Univerzita Karlova se chlubí 317. místem v celosvětovém srovnání vysokých škol QS World University Rankings, které podle různých kritérií porovnalo celkem tisíc škol z celého světa. "Univerzita obhájila své umístění mezi nejlepšími světovými školami. Umístění těsně na počátku čtvrté stovky jí patří třetí rok po sobě," uvedla univerzita v tiskové zprávě. V ní už ale nezaznělo, že jde o nejhorší výsledek od roku 2012, kdy byla do výběru zahrnuta poprvé. Nejlepšího výsledku v žebříčku QS dosáhla nejstarší česká univerzita v roce 2014, kdy skončila na 233. místě z pěti set hodnocených univerzit.
Mezi elitní vzdělávací instituce se Univerzitě Karlově nepodařilo proniknout ani v dalších mezinárodních srovnáních. Mezi ně patří zejména žebříček Times Higher Education (THE), umístění českých vysokých škol v něm ukazuje grafika na protější straně. Obecně uznávané je také srovnání ARWU, pořizované šanghajskou univerzitou Jiao Tong, v němž se Univerzita Karlova dlouhodobě pohybuje ve třetí stovce, a žebříček CWTS, který sestavuje nizozemská Leidenská univerzita a v jehož posledním vydání se UK umístila na 744. místě z 937 univerzit.
Vedle celkových žebříčků se hodnotí také jednotlivé obory, v nichž se českým univerzitám daří lépe. Vysoká škola ekonomická v Praze, která v globálních srovnáních nefiguruje, se v hodnocení nejlepších evropských ekonomických škol britského deníku Financial Times posunula díky svému magisterskému manažerskému programu z 88. místa v roce 2016 na současnou 66. příčku. Na děleném 251. až 300. místě oborového žebříčku QS je také hodnocen program VŠE ekonomie a ekonometrie.
V prvních stovkách se umístil například i obor strojírenství a technologie pražského ČVUT a brněnského VUT, přírodní vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci a preklinická a klinická medicína na Masarykově univerzitě.
Ve všeobecných žebříčcích se ale Masarykova univerzita, České vysoké učení technické a Univerzita Palackého, které patří mezi nejlépe hodnocené univerzity z Česka, pravidelně umísťují o několik set míst níže než Univerzita Karlova.
Univerzita Karlova se v mezinárodních žebříčcích pohybuje ve čtvrté stovce. Další vysoké školy jsou na tom ještě hůř.
"Hlavním důvodem je problematický systém vnitřního a vnějšího řízení a financování našich vysokých škol. Od toho se odvíjí špatná struktura studia, obsah a také nedostatek financí tam, kde to funguje," říká ředitel think-tanku Idea Daniel Münich, který se kvalitou českého školství dlouhodobě zabývá.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



