Ubyde byrokracie a peníze dorazí rychleji, slibuje ministr průmyslu Havlíček

Česko bude lídrem v umělé inteligenci, právě ta se stane prio­ritou v čerpání evropských dotací po roce 2020. V novém dotačním období bude méně byrokracie při podávání projektů a zkrátí se čekací doba na výplatu peněz, plánuje ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Podpora jednotlivých projektů by měla také více odrážet hospodářskou strategii Česka.

Jednání o novém programovém období 2021−2027 už probíhají. Jak se do nich Česko a případně čeští podnikatelé zapojují?

To mohu popsat ze dvou úhlů pohledu. Ještě přednedávnem jako zástupce podnikatelů a teď už jako představitel státu. Učíme se období od období čím dál tím více. Zatímco ta první programová období byla dělána velmi amatérsky, byznysový sektor se do toho zapojoval trochu chaoticky a nevědělo se, co přesně očekávat, poslední období už je lepší. A teď to nastávající už je dost precizované. Došli jsme jako stát k závěru, že má-li se tady přerozdělit nějaká suma peněz, tak aby to skutečně k něčemu bylo, musíme vědět, co byznys požaduje. Musí se to samozřejmě párovat se strategií Evropské unie a nemůžeme každému dát to, co si řekne. Musíme vědět, kde jsou priority našich firem. Chci to dokonce posunout ještě dál. Právě připravujeme klíčový dokument, hospodářskou strategii Česka. Chceme v ní načrtnout, jak bude vypadat struktura průmyslu, energetiky, inovací, vědy a výzkumu v roce 2030. Považuji to za velmi důležitou věc. Když budeme znát podobu průmyslu či energetiky a budeme k tomu tvořit infrastrukturu, musíme na ni už dnes vytvářet podpůrné mechanismy. Jestliže víme, že kolem roku 2025 až 2030 budeme hrát prim v oblasti umělé inteligence nebo v oblasti autonomního řízení vozidel nebo že budeme mít určitý podíl elektromobilů, musíme si to kvantifikovat a už dnes stavět příslušné nástroje do odpovídající roviny.

Kdo konkrétně se jednání za ministerstvo průmyslu, tedy za podnikatele, účastní?

Máme prvotřídní tým, vede ho můj náměstek, který má pod sebou několik odborů a má k ruce všechny klíčové svazy, asociace a zástupce byznysu. Také odbor energetiky, který sehrává velmi důležitou roli hlavně v oblasti energetických úspor. Máme i exportní tým a hlavně tým výzkumu, vývoje a inovací, kterého se to týká nejvíc. To se vzájemně prolíná. Nechceme, aby si každý hrál na vlastním písečku. Snažíme se vše vzájemně provazovat a slaďovat s naší inovační strategií a národní hospodářskou strategií. Abychom financovali to, kde chceme kompetence posilovat. Máme zásadně jiný pohled než v minulosti. Dříve to bylo tak, že co kdo chtěl, to dostal. Někdy lépe, někdy hůře, ale nijak jsme nevnímali, jestli pomůžeme celku. A teď se na věc díváme přesně opačně.

? Chceme v Praze vytvořit jedno ze čtyř evropských supercenter umělé inteligence

Jaké jsou tedy priority Česka v rámci podnikatelského sektoru, kam budou hlavně směřovat evropské peníze od roku 2021 do roku 2027?

Je to oblast přechodu na nové technologie a na Průmysl 4.0. Tedy jde o přechod z tradičního průmyslu na průmysl založený na pokročilých technologiích, spojený s umělou inteligencí. A to už souvisí nejen s průmyslem, ale obecně s odvětvím umělé inteligence, která je úzce spojená s bezpečností. V oblasti umělé inteligence máme po dlouhé době možnost stát se jedním z lídrů Evropy. Chceme v Praze vytvořit jedno ze čtyř evropských supercenter umělé inteligence, které bude zahrnovat dalších několik zemí, jež v Česku budou mít výzkumnou a vývojovou základnu. Samozřejmě stále je prioritou i ostatní výzkum a vývoj, stejně jako oblast spojená s inovacemi. Dále jsou určitě prioritou odvětví, ve kterých jsme silní, tedy strojírenství, automobilový průmysl, chemie nebo nanotechnologie.

Co dalšího by měly dotace EU podpořit?

Chceme také, aby byl prostor nejen pro inovace, ale i pro investice. Například investice do začínajících startupových firem. Nebudeme jim dávat peníze do ruky, ale vytvoříme jim zázemí. Byl bych moc rád, aby strukturální fondy postupně přestaly plnit roli: tady máš peníze, vezmi si je a děj se vůle boží. To je jen dopování podnikatelů. Chtěl bych, aby se pro začínající firmy vytvořily inkubátory či akcelerátory, aby mohly někde vzniknout. Aby podnikatel nemusel začínat tak jako já před třiceti lety, že si nejdříve ze všeho pořídí kancelářský stůl, počítač a pronajme si prostory. Musí nejdříve platit za to, aby vůbec měl nějaké zázemí. A dále chceme podpořit digitalizaci české státní správy i ekonomiky. Potřebujeme také zdroje na budování chytré infrastruktury. Například na chytrou dopravu, tedy dopravu městskou, železniční a další. A stejně tak se budeme snažit získat z EU peníze na budování chytrých měst. Nemáme v Česku ucelenou koncepci chytrých měst a byl bych velmi rád, abychom ji konečně vytvořili a ukázali, jak ji zavádět, jaké nástroje jsou k tomu potřeba. Chceme také posilovat kompetence v oblasti kosmického a leteckého průmyslu, kde jsme hodně dobří. Nezapomínejme ani na obranný průmysl, kde jsme také dobří a kde by to také dávalo smysl.

Už se ví, že Česko dostane v příštím období méně peněz než v těch předchozích, protože jako region bohatneme. Víte už, kolik to bude?

Bude to kolem 500 miliard korun, tedy kolem 20 miliard eur. Ale ještě to není definitivní. (V programovém období 2014−2020 to bylo téměř 24 miliard eur, pozn. red.)

? Máme zmapováno, že od doby podání žádosti se čeká na peníze skoro rok, což je pro firmy dost náročné.

Je skoro jisté, že se sníží podíl peněz, jimiž Evropská unie spolufinancuje projekty. Dosud dávala 85 procent z celkové ceny, nyní se mluví o tom, že bude proplácet jen 55 procent. Myslíte si, že to české firmy a podnikatele odradí?

Částečně ano, protože dostanou méně peněz. Je to ale úzce provázáno s tím, jak náročná je administrativa žádostí. Budeme se snažit, abychom žádosti o projekty maximálně zjednodušili. Samozřejmě ne všechno ovlivníme, protože musíme splnit určité evropské požadavky. Na druhou stranu je fakt, že je to částečně i náš úřední šiml. Myslím, že právě zjednodušení čerpání je ten nejdůležitější krok, který můžeme učinit. Je možná ještě důležitější, než jestli bude spolufinancování činit o pár procent více, nebo méně. Nevidím problém v tom, že někdo bude mít nižší spoluúčast, tím pádem dostane méně peněz. Větší problém bude, pokud jeho participace bude tak náročná, riziková a nepřehledná, že to pro něj bude časově náročnější než benefit, který z toho dostane.

Jak konkrétně administrativu snížíte?

Máme už určité nápady a myšlenky. Musíme do toho ještě zapojit ostatní resorty a vyříkat si na národní úrovni, kdo co vlastně bude dělat, co je nezbytně nutné a co není. Myslím si třeba, že kontrolní mechanismus je až příliš náročný a že si to dost komplikujeme. Takže máme nějaké nápady, ale ještě je potřebuji probrat s ostatními resorty. Musíme to vidět vyváženě. Když necháme čerpání dotací úplně volně, budou sice všichni šťastní, ale pak sem přijde kontrola z Evropské unie a všechno budeme vracet.

Existuje i možnost, že by výpadek spolufinancování z EU podnikatelům dorovnával stát?

To vidím jako méně reálné. Stát může ve specifických situacích určitým projektům pomoci, ale nedokážu si představit, že by se dotování stalo standardem. Stát na to ani nemá peníze, sám musí budovat, investovat. Právě dáváme dohromady národní investiční plán a máme toho až dost.

Jak byste zhodnotil současné dobíhající období a co myslíte, že by se mělo v čerpání dotací ještě zlepšit?

Tohle období není špatné a řekl bych, že jeho druhá část jede poměrně dobře. Ta první ale v řadě věcí zaspala. V důsledku toho teď máme pozdržených sedmnáct miliard korun, které věříme, že se uvolní, ale které se nyní musí hradit ze státního rozpočtu. Udělala se řada technických pochybení. Výzvy nebyly vypsány úplně dobře, byla tam vysoká chybovost, v důsledku čehož se pozdržely peníze a teď se to napravuje. Nebyl také úplně šťastně namodelován mix zdrojů v jednotlivých výzvách a programech. Kvůli tomu jsme začali ztrácet dech zejména v oblasti energetických úspor a internetu. To se teď napravuje a vypadá to, že se to stihne účelově vynaložit. V dalším období bychom ale chtěli snížit prodlení mezi podáním žádosti na projekt a reálnou výplatou peněz. Máme zmapováno, že od doby podání žádosti do rozhodnutí uplyne osm měsíců, od rozhodnutí do okamžiku výplaty další dva až tři měsíce. Takže skoro rok čekáte na peníze, což je pro firmy dost náročné. Mají rozpracované plány, nasmlouvané úvěry a podobně. Tohle období čekání na zdroje musíme zkrátit.