Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jiří PšeničkaKompletní rekonstrukce prvorepublikové funkcionalistické vily v pražských Strašnicích je v poslední fázi. Alespoň to tak vypadá přes plot z ulice. Na nové střeše přibyly pultové arkýře, místo někdejší sloupové terasy vznikl obestavěný prostor, který má sloužit jako wellness. Na vnějšku budovy chybí jen dodělat nátěr zateplené fasády a instalovat osvětlení. K tomu ještě terénní úpravy zahrady a vyřešení problému s parkováním. Nicméně majitel domu v ulici U Krbu − kancléř prezidenta Zemana Vratislav Mynář − se do nového s rodinou stále nestěhuje a patrně ještě dlouhou dobu stěhovat nebude. Jak říkají lidé ze sousedství, už zhruba tři týdny je kolem jeho domu povážlivě mrtvo, dělníci staveniště opustili.
"Pokud vím, tak po něm stavební úřad v Praze 10 chce další dokumenty. On tam chtěl přistavět garáž s přímým vstupem do domu, ale tu mu nepovolili, může tam mít jen nekryté parkovací místo. Asi o půl metru zvedl původní střechu, což se lidem v okolí nelíbí kvůli zastínění," popisuje některé konfliktní body penzista odnaproti. Osobně se domnívá, že si to Mynář "zavařil" již tím, že začal s přestavbou vily a zásahy do nosné konstrukce bez stavebního povolení. Poštval proti sobě nejen lidi v ulici, ale i úředníky.
"Mně ho je až líto. Myslím, že je to hnidopišské, co proti němu pořád mají," připojuje se do hovoru kolemjdoucí seniorka a spolupracovníka prvního muže republiky se zastává. Podle ní Mynář doplácí i na to, že pracuje pro v Praze málo oblíbeného Zemana. Být to někdo jiný, už dávno by prý bydlel.
Bývalý šéf české civilní rozvědky Karel Randák v nedávno vydané knize novináře Jaroslava Spurného "Nepohodlný agent" označuje kancléře Mynáře a Zemanova poradce Martina Nejedlého za ideální objekty pro zahraniční rozvědky. Mluví přitom hlavně o jejich vazbách na Rusko a také o jejich touze po vlivu a o čistě materiální orientaci:
"Nemohu tvrdit, že přímo Nejedlý nebo Mynář jsou skutečně v nějaké vazbě na ruské výzvědné služby, protože jsem po tom hlouběji nepátral. Ale ze své zkušenosti mohu říct, že představují naprosto ideální povahové typy pro to, aby byli nějakým způsobem využiti zpravodajskou službou," uvedl v knize Randák.
Něco na tom jistě bude, ale zároveň platí, že Mynář si za řadu svých potíží, které jsou neustále přetřásány v médiích, může sám. Po pěti letech v prestižní funkci prezidentova kancléře a s přibývajícími skandály se stal symbolem arogance moci a nových pořádků, v nichž přestaly platit dříve respektované morální hranice. Teď se mu to vrací i v podobě "hnidopišského" zájmu sousedů i novinářů o jeho dům, který koupil v roce 2014 za překvapivě nízkou cenu od pražského advokáta Víta Širokého.
Co přesně za problémy kancléř se stavebním úřadem v Praze 10 nyní řeší, ale úředníci odmítají prozradit. "Na dané stavbě probíhá řízení, které dosud nebylo pravomocně uzavřeno. A probíhá s přesně vydefinovaným okruhem účastníků podle stavebního zákona. Řízení je neveřejné, proto k němu nelze podávat žádné informace," reagoval na dotazy týdeníku Ekonom mluvčí městské části Praha 10 Vít Novák.
Samotný Mynář se k vzneseným otázkám nevyjádřil vůbec. Rozhovor o svých politických i nepolitických aktivitách už dříve výslovně odmítl. "Děkuji za vaši nabídku, nicméně ji nevyužiji," odepsal k žádosti Zemanův kancléř.
Kancléř, který nastavil měřítka
Letošní sté výročí vzniku republiky je příležitostí k bilancování a hodnocení nejen událostí, ale i aktérů, kteří se na "převratu" v roce 1918 podíleli. Nepříliš známou, ale nikoli nedůležitou postavou (nejen) Masarykovy éry byl hradní kancléř Přemysl Šámal. Muž, který krátce zastával i post prvního starosty hlavního města, byl kancléřem téměř dvacet let, od poloviny roku 1919 do konce roku 1938. Nejen za prezidenta Masaryka, ale i za Beneše a krátce i Háchy.
S Mynářem si je tento úřednický přeborník podobný nejspíše jen v tom, že prezidentovi Masarykovi zajišťoval i kontakty do podnikatelského světa, jemuž tehdy dominoval mocný šéf Živnobanky Jaroslav Preiss. Klíčové ovšem je, že šlo o člověka respektovaného, veskrze politického, který oddaně sloužil ideálům první republiky. Byl klíčovou postavou nejdříve protirakouského a později protinacistického odboje. Za první světové války řídil domácí odboj, když stál v čele tajné organizace Maffie. Na začátku druhé světové války byl zase v čele odbojové organizace Politické ústředí.
Už v lednu 1940 jej v jeho pražském bytě kvůli protinacistickým postojům zatklo gestapo, po několikaměsíčních výsleších putoval do berlínské věznice Alt-Moabit. Zemřel v roce 1941 ve věku 73 let na následky mučení a trýznění. Ušetřena nezůstala ani Šámalova rodina − syn Jaromír byl popraven během heydrichiády na kobyliské střelnici, snacha Milada putovala do koncentračního tábora, vnoučata Alena a Jiří byla poslána na převýchovu do Říše.
Mynář s prezidentovým klíčovým poradcem Nejedlým představují pokračovatele bývalého Zemanova šéfporadce Miroslava Šloufa.
"Byl symbolem svobody a první republiky, kterou pomáhal budovat," napsal později na adresu kancléře Šámala historik Václav Černý. Vyzdvihl jeho vznešenost, odhodlanost a statečnost.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
