Kde se dělá nejlepší věda? USA dohání Čína, Evropa bude bez modernizace už jen ztrácet

Posuzovat vědu a vytvářet žebříčky úspěšných není snadné. Každoročně se do toho pouští i prestižní časopis Nature, který sestavuje Global Nature Index. V rámci něj se hodnotí jen chemie, fyzika a další přírodní vědy. Humanitní obory, ale třeba i technologie zůstávají stranou. I tak však výsledky stojí za pozornost. 

Žebříček vzniká tak, že se bodují články zveřejněné v kvalitních časopisech. Sleduje se jich necelých 70). Body se sčítají a díky tomu lze vytvářet žebříčky nejlepších států nebo výzkumných institucí. Když přírodní vědy srovnáme podle zemí – první skončily Spojené státy, stříbrnou příčku obsadila Čína, jejíž pozice stále posiluje, a bronzovou medaili si odnáší sousední Německo.

Zastoupení Evropy v první desítce je dominantní. Bramborová medaile připadla Velké Británii, šestá příčka Francii, osmá Švýcarsku a desátá Španělsku. Starý kontinent by se však rozhodně neměl nechat ukolébat. Masivní investování do vědy, které Evropská unie rozjíždí v rámci programu Horizont 2020, je rozhodně namístě. Výraznou konkurencí se může stát Čína.

Kromě posilování čínské vědy jako takové totiž například Čínská akademie věd s přehledem vede žebříček nejlepších vědeckých institucí. Americká Harvardova univerzita skončila s výrazných odstupem na druhém místě. Třetí je francouzská CNRS a bramborovou medaili si odnáší německá Společnost Maxe Plancka.

Pokud si Evropa bude chtít udržet svou dosavadní pozici, bude muset více investovat do vědy. Ale ani to zřejmě nebude stačit. "Evropa musí modernizovat univerzity. Je potřeba hlídat kvalitu studentů, ale i pedagogů. Při hledání profesorů se bohužel často nepořádají veřejná výběrová řízení. Když je ale neuděláte, nemáte šanci sehnat nejlepší lidi," radí Robert-Jan Smits, generální ředitel pro výzkum a inovace Evropské komise, který nedávno přijel na návštěvu do Česka.