů, polovodičů a elektroniky. V oblasti už ostatně sídlí nizozemský gigant NXP Semiconductors, který v minulosti koupil českou firmu Processor Expert nebo Codasip vyvíjející vlastní procesorová jádra.

Intel od Netcopu koupil pouze jednu jeho část, i když jde o tu větší a významnější. Firma jako taková zůstává, původní Invea-Tech už ale v podstatě přestala existovat a je v rukou amerických investorů. To logicky přináší otázky, zda by ne­stálo za pokus vybudovat globální firmy z Česka.

"Kdyby nebylo akvizice Intelem, nikdy by se technologie vyvinutá na univerzitách nedostala na globální trh. Je to dobře, nebo špatně? Je dobře, že se Škoda dostala pod křídla VW a díky tomu přežila, vyrostla a dostala se na nové trhy? Samozřejmě bychom raději viděli české firmy, jak se dostanou až na globální vrchol a zůstanou stále v českých rukou. Zatím se to daří spíše výjimkám. Každopádně čím více takových bude, tím lépe pro Česko," argumentuje řečnicky Tobola.

Za Kempem například stojí investiční skupina Mill Point Capital. Tyto entity se chovají tak, že zainvestované projekty drží spíše krátkodobě a pak je zase se ziskem prodají. "Když jsme někomu v Americe vyprávěli, že je nás ve Flowmonu 130 a že jsme se bez externího kapitálu dokázali dostat na pozici jedničky ve střední Evropě a dvojky v Japonsku, tvrdili, že to není možné," říká Tobola.

V Americe se podle něj prostě hraje hra rizikového kapitálu. Ve Flowmonu řešili jinou otázku. "Chceme z firmy udělat globální produkt, nebo se spokojíme s tím, kam jsme se doteď dostali? Ano, už to nebude globální česká firma, ale stále můžeme pracovat na tom, abychom měli globální český produkt, za kterým bude stát český tým," zakončuje Tobola.

Související