Ministr na odvolání? Mládkovi škodí těžební limity i situace v CzechInvestu

Po nedávné zkušenosti s křupanským chováním exministra školství Marcela Chládka je v první řadě třeba říci, že ministr Mládek je slušný a příjemný člověk. Neplýtvá zbytečně energií na mediální sebeprezentaci a v úřadě nenapáchal větší škody.

Jenže to často k úspěšnému ministrování nestačí. Terčem kritiky je Mládek třeba kvůli tomu, že je příliš proruský. Ale tak vážné to nebude, sám ministr nedávno při neformálním setkání s novináři označil za favority soutěže na stavbu nových jaderných bloků v tuzemsku Američany a Korejce. Tedy ne Rusy.

Za největší Mládkovu chybu lze považovat to, že nepotvrdil ve funkci šéfa agentury CzechInvest pověřeného ředitele Ondřeje Votrubu. Místo něj na tuto pozici protlačil nevýrazného a nezkušeného Karla Kučeru. Agentura se nachází v nedobrém stavu a odcházejí z ní klíčoví zaměstnanci.

Naopak Mládkovou výhodou je, že má po ruce náměstka pro energetiku Pavla Šolce. Je to zejména jeho zásluha, že Česko má konečně – po pětiletém zpoždění – aspoň nějakou státní energetickou koncepci.

Stejně tak je správně, že ministerstvo konečně projevilo vůli odpovědět na dvě klíčové otázky české energetiky. Tedy zda máme prolomit limity těžby hnědého uhlí na Mostecku a kdy (jestli vůbec) potřebujeme mít nové jaderné bloky v Temelíně a Dukovanech.

Jenže právě těžební limity ukazují současně i na limity současného ministra průmyslu. Mládek totiž přišel s kompromisem, který je zároveň nejhorším možným řešením stávající situace. Omezené prolomení limitů u Horního Jiřetína je technický a ekonomický nesmysl, na nějž těžaři nepřistoupí.

Nepřijatelný je také pro obyvatele Horního Jiřetína - jedna pětina domů by šla k zemi, zbytek městečka by přežíval odříznutý od světa a obtěžovaný hlukem a prachem.

Jan Mládek tak působí jako "fosilní dinosaurus" v době, kde se ČSSD snaží vypadat jako moderní levicová strana západního střihu. A k takovém vidění světa dnes patří odpor k fosilním palivům a preferování obnovitelných zdrojů. I to může být důvod, proč se pod ministrem průmyslu houpe židle.