Jak nejlépe zhodnotit "drobné"? Vedou podílové fondy, Češi se jich ale bojí

Zbývá vám každý měsíc z výplaty pár tisícovek a stále přemýšlíte, kam tyto peníze uložit tak, aby vám i něco málo vydělaly? Možností, kam si bez námahy ukládat takto malé částky nebo je investovat bez dalších starostí, není příliš. Obchody na burze nebo alternativní investice či investice do nemovitostí nepřicházejí s takovými drobnými částkami v úvahu. Pokud se ale budete držet klasických produktů, můžete si přijít i na desítky tisíc korun.

Ze srovnání týdeníku Ekonom, který posuzoval nejčastější způsoby spoření a investic, vychází nejvýhodněji pravidelné vklady po podílových fondů. Nejmenší riziko představují podle expertů dividendové fondy nebo fondy, zaměřené na nákup firemních dluhopisů či některé komoditní fondy.

Pokud bychom vzali modelový příklad drobného střadatele, který může každý měsíc spořit 2000 korun (za šest let vloží 144 000 korun), může si za šest let například u ČSOB akciového fondu dividendových firem přijít na 212 600 korun. Odchází tedy s výdělkem 64 280 korun.

"Kvalitně diverzifikované portfolio globálních akcií si lze pořídit už od 500 korun měsíčně, s dvěma tisíci už si můžete koupit klidně několik fondů na různé třídy aktiv. Výhodou fondů je diverzifikace a likvidita, nevýhodou samozřejmě poplatky - ale investování na vlastní pěst ve skutečnosti není levnější," říká investiční analytik poradenské společnosti Partners Aleš Tůma.

Češi se ale vkládat své peníze do podílových fondů bojí. Podle nedávného výzkumu, který pro Partners zrealizovala agentura MindBridge na vzorku tisícovky dotázaných, považuje každý druhý Čech podílové fondy za nejvíce rizikové. Peníze má uložené ve fondech jen pětina respondentů.

Jednoznačně nejrozšířenějším způsobem spoření, ale také tím nejkonzervativnějším, jsou mezi Čechy vklady na spořicí účty. Spořicí účet využívá podle výzkumu Partners 52 procent lidí. Touto cestou se sice nedá moc vydělat, zejména v současné době, kdy se úrokové sazby pohybují pod 1 procentem a nad tuto hranici zatím stále nejdou, střadatel si ale může kdykoli na své úspory bez poplatků a sankcí sáhnout. Banky navíc rády za splnění určitých podmínek na úrocích přitlačí.

Výjimkou je ale třeba Air Bank, která bez dalších podmínek a poplatků nabízí u svého spořicího účtu úrok 1,1 procenta. Po odečtení srážkové daně z úroků (15 %) by námi zvolený zákazník při měsíčním vkladu dvou tisícovek za šest let naspořil 148 172 korun. Znamená to, že by od banky na úrocích dostal 4 172 korun.

- Jaké další produkty jsou vhodné pro vkládání drobných částek?

- A které produkty se naopak na spoření nehodí? 

Odpovědi najdete v novém čísle týdeníku Ekonom, které vychází ve čtvrtek 15. října. Nové číslo Ekonomu si můžete koupit i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu, iPhonu a tabletu Samsung.