Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin EhlPopulisté a nacionalisté budou v roce 2018 posilovat své pozice ve střední Evropě. Nahrají tomu nejen maďarské parlamentní volby, které se mají odehrát nejpozději v dubnu, ale také třeba rakouské předsednictví v Evropské radě v druhé polovině příštího roku. "Rakousko se může stát pro západní členské země důležitějším středoevropským partnerem než Polsko, zejména pokud převezme iniciativu v tématech, která dosud prosazovala Visegrádská skupina," domnívá se Wojciech Przybylski, politolog a šéfredaktor středoevropského časopisu Visegrad Insight. Tím hlavním tématem je samozřejmě odpor vůči imigrantům, na kterém postavil svoji vítěznou strategii v říjnových volbách šéf rakouských lidovců Sebastian Kurz.
V Polsku bude úspěšně pokračovat vláda strany Právo a spravedlnost, kterou neohrožuje ani tak slabá a roztříštěná opozice jako vlastní vnitřní konflikty. Šéf strany Jaroslaw Kaczyński využívá vnitrostranické napětí k tomu, aby jednotlivé skupiny držel navzájem v šachu. Vzhledem k příznivé ekonomické prognóze přes tři procenta růstu HDP to nevypadá, že by Poláci měli nějaký důvod zanevřít na Kaczyńského a jeho partaj, která v průzkumech překračuje hranici popularity 40 procent.
Podobně to bude na Slovensku, kde je i přes neúspěch v letošních regionálních volbách stále neohrožená pozice premiéra Roberta Fica a jeho strany Směr. Jediným výrazným rozdílem ve srovnání se sousedy je vztah Bratislavy k Evropské unii. "Pozitivní slovenský vztah k EU se příští rok nijak nezmění," domnívá se Milan Nič, analytik německého institutu DGAP.
větší je podpora vládní strany Fidesz oproti druhému nejsilnějšímu Jobbiku.
Fico bude dále hrát vůči západním partnerům roli nejsilnějšího proevropského politika regionu. Ta je pro něj výhodná i v domácí politice, kde jemu osobně a jeho straně stále neroste nijak výrazná konkurence. Co může ale začít měnit slovenskou veřejnou debatu a postupně i politickou scénu, je příprava na prezidentské volby v roce 2019. Stále populární Andrej Kiska váhá, zda se bude ucházet o druhý mandát, a je možné, že Fico − unavený vládnutím z posledních deseti let − se znovu pokusí úřad získat. Pokud by se mu to povedlo, soudržnost vládní strany Směr by značně oslabila. Ale to je až scénář pro rok 2019.
Bez vážného soupeře
Novou populisticko-nacionalistickou kapitolu střední Evropy odstartoval svým drtivým volebním vítězstvím v roce 2010 šéf maďarské konzervativní strany Fidesz Viktor Orbán. Stal se otevřeně vzorem pro polské konzervativce a obdiv k němu vyjadřují například i rakouští svobodní, kteří budou vládnout v koalici s lidovci. Stojí proto za to se na maďarské volby v dubnu roku 2018 podívat podrobněji, protože by se z tamní situace (a očekávaného třetího Orbánova vítězství v řadě) daly vyčíst obecnější trendy.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
