Jack Welch: Manažer, který Americe vrátil kapitalistického ducha

Když Jack Welch v ro­ce 1981 přebíral vedení koncernu General Electric, byl to v podstatě sociální podnik, kde zaměstnanci v poklidu trávili celou svou kariéru, okolo níž stavěli své dlouhodobé společenské vazby. Welch tyto jistoty zrušil a korporaci, potažmo celé Americe vrátil kapitalistického ducha. "Firmy negarantují pracovní místa, to dělají pouze zákazníci," říkal. A ti zaměstnanci, kteří k získávání zákazníků nepřispívali, byli bez milosti vyhozeni.

Na první místo byli dosazeni akcio­náři. Jim se Welch zodpovídal. Pro ně během dvou dekád zajistil téměř třicetinásobné zvýšení hodnoty firmy. A v jejich očích se stal pomyslným bohem. Superhrdinou, kterému časopis Fortune za jeho výkony v čele General Electric přiřkl v roce 1999 titul Manažer století. Jack Welch v neděli 1. března zemřel ve věku 84 let.

Konec plánovačů

"Za Jackem Welchem zůstává nejen proměna General Electric, ale i celého amerického korporátního étosu, kdy rychlost, efektivita a tah na branku převálcovaly předchozí ideály v podobě stability, loajality a jakési neměnnosti," komentovaly jeho odchod z vedení firmy v roce 2001 New York Times.

Americký byznys 70. let se totiž částečně inspiroval komunistickým plánováním. Byl to právě Welch, který tato plánovací oddělení a spoustu pozic ve středním managementu zrušil jako naprosto nepotřebné a nastartoval éru dravých let 80. a 90.

Byl v podstatě darwinista. Co se v jeho očích nemohlo ospravedlnit, nepřežilo. Divize v té době celkově profitabilní GE rozdělil hned na začátku na vítěze a poražené. A s těmi druhými se nepáral. Bez nejmenších ohledů likvidoval nevýkonné segmenty firmy, zavíral výroby, propouštěl zaměstnance. Za oběť mu padla i tradiční výroba spotřební elektroniky sahající do 19. století k zakladateli Thomasi Alvovi Edisonovi. Během první pětiletky v čele firmy zavřel 12 továren. Posunovače papírů a byrokraty bytostně nenáviděl.

"Pokud budeme čekat na dokonalé řešení, svět nás přejede," prohlašoval. Takže vytvořil pravidlo "nevýkonných 10 procent" a zaměstnance, kteří propadli do této kategorie, z firmy každoročně vyhazoval. Firma tak během pěti let zeštíhlela o třetinu a Welch si vysloužil asi svou nejznámější přezdívku Neutronový Jack. Jako stejnojmenná zbraň "likvidoval" lidi, ale nepoškozoval majetek.

Byl taktéž proponentem byznysové teorie řízení známé jako Six Sigma, tlačící na neustálé zefektivňování procesů ve výrobě i obchodu. Nejsilnější mantrou byl ale tlak na rychlou analýzu a rozhodnou akci: pokud firma není v oboru jedničkou nebo přinejhorším dvojkou, existují jen tři možná řešení. Pozvednout ji, prodat nebo zavřít.

Pokud firma není v oboru jedničkou či přinejhorším dvojkou, existují jen tři možná řešení. Pozvednout ji, prodat nebo zavřít.

Jako jeden z prvních amerických vrcholových manažerů rozpoznal potenciál asijských trhů, firmu roz­prostřel po celém světě. Za jeho vlády se též General Electric významně posunula do finančního sektoru. "Mým záměrem bylo vytvořit firmu plnou sebevědomých podnikatelů, kteří budou každý den schopni čelit realitě," napsal Welch ve svých pamětech.

Jack Welch měl štěstí v načasování. Šéfem General Electric se stal v roce 1981, pár měsíců poté, co se vlády v Bílém domě ujal Ronald Reagan, jehož éra byla definována kroky, které Welchovi nahrávaly. Snižovaly se daně, oslabovala se moc odborů, podporovala se expanze velkých firem. A Welch této vlny dokázal využít. Během dvou dekád jeho šéfování General Electric téměř zpětinásobila tržby na 130 miliard dolarů. Tržní kapitalizace společnosti vystoupala ze 14 na 410 miliard.

Také odchod z vedení společnosti trefil velmi přesně. Z pozice šéfa odstoupil 7. září 2001, čtyři dny před teroristickým útokem na věže Světového obchodního centra.

GE po Welchovi

Až zpětně začali experti nahlížet na jeho dobu i kriticky. Jako na období, kdy odstartovala éra dnes tolik kritizované hamižnosti a ekonomické nerovnosti. Nemluvě o outsourcingu výroby do zahraničí.

Stejně tak se za přežitou považuje Welchova struktura široké diverzifikace a budování korporací, které se snaží fungovat od zdravotnictví přes letectví až po finančnictví. "Model konglomerátu typu General Electric asi málokdo v současnosti považuje za úspěšný," napsal před třemi roky sloupkař New York Times James B. Stewart. "Myšlenka, že můžete fungovat v jakémkoliv odvětví pouze za předpokladu, že jste jednička nebo dvojka na trhu, je prostě minimálně ve Spojených státech naprosto zdiskreditovaná." Stewart naráží na osud GE po Welchovi.

Firma, především její finančnický segment, prošla v roce 2008 hlubokou krizí a pak se vrstvily další problémy. Devatenáct let po Welchově odchodu je tak tržní kapitalizace GE na čtvrtině hodnoty z roku 2001. Někdejší největší americká korporace byla vyřazena z indexu Dow Jones. A firma se dlouhodobě potýká s krizí identity, kdy se nedaří najít nové směřování a vedení se jen snaží látat největší problémy prodejem jednotlivých segmentů společnosti. Tyto neúspěchy už ovšem šly za Welchovými nástupci: Jeffreym Immeltem (2001 až 2017), Johnem Flannerym (2017 až 2018) a Larrym Culpem (2018 až dosud). Welch si dále užíval svůj hvězdný status.

Nakopat a obejmout

John Francis Welch jr. se narodil 19. listopadu 1935 v massachusettském Peabody jako jediné dítě průvodčího a ženy v domácnosti. Vzhledem k pracovní vytíženosti otce to byla právě jeho matka Grace, kdo − podle Welchových vlastních slov − na něj měl největší vliv. Právě ona jej v dětství naučila základní způsob motivování lidí: nakopat jim a pak je obejmout.

Ačkoliv ani jeden z rodičů neměl maturitu, Jack to dotáhl k vysokoškolskému titulu z chemického inženýrství na University of Illinois. V roce 1960 nastoupil jako inženýr do továrny na plasty koncernu GE v Pittsfieldu, za roční plat 10,5 tisíce dolarů. Po roce mu starší kolega rozmluvil záměr z GE odejít. Za dalších sedm let už Welch továrně v Pittsfieldu šéfoval. Ve zmíněném roce 1981 se pak v 45 letech stal nejmladším šéfem GE v dějinách.

Po odchodu z čela GE si užíval hvězdného statusu. V očích insiderů značně poškozeného následnými problémy GE i třeba namočením firmy do účetních skandálů. Problematický se taktéž ukázal balík benefitů, který si Welch na rozloučenou od svého bývalého zaměstnavatele vyjednal.

V očích většiny ale zůstal kultovním manažerem, který akcionářům zajistil obří zhodnocení akcií. Takže psal knihy: do češtiny jsou přeloženy třeba jeho paměti Rovnou k věci a Cesta k vítězství. Hrál golf s americkými prezidenty Billem Clintonem i Georgem W. Bushem, jeho rodině kondoloval i Donald Trump, jenž na Twitteru označil Welche za osobního přítele − Welch jej ostatně před čtyřmi lety ve volbách podpořil, stejně jako obecně politiku republikánů. Přednášel v Massachusettském technologickém institutu. A často v mé­diích komentoval dění ve společnosti, přičemž servítky si rozhodně nebral. I v 80 letech byl Jack Welch zkrátka neutronový.