Populisté a nacionalisté budou v roce 2018 posilovat své pozice ve střední Evropě. Nahrají tomu nejen maďarské parlamentní volby, které se mají odehrát nejpozději v dubnu, ale také třeba rakouské předsednictví v Evropské radě v druhé polovině příštího roku. "Rakousko se může stát pro západní členské země důležitějším středoevropským partnerem než Polsko, zejména pokud převezme iniciativu v tématech, která dosud prosazovala Visegrádská skupina," domnívá se Wojciech Przybylski, politolog a šéfredaktor středoevropského časopisu Visegrad Insight. Tím hlavním tématem je samozřejmě odpor vůči imigrantům, na kterém postavil svoji vítěznou strategii v říjnových volbách šéf rakouských lidovců Sebastian Kurz.

V Polsku bude úspěšně pokračovat vláda strany Právo a spravedlnost, kterou neohrožuje ani tak slabá a roztříštěná opozice jako vlastní vnitřní konflikty. Šéf strany Jaroslaw Kaczyński využívá vnitrostranické napětí k tomu, aby jednotlivé skupiny držel navzájem v šachu. Vzhledem k příznivé ekonomické prognóze přes tři procenta růstu HDP to nevypadá, že by Poláci měli nějaký důvod zanevřít na Kaczyń­ského a jeho partaj, která v průzkumech překračuje hranici popularity 40 procent.

Podobně to bude na Slovensku, kde je i přes neúspěch v letošních regionálních volbách stále neohrožená pozice premiéra Roberta Fica a jeho strany Směr. Jediným výrazným rozdílem ve srovnání se sousedy je vztah Bratislavy k Evropské unii. "Pozitivní slovenský vztah k EU se příští rok nijak nezmění," domnívá se Milan Nič, analytik německého institutu DGAP.

2 krát

větší je podpora vládní strany Fidesz oproti druhému nejsilnějšímu Jobbiku.

Fico bude dále hrát vůči západním partnerům roli nejsilnějšího proevropského politika regionu. Ta je pro něj výhodná i v domácí politice, kde jemu osobně a jeho straně stále neroste nijak výrazná konkurence. Co může ale začít měnit slovenskou veřejnou debatu a postupně i politickou scénu, je příprava na prezidentské volby v roce 2019. Stále populární Andrej Kiska váhá, zda se bude ucházet o druhý mandát, a je možné, že Fico − unavený vládnutím z posledních deseti let − se znovu pokusí úřad získat. Pokud by se mu to povedlo, soudržnost vládní strany Směr by značně oslabila. Ale to je až scénář pro rok 2019.

Bez vážného soupeře

Novou populisticko-nacionalistickou kapitolu střední Evropy odstartoval svým drtivým volebním vítězstvím v roce 2010 šéf maďarské konzervativní strany Fidesz Viktor Orbán. Stal se otevřeně vzorem pro polské konzervativce a obdiv k němu vyjadřují například i rakouští svobodní, kteří budou vládnout v koalici s lidovci. Stojí proto za to se na maďarské volby v dubnu roku 2018 podívat podrobněji, protože by se z tamní situace (a očekávaného třetího Orbánova vítězství v řadě) daly vyčíst obecnější trendy.

Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Předplatit od 142 Kč měsíčně

Víte, že…

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod

  • nezobrazují se jim reklamy
  • mohou odemknout obsah kamarádům
  • mohou prohlížet online archiv
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.