Černá Hondě sluší. Otestovali jsme "rozlučkovou" edici Hondy CR-V

Ještě než se tak stane, chce Honda navnadit zákazníky na speciální černou edici, která vozu po pravdě velmi sluší a tak trochu ho již přibližuje k faceliftovanému modelu.

Černá barva vládne - jak jinak - karoserii, ale auto dostalo i řadu speciálních doplňků. Třeba kompletně ztmavenou masku chladiče. Otázkou vkusu je pak přítlačné křídlo na zádi. To ale na druhou stranu snižuje nápaditost přerostlého pozadí Hondy, za které bývá často kritizována. Celkově auto působí tak, že ani po příchodu nové varianty na trh si v něm řidič nebude připadat jako ve starém voze, naopak, bude na něj hrdý.

Interiér je klasická Honda se svými tvrdými, ale kvalitními plasty na palubní desce a pěkně profilovanými sedadly vpředu. Jsou pohodlná i na dlouhé cestování a podporu poskytnou také vzrostlejším jedincům. Japoncům se podařilo v kategorii kompaktních SUV najít v kabině hodně místa, výsledkem je tak dostatek prostoru i vzadu.

Rovněž poněkud nevzhledně přifouknutá záď skrývá obrovský zavazadlový prostor. V základním uspořádání pojme 589 litrů, což je hodnota, která potěší náročnější rodiny nebo typického českého chalupáře.

Usednout za volant tohoto modelu je také poslední šancí k využití léty prověřeného naftového čtyřválce s dnes už neobvyklým objemem 2,2 litru. Povedený motor má výkon 150 koní a točivý moment 350 Nm. Následující modelový ročník ho vymění za naftovou jedna-šestku a Honda tak půjde po stopách svého krajana Nissanu, který do modelů Qashqai umístil také podobně velkou jednotku.

Zmenšování objemu je v kurzu, přitom odcházející agregát patří k těm lepším čtyřválcům. Ať už je to slušnou kultivovaností jeho provozu, nebo dostatkem síly, kterou nabízí. Zvláště v kombinaci s povedenou manuální převodovkou se s ním jezdí velmi příjemně.

Škoda, že na palubě testovaného vozu byl motor spárovaný s obstarožním automatem. Ten je v aktuální produkci světových automobilek naprostou relikvií. Má jen pět rychlostí a je nastaven na americký styl jízdy. Řadí tedy velmi líně a častým prokluzováním potlačuje sílu motoru. Auto tak působí mnohem méně dynamicky, což je škoda. Hodnota zrychlení z nuly na 100 km/h za 10,6 sekundy nezní až zas tak hrozně, v realitě je ovšem nutné kvůli dosažení lepší dynamiky hnát motor do extrémů.

A i kvůli tomu se dá čekat také vyšší spotřeba. Průměr týdenního testu byl 8,5 litru nafty na 100 kilometrů, přitom Honda s tímto motorem umí jezdit i za méně (pokud má manuální převodovku). Není se čemu divit, že nové CR-V přijde s moderní devítistupňovou skříní, která se takto znuděně projevovat nebude. Rada Ekonomu je proto jasná: zkombinovat diesel s přesným manuálem a řidič bude mít z jízdy radost.

Dobrou zprávou ovšem je, že kromě automatické převodovky si není u Hondy na co výrazněji stěžovat. CR-V je velmi dobře vyladěné SUV. Podvozek je nastaven na stabilitu a komfort, což se bude typickému zákazníkovi tohoto segmentu zamlouvat.

Prohlédněte si výbavu Hondy CR-V

Prohlédnout fotogalerii

Pohon všech kol je spíše doplňkovou záležitostí. Do terénu se Honda vydá opravdu výjimečně, spíše jde o dobrý pocit majitele a případnou pomoc zadních kol za špatného počasí. Připojují se pomocí mezinápravové spojky. Od řízení není záhodno čekat nějakou větší zpětnou vazbu, je ovšem na průměru třídy.

Dobré je, že lze CR-V vybavit také plejádou elektronických systémů. Ty mohou kontrolovat jízdu v pruzích nebo nebezpečí střetu s jiným autem v mrtvém úhlu. V nabídce je i adaptivní tempomat.

Aktuální Honda CR-V odchází v dobrém a také s velmi příznivou cenou. Testovaný kus vyšel na tři čtvrtě milionu korun. Přesto se však dá očekávat, že si dost zákazníků už raději počká na nový model. Ve srovnání s testovaným kusem totiž nabídne budoucí novinka modernější techniku i hezčí vzhled.