V Bombaji zakázali selfie. Vedla k řadě zbytečných smrtí v ulicích

Přestože Indie stále žije uzamknutá ve stoletých okovech kastovního systému (byť byl oficiálně zrušen již před 70 lety), v moderní Bombaji kasty pomalu ustupují do pozadí. A tak zatímco na venkově a v menších městech se stále berou příslušníci stejné kasty, přičemž z více než 90 procent tyto sňatky domlouvají rodiče, Bombaj je již desítky let útočištěm mladých lidí, kteří podobná pravidla odmítají a chtějí se ženit a vdávat z vlastního rozhodnutí.

Současně jsou ženy z Bombaje nejvzdělanější v celé Indii, neboť mnoho z nich chodí na střední školy a univerzity, zatímco v zemědělských oblastech Indie mají dívky obvykle jen pár tříd základní školy. Daní za liberální prostředí Bombaje je ovšem vysoký počet rozvodů, neboť se zde rozpadá zhruba třetina manželství.

Co se skrývá v Dharavi

Bombaj je městem obrovských rozdílů a paradoxů. Má třikrát větší HDP na hlavu (ve srovnání s republikovým průměrem) a rychle se mění v moderní město mrakodrapů. Její panorama zdobí tři tisíce výškových budov, z nichž dvacítka nejvyšších mrakodrapů dosahuje výšky přes 300 metrů. Na druhé straně uprostřed města stále funguje jeden z největších slumů na světě. Jmenuje se Dharavi, rozkládá se na ploše tří kilometrů čtverečních a žije v něm milion lidí.

Dharavi ovšem není jen místem, kde se přespává či přežívá, ale také proslulým výrobním centrem, neboť zde funguje na 15 tisíc malých, většinou jednopokojových "manufaktur", kde se vyrábí všechno možné - od hrnců až po oděvy. Většina obyvatel Dharavi musí vyžít s příjmem jeden až dva dolary na den, a přestože je zde zavedena elektřina a většina "domků" má televizi, chybí zde kanalizace a toalety, neboť jeden záchod připadá na tisíc obyvatel.

Jak zabránit tragédiím

A nyní již k převratné novince, která je stará jen několik týdnů a která se dostala na přední stránky světových novin. Bombaj, jako první velkoměsto na světě, zakázala ve svých ulicích pořizování stále oblíbenějších selfie. Byla to reakce na rostoucí počet zranění a úmrtí, ke kterým při pořizování selfie dochází. Bombaj proto vyčlenila 16 rizikových zón v centru města, kde turisté nesmějí sami sebe fotografovat.

Přitom právě focení do telefonu je obrovskou indickou vášní několika posledních let a prodej telefonů v druhé nejlidnatější zemi světa prudce stoupá. A společně s tím rostou počty tragédií. V Bombaji se při pořizování selfie už několik lidí utopilo v moři, další skončili pod koly projíždějících aut. Proto je selfie zakázána hlavně na rušných místech a na promenádě u pobřeží moře. Pokud někdo zákaz poruší, hrozí mu pokuta ve výši zhruba 500 korun.

Jeden z nejúžasnějších fenoménů Bombaje se týká obědů, které manželky dopoledne vaří a posléze prostřednictvím dokonalé sítě poslíčků posílají svým manželům. V Bombaji tento dokonale propracovaný systém živí zhruba pět tisíc mužů. Ti každý den přemístí na místo určení 160 tisíc obědů, které vyzvedávají na předměstích a pomocí propracované sítě je dodávají mužům zaměstnaným v úřadech centru města (a po obědě prázdné boxy opět odvezou zpět manželkám).

Systém funguje od roku 1890 a největší boom zažil v 60. letech 20. století, kdy se tímto způsobem doručovalo přes 200 tisíc obědů denně. Překvapivá je také dokonalá propracovanost systému, neboť údajně jen jeden z šesti milionů obědů není úspěšně doručen. Částka za doručení jednoho oběda je poměrně nicotná - při měsíční objednávce totiž vychází na pouhé tři koruny.