Univerzita Karlova se chlubí 317. místem v celosvětovém srovnání vysokých škol QS World University Rankings, které podle různých kritérií porovnalo celkem tisíc škol z celého světa. "Univerzita obhájila své umístění mezi nejlepšími světovými školami. Umístění těsně na počátku čtvrté stovky jí patří třetí rok po sobě," uvedla univerzita v tiskové zprávě. V ní už ale nezaznělo, že jde o nejhorší výsledek od roku 2012, kdy byla do výběru zahrnuta poprvé. Nejlepšího výsledku v žebříčku QS dosáhla nejstarší česká univerzita v roce 2014, kdy skončila na 233. místě z pěti set hodnocených univerzit.
Mezi elitní vzdělávací instituce se Univerzitě Karlově nepodařilo proniknout ani v dalších mezinárodních srovnáních. Mezi ně patří zejména žebříček Times Higher Education (THE), umístění českých vysokých škol v něm ukazuje grafika na protější straně. Obecně uznávané je také srovnání ARWU, pořizované šanghajskou univerzitou Jiao Tong, v němž se Univerzita Karlova dlouhodobě pohybuje ve třetí stovce, a žebříček CWTS, který sestavuje nizozemská Leidenská univerzita a v jehož posledním vydání se UK umístila na 744. místě z 937 univerzit.
Vedle celkových žebříčků se hodnotí také jednotlivé obory, v nichž se českým univerzitám daří lépe. Vysoká škola ekonomická v Praze, která v globálních srovnáních nefiguruje, se v hodnocení nejlepších evropských ekonomických škol britského deníku Financial Times posunula díky svému magisterskému manažerskému programu z 88. místa v roce 2016 na současnou 66. příčku. Na děleném 251. až 300. místě oborového žebříčku QS je také hodnocen program VŠE ekonomie a ekonometrie.
V prvních stovkách se umístil například i obor strojírenství a technologie pražského ČVUT a brněnského VUT, přírodní vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci a preklinická a klinická medicína na Masarykově univerzitě.
Ve všeobecných žebříčcích se ale Masarykova univerzita, České vysoké učení technické a Univerzita Palackého, které patří mezi nejlépe hodnocené univerzity z Česka, pravidelně umísťují o několik set míst níže než Univerzita Karlova.
Univerzita Karlova se v mezinárodních žebříčcích pohybuje ve čtvrté stovce. Další vysoké školy jsou na tom ještě hůř.
"Hlavním důvodem je problematický systém vnitřního a vnějšího řízení a financování našich vysokých škol. Od toho se odvíjí špatná struktura studia, obsah a také nedostatek financí tam, kde to funguje," říká ředitel think-tanku Idea Daniel Münich, který se kvalitou českého školství dlouhodobě zabývá.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později