Narazit na Miroslava Volaříka, jak se někde povaluje u moře na pláži, je zcela nemožné. Zato potkat ho, jak brouzdá vinicemi třeba ve Francii, Itálii nebo Španělsku, je velmi pravděpodobné. Má-li tento majitel známého vinařství ověnčeného dvěma tituly Vinař roku i mnoha medailemi za vína prozradit svůj vztah k cestování, bez zaváhání říká, že záleží na cíli cesty.
"Posledních 15 let, když cestuji, jde o vinařskou turistiku. Jezdím tam, kde mohu něco vidět, kde se mohu podívat, jakým způsobem pracují na vinici a vůbec s hrozny," vysvětluje. Každoročně tak týden až deset dnů stráví třeba v Piemontu, Toskánsku nebo u severní či jižní Rhôny. Na takové cesty jezdí většinou s manželkou nebo synem, občas s plzeňskou firmou Merlot d'Or, která dováží francouzská vína. Dříve také hodně s českými vinaři. Ze středisek, kde se daří červeným odrůdám, si odváží domů plné auto vína, odhadem z každé cesty tak stovku lahví. Pro sebe, aby měl zásobu, ale také třeba pro zetě, který žije v Německu, nebo pro přátele. "Jsem přesvědčený, že my máme bílá vína minimálně na stejné úrovni jako v zahraničí, ne-li lepší. Takže nemám důvod vozit bílá," vysvětluje.
Jediné cesty, které nemají vinařský charakter, se odehrávají tradičně v zimě, kdy berou manželé Volaříkovi svých pět vnoučat ve věku 6 až 11 let na lyže do Itálie. Oblíbeným střediskem je prý Predazzo. "Syn v Česku má dvě děti a dcera v Německu tři. Rád bych, aby mezi sebou měly vazby, proto se snažím takto stmelovat rodinu a také u vnoučat z Německa podporovat češtinu."
Pomerol: Cesta za nejdražším vínem skončila před branou
Ve francouzské oblasti Bordeaux leží vinařství Château Pétrus, které produkuje jedna z nejlépe hodnocených a nejdražších vín na světě. Cena lahve 100 tisíc korun je běžná. Samozřejmě při cestách za červeným vínem Francie hledal Miroslav Volařík i toto vinařství. Bylo to na výpravě se synem. Ubytováni byli v městečku Saint-Émilion, které je na seznamu UNESCO.
V místním malém vinařství našel Volařík majitele ovládajícího angličtinu a jemu se svěřil, že by chtěl vidět Château Pétrus. Dokonce měl s sebou knihu o francouzském vinařství, z níž citoval, jak výjimečné je to víno. "Vinař rozložil mapu a ukázal mi, kde leží jeho vinice, odkud jsem si koupil lahev za 30 eur, vedle měl vinice Château Cheval Blanc, kde stála lahev 400 eur, a hned vedle byl Château Pétrus," vypráví Volařík, že v této oblasti to není jako na Pálavě, kde se od sebe liší jednotlivé tratě. To Francouzi ve zmíněném regionu pěstují víno v opuštěném řečišti. "Složení půdy je všude stejné, jen ceny vín se liší."
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později