V České republice roste počet firem, které postupně zavádějí tzv. agilní přístup v různých formách. Ať už v produktovém vývoji, ve vývoji softwaru, kde má agilní přístup dlouhodobou tradici, tak i v dalších oblastech, jako je marketing, HR nebo provoz (operations). Řada firem prochází agilní transformací, včetně největších českých bank, kdy kolem agilního přístupu reorganizují týmy a útvary.

Firmy si typicky od agilního přístupu (záměrně se vyhýbám slovu metodika) slibují nejčastěji větší porozumění potřeb svých zákazníků, (jako by to nemělo být jádrem jejich byznysu od samého začátku), díky častějším aktualizacím a změnám svých produktů, a dále rychlejší reakce na změny na trhu, větší angažovanost svých pracovníků díky orientaci na týmovou spolupráci a vyšší autonomii a zodpovědnosti týmů nebo úsporu nákladů díky vyšší produktivitě a menší potřebě koordinačních rolí. Jakkoli poslední z těchto bodů rozhodně není původní motivací agilního přístupu, faktem zůstává, že právě úsporu od této změny firmy nezřídka očekávají.

Využívejte potenciál

Dnes se již nikdo nepozastavuje nad tím, že by spolupracovali programátoři s analytiky, testery, softwarovými architekty či designéry uživatelského rozhraní v jednom týmu. Mnohé firmy tvoří týmy nejen z IT pracovníků, ale zařazují do nich i byznysové role, to znamená produktové manažery a specialisty, marketing, prodej a tak dále. Snaží se tím dosáhnout ještě většího propojení znalosti potřeb klientů a IT. Týmy již nejsou organizované kolem rolí či funkcí, ale kolem zákaznických produktů a hodnoty pro zákazníka. Mohou mu tak lépe porozumět a rychleji inovovat.

Scrum

Nejznámější a nejrozšířenější metoda agilního přístupu, která maximalizuje adaptivitu. Mezi její hlavní elementy patří:

- Úzká spolupráce multidisciplinárního samoorganizujícího se týmu zodpovědného za výsledek.
- Backlog, který zachycuje v jednoznačném pořadí vše, čemu tým věří, že je potřeba udělat. Jeho obsah tým mění pokaždé, když zjistí nové informace o potřebách zákazníků a vždy reflektuje aktuální znalost a předpoklady.
- Sprint, fixní časový úsek, iterace (typicky týden nebo dva), během kterého tým spolupracuje na dosažení předem dohodnutého cíle. Ve sprintu se vždy pracuje na tom, co tým považuje za nejhodnotnější nebo co nejvíce sníží největší rizika či zvýší celkové porozumění.
- Na konci sprintu tým zhodnotí výsledky a podle nich začne plánovat další sprint. Sprinty tak vytváří pravidelný rytmus, který řídí vytváření hodnoty a umožňuje měnit směr dalšího vývoje dle aktuální situace. Kromě práce na cíli aktuálního sprintu tým neustále prochází a upravuje backlog a provádí hrubé plánování na příštích několik týdnů až měsíců, aby minimalizoval překvapení.

Zdaleka ne všechny firmy však dokážou využít plného potenciálu agilního přístupu a především svých lidí. I přes moderní metody, praktiky a terminologii je v managementu zakořeněno paradigma taylorovského řízení, které pohlíží na firmu jako na sumu součástí, které se dají každá řídit samostatně. Týmy sice již nejsou organizovány podle funkcí a rolí, ovšem také nejsou organizovány kolem celých zákaznických produktů, ale pouze kolem jejich malých částí. Na produktu tak spolupracuje větší počet týmů, každý ovšem na své vlastní zahrádce.

Lokální optimalizace

Proč je to problém? Taková struktura je totiž stále náchylná k tzv. lokální optimalizaci, tj. zlepšení části (např. zahrádky jednoho z týmů) s očekáváním zlepšení celku (např. celého produktu). Ukazuje se ovšem, že to není takhle jednoduché, protože organizace nejsou pouze sumou svých částí, ale komplexními systémy, jejichž části se ovlivňují navzájem (interdependence), často nepředpokládaně. Takovým příkladem lokální optimalizace může být situace, v níž prodejní oddělení maximalizuje tržby za cenu toho, že vývojové oddělení nestíhá uspokojovat objednávky, pracuje s přesčasy, což se dlouhodobě projeví ve snižující se kvalitě, odlivu zákazníků a následně dalším tlaku na zvýšení prodejů, případně marketingové oddělení vytvoří ne zcela transparentní kampaň, která naláká nové klienty na nenaplnitelné sliby. Tím sice naplní KPIs marketingu, ale nespokojení klienti později zatěžují call centrum stížnostmi. Dalším příkladem pak může být oddělení IT provozu požadující odstranění zastaralé technologie, která klade nároky na údržbu, za cenu vysokých nákladů na straně vývoje, případně i za cenu snížení kvality celkového produkt; či oddělení IT bezpečnosti, které vynucuje nadměrně silné zabezpečení uživatelských profilů, což se může negativně projevit na uživatelské přívětivosti a plíživému odlivu zákazníků.

Na první pohled by se mohlo zdát, že je vše v pořádku. Rozhodnutí daných oddělení přece naplňuje jejich cíle a optimalizuje oblast jejich zodpovědnosti. Z lokálního pohledu je vše v pořádku, sami ale určitě cítíte, že ve skutečnosti to v pořádku není, lokální optimalizace totiž vedla k tomu, že tým či oddělení zapomněly na dopady do jiných útvarů, protože jsou "na jiných zahrádkách". Rozdělení zodpovědnosti za produkt mezi větší počet agilních týmů mívá stejné dopady.

Systémové myšlení

Odpovědí na to, jak tomuto negativnímu vývoji zabránit, je disciplína nazývaná systémové myšlení (systems thinking). Ta nás přiměje dívat se na firmu jako na organismus, jako na systém navzájem se ovlivňujících částí. Mezi její průkopníky či popularizátory patří Jay Forrester, Edwards Deming, Russell Ackoff nebo Peter Senge.

Každá role, zodpovědnost, proces, opatření se stávají součástí struktury organizace a vytváří dynamiku, která ovlivňuje řadu dalších částí firmy. Zaměříme-li se pouze na lokální efekt daného opatření či zlepšení, riskujeme, že celkový efekt bude zanedbatelný, nebo dokonce negativní. Ex post často ani nedohlédneme, kvůli jakému zlepšováku došlo v jiné části ke zhoršení výsledků. Úlohou managementu podle Deminga je optimalizovat firmu globálně, jako celek. A disciplína systémového myšlení a modelování nám k tomu dává nástroje. Pojďme si ji společně demonstrovat v kontextu agilních transformací. Nejdříve si ovšem zopakujme přísliby agilního přístupu.

Agilní přístup

Agilní přístup byl popularizován (a pojmenován) v odvětví softwarového vývoje, kde se čím dál silněji v druhé polovině devadesátých let minulého století projevovala jeho potřeba. Jádrem je adaptivita (adaptiveness), tj. schopnost reagovat na změny. Ne na změny v požadavcích, jak je často nepřesně zmiňováno, ale spíše na změny v porozumění skutečných potřeb zákazníků. Základním předpokladem je, že "zákazník neví, co chce". Zákazník má problém, ale jeho řešení sám nezná, nebo si ho nedovede představit. (Viz známý citát o rychlejších koních, který Henry Ford údajně nikdy neprohlásil.) Přidanou hodnotou firmy je toto řešení pro něj najít. Ani firma ho nezná, a proto ho spolu se zákazníkem objeví iterativně.

Infografika: Firma jako živý organismus

Zvětšit přes celé okno

Každý produkt, který kolem sebe vidíme, prochází evolucí reagující na neustále se měnící potřeby zákazníků nebo častěji lepší porozumění těchto potřeb. Produkty, které se mění příliš pomalu, nebo se do potřeb netrefují, mizí z trhu, produkty, které ano, jsou úspěšné. Vysoký stupeň adaptivity výrazně zkracuje potřebné smyčky zpětné vazby a umožňuje tak objevovat potřeby zákazníka rychleji a hlavně správněji. Klíčová je schopnost firmy se učit (nikoliv ve smyslu memorovat data, jak máme slovo učit se asociováno ze školy, ale ve smyslu porozumět). Rychlost je vedlejším efektem adaptivity.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.