V tělocvičně Obchodní akademie ve Vlašimi 80 studentů třetího ročníku naslouchá vystoupení dvou podnikatelů, kteří se jim svěřují s tím, jak začínali a jak si plnili svůj podnikatelský sen. Jsme na jednom ze seminářů projektu Můžeš podnikat. Jeho smyslem je přibližovat středoškolákům na příbězích podnikatelů, co znamená podnikání v praxi, co to obnáší a kdy se podnikatelský záměr stává skutečností a nápad se mění v úspěšný podnikatelský projekt. "Na škole se většinou studenti o podnikání dozvědí jen něco z teorie, ale praxe jim uniká. Mnohdy je podnikání ve škole nebo rodiči líčeno jako riziková činnost, před kterou jsou předem odrazováni a nabádáni k tomu, aby si našli klidné místečko jako zaměstnanci velkých společností," říká Pavel Komárek, podnikatel ze společnosti Inspirita. Deset let se věnoval vzdělávání a rozvoji podnikatelských dovedností v neziskovém sektoru a před čtyřmi lety s dalšími dvěma podnikateli Miroslavem Hofmanem z 2N Telekomunikace a Jaroslavem Řasou z Abra Software založil projekt Můžeš podnikat.

"Pochopil jsem, že podnikání, které mívalo v Československu výborný zvuk a tradici a bylo na světové špičce, lze nejlépe mladým lidem přiblížit na konkrétních lidských příbězích těch, kteří si tím u nás prošli." Projekt Můžeš podnikat je založen na devadesátiminutových setkáních vždy dvou podnikatelů - staršího zkušenějšího a mladšího vrstevníka studentů středních škol - se studenty.

Pro podnikatele, kteří jsou v projektu zapojeni, bývají tato setkávání zajímavá, doslova osvěžující živou vodou, protože se bezprostředně potkávají s mladými lidmi a poznávají jejich postoje, myšlení, názory, profesní očekávání.

"Často nás jejich otevřenost až zaskočí a jejich touha měnit svět zase nadchne," přiznává Komárek. Smyslem projektu je zejména možnost předávat zkušenosti a inspirace zkušenější podnikatelské generace mladším, kteří by se chtěli do podnikání také pustit. Pravdivě jim říkat, co podnikání obnáší, nadchnout je, aby měli odvahu pokračovat i oni v podnikání. "Někteří z nás neměli v průběhu minulých let pro podnikání čas na vlastní děti, ty mnohdy ani nevědí, co jejich tátové vlastně dělají. Tak to teď doháníme a snažíme se o podnikání mluvit se středoškoláky," upřesňuje Miroslav Hofman, zakladatel 2N Telekomunikace, který stál u kolébky projektu.

NAJÍT SVÉ MÍSTO V ŽIVOTĚ

"Přihlaste se, kdo z vás si už vydělává, kdo nespoléhá na finance od rodičů, kdo jste byl někdy na brigádě, nebo dokonce sami podnikáte?" klade úvodní otázku studentům Obchodní akademie ve Vlašimi Miroslav Hofman, spolumajitel společnosti 2N Telekomunikace, kterou v devadesátých letech s několika dalšími nadšenci založil a která dnes patří k největším exportérům u nás. Zvedá se asi třetina rukou. "A co konkrétně děláte?" V obchodním oddělení jedné vlašimské firmy, v zemědělství, v hospodě číšníka... ozývá se z pléna. "Výborně, podle mě je to ta nejlepší zkušenost, průprava pro život, osahat si práci a začít přemýšlet, co by mě v životě bavilo," komentuje Hofman.

"A proč si myslíte, že se někdo pustí do vlastního podnikání, když jako zaměstnanec s platem, který mu přijde každý měsíc na účet, by se přece mohl mít dobře?" klade Hofman další otázku třeťákům z obchodní akademie. "Pojďte to napsat na tabuli," vyzývá studenty. Na tabuli se objevují důvody, proč si mladí myslí, že je podnikání zajímavé: Splnit si svůj sen, mít pocit seberealizace, udělat něco užitečného pro druhé, uskutečnit nějaký nápad, cíl, přesvědčení, realizace, motivace, dělat, co mě baví, být svobodný, pracovat s lidmi, kterým věřím, mít motivaci něco dokázat, vydělat peníze...

"Ve všech školách, kde jsme byli za poslední čtyři roky, se kupodivu peníze v důvodech, proč začít podnikat, objevují až na spodních místech," uvádí Pavel Komárek, který mezi středoškoláky pravidelně jednou až dvakrát měsíčně v rámci projektu Můžeš podnikat jezdí.

MÍT VIZI A UMĚT JI NABÍDNOUT OSTATNÍM

Miroslav Hofman pak studentům vypráví svůj podnikatelský příběh. Ve škole se učil průměrně, patřil spíš k průšvihářům, protože se učil a dělal hlavně to, co ho bavilo, a na tom pak dělal i mimo školu. Zajímala ho elektronika, vymýšlel, jak by se co dalo zdokonalit v záznamu a přenosu hlasu, pořád něco doma kutil. Potřeboval si ale na své výzkumy a koníčky vydělat peníze, tak si udělal řidičák a první brigádu si ještě na průmyslovce našel v jednom pražském hotelu jako řidič auta.

Naučil se přitom víc než jako šofér, musel totiž zajistit často zásobování potravinami, komunikovat s různými lidmi, řešit přitom i nečekané situace a jednou se náhodou dostal k diskotéce, kde potřebovali opravit zesilovače a mikrofony, což byla Hofmanova parketa. Pomohl jim, dostal za to odměnu a zjistil, že umí něco, za co mu lidé jsou ochotni zaplatit. "Pokud máte nápad a někdo vám za něj chce i zaplatit, tak to je to, čemu se říká podnikatelský záměr, to, co může rozjet vaše podnikání. Myšlenka, vize je pro podnikání to nejdůležitější," říká Hofman studentům. "Mluvím ze své zkušenosti. Můj sen byl vyrábět elektroniku. Odešel jsem z práce ve výzkumáku, kde jsem se měl vlastně moc dobře, ale neuspokojovalo mě to."

VŠICHNI ZAČÍNAJÍ V GARÁŽI

"Začali jsme s pár přáteli ve sklepě v podnikatelské garáži, tehdy jsme se pustili do oboru telekomunikací - telefonních ústředen," pokračuje ve svém vyprávění Hofman. "S naší ústřednou jsme jeli na první zahraniční výstavu, tam jsme zaujali a poprvé jsme vyvezli své výrobky až do Jižní Ameriky. Nabízeli jsme ústřednu dál, při jednáních jsme museli umět odpovědět na otázku, proč by si ji měli kupovat zrovna od nás, neznámé party podnikatelů. Vysvětlovali jsme přidanou hodnotu - že majitelům firem ušetří účty za telefony, protože dokáže rozeznat soukromá volání zaměstnanců od služebních. A na to partneři slyšeli. Pak jsme to zdokonalili a byli jsme první na světě, kteří uvedli tzv. komunikátory, což je zařízení, které dokáže audiovizuálně identifikovat, kdo k vám jde, když na vás před domem zazvoní," říká Hofman. Podle něj takto v garážích začínala většina dnes úspěšných firem.

"Kdykoli přijdete domů, můžete si říci, že máte založenou firmu. Zalezete do dílny nebo do pokojíku a tam můžete své nápady rozvíjet. Ne každý nápad je ten pravý, chce to zkoušet a vytrvat. Leckdy až desáté dvacáté řešení může být tím pravým." A dodává, že pro úspěch v podnikání je také důležité umět nabídnout zákazníkovi hodnotu svého nápadu. "Podnikání není o tom se přehrabovat v číslech, ale o tom mít vizi a být v něčem dobrý a změnit nějak svět. To podnikání je férová výměna hodnot, něco, co když uděláte dobře, tak vám za to někdo zaplatí. Takhle je to jednoduché," říká Hofman.

Studenti, ale i jejich učitelé a pan ředitel vydrželi napjatě poslouchat celou hodinu a půl a pak se ptali nejen na podnikání, ale i na osobní život podnikatele, na jeho první auto, na další plány, na to, co potřebují k podnikání, zda se vyplatí znát jazyky... "Důležitá je odvaha, nevymlouvat se, že to nepůjde, protože nemám kapitál, rodiče mě odrazují. Varujeme před dluhy a půjčkami, vydělané peníze jsme několik let reinvestovali do podnikání, etická linka příběhu je také moc důležitá," doplňuje Hofman.

OTEVŘÍT ŠKOLY PRAXI

Příběhy studenty obvykle zaujmou, v některých možná vzbudí odhodlání pustit se do něčeho podobného také. Po každém semináři pak studenti vyplní dotazníky, kde hodnotí seminář a vyjadřují se k tomu, co je zaujalo a co by chtěli sami zkusit a kam se mají obrátit.

"U nás už jsou podnikatelé z tohoto projektu podruhé. Vždy to vzbudilo velký ohlas mezi studenty," říká ředitel Obchodní akademie ve Vlašimi Jiří Tůma. "Chceme tím školu víc otevřít reálnému životu, praxi. Studenti mají sice povinnou brigádu a také si podnikání zkoušejí v tzv. fiktivních firmách, které na škole v rámci některých předmětů máme, ale inspirace fyzicky přítomnou osobností, která dokázala z nuly díky dobrému nápadu postavit celou firmu a zaměstnat stovky lidí, to je nenahraditelná zkušenost," říká ředitel Tůma.

"Se studenty pak se o semináři dál bavíme, vznikají zajímavé diskuse, je to dobré doplnění učiva. Některým může takové setkání změnit názor na další budoucnost. Většinou si totiž podávají dost nepromyšleně několik přihlášek na vysoké školy a čekají, která z nich vyjde. Ne každý má svůj sen, za nímž jde, nebo přesnou představu, co by chtěl dělat," říká učitelka akademie Pavla Kubecová.

A jak v dotaznících dopadne hodnocení akce studenty? "Většinou nám dají známku 1,3 a část z nich projeví zájem o exkurzi do firmy, o stáž nebo i odvahu zkusit rozjet nějaký vlastní projekt. Mohou nás oslovit přes webové stránky a zdarma svůj nápad prokonzultovat - přes mail nebo osobně. Smyslem projektu Můžeš podnikat je podporovat v mladých lidech odvahu a chuť jít vlastní cestou, rozvíjet podnikání. Vždyť podnikání u nás bylo, je a bude hlavním motorem ekonomiky," tvrdí Pavel Komárek.

NAVÁZAT NA BAŤOVY ŠKOLY PRÁCE

Za čtyři roky, co projekt trvá, objeli podnikatelé více než 120 středních škol, průmyslovek, učňovských učilišť, obchodních akademií i gymnázií. Na kontě mají podnikatelé besedy s téměř 8000 studenty. "Zjistil jsem, že tady chybí sdílení a předávání zkušeností starší podnikatelské generace těm mladším, proto mě projekt Můžeš podnikat oslovuje," říká Miroslav Hofman. On také vymyslel název projektu. "Nejde o to, že musí někdo s podnikáním začít, jde o to, aby ti, co mají do toho chuť, si uvědomili, že můžou cokoliv začít, zkusit, že svět je dnes tak propojený, že když něco vymyslí, přes pár kliknutí se ten objev může dostat k zákazníkům kdekoliv na větě," říká Komárek.

Uvádí příklad mladého podnikatele Lukáše Stibora, který založil firmu Cleevio, v níž se zaměřil na vývoj mobilních aplikací, jako je třeba Spendee, a prorazil na světový trh. A takových příkladů by bylo možné už uvést řadu. Mimochodem Lukáš Stibor se také zapojil do projektu Můžeš podnikat a objíždí školy, kde svým vrstevníkům ukazuje, že mohou začít podnikat, že je to krásné a smysluplné dobrodružství a že příležitostí, jak rozjet vlastní podnikání, nabízí svět moderních technologií nekonečné množství.

KDYBY JEN JEDEN ZE TŘÍDY ZAČAL...

"Když jsme začínali, tak jsme si řekli, že bychom mohli oslovit na 50 tisíc studentů ročně. Já jsem si pro sebe říkal, že kdyby se v každé třídě našel jeden student, kterého by to inspirovalo, tak to splnilo svůj účel. Vždyť každý podnikatel, pokud uspěje, pak nabídne práci mnoha dalším lidem, je to společensky nesmírně významné poslání," říká Hofman. Někteří ze studentů opravdu se přicházejí do firem podnikatelů, kteří jsou zapojeni v projektu Můžeš podnikat, podívat, chtějí vidět, jak firma funguje, co v ní kdo dělá. "Nedávno přišel za mnou jeden ze studentů, s nimiž jsme na škole besedovali, chtěl k nám na brigádu a osvědčil se," říká Hofman.

Pro zájemce se pořádají celodenní workshopy, kde se mohou dál s několika podnikateli podrobně bavit o podnikatelských úspěších, ale i chybách, které udělali. Jak říká i další podnikatel, který se projektu účastní a podporuje podnikání středoškoláků, Dalibor Dědek, nejvíce se naučíte z cizích chyb, z těch vlastních tolik ne, ty spíš budete zas a zas opakovat. "Sejde se vždy několik desítek studentů z celé republiky, sestavíme program z bloků, v nichž vystupují podnikatelé z různých oborů. Ohlasy mladých jsou velmi pozitivní," říká Komárek, který projekt koordinuje.

JAK VŠE VLASTNĚ ZAČALO

Propojit mladé lidi s osobnostmi, které v podnikání něco vybudovaly, je myšlenka, kterou začali Pavel Komárek, Miroslav Hofman a Jaroslav Řasa realizovat, protože zjistili, že tu chybí mezigenerační inspirace. Totéž cítili i další podnikatelé, které s myšlenkou projektu Můžeš podnikat oslovili. Z původně asi pěti desítek oslovených se v současné době zhruba patnáct podnikatelů do projektu aktivně zapojilo. "Projekt se financuje naprosto jednoduše a transparentně. Každý podnikatel do něj měsíčně vkládá pět tisíc korun, to máme na provoz i na asistentku, která akce organizuje a koordinuje. Pro podnikatele jsou to finance, které rádi věnují tomu, aby podporovali podnikatelské myšlení mladých," říká Komárek.

A jak si vybírají školy, kam pojedou? "Obesíláme všechny typy středních škol, pokud mají o seminář zájem, stačí, když si řeknou termín, a my tam zajedeme," vysvětluje Komárek. Většina škol tento projekt vítá, někde už se konal seminář podruhé. "Chtěli bychom oslovit více škol na Moravě, na to nám zatím kapacity nestačily, proto bychom přivítali, kdyby se ozvali další podnikatelé, kteří by chtěli podpořit rozvoj podnikatelského myšlení u mladých lidí," vyzývá na závěr Komárek.

 

PROČ SE ZAPOJUJETE DO PROGRAMU MŮŽEŠ PODNIKAT?

Lukáš Stibor, Cleevio

Chtěl bych, aby více lidí podnikalo. Češi mají super mozky a podle mě tu je obrovský potenciál něco dělat.

Ondřej Krabs, Mailboxde.com GmbH

Kdysi jsem chtěl dokázat rozpohybovat jakýsi internetový přepravní systém a jeden člověk mi řekl, že to zvládnu. Ten člověk mi asi po devíti letech zavolal, že prý pořádá tento projekt (muzespodnikat.cz), jestli se nechci přidat. Kdysi jsem s tímto přepravním systémem byl v USA, kde jsem viděl, jak jsou mladí lidé podporováni k čemukoliv, co je nad rámec výuky ve školách. Seděl jsem tam mezi několika tisíci těchto nadšených podobně starých kolegů a stále si opakoval větu našeho třídního, zda jej nezavřou, když mi podepisoval ty haldy papírů potřebných před odletem. Uvědomil jsem si, že u nás převládá, nebo možná převládal spíše demotivující duch, který brání lidem v rozvoji. Určitě se to ale za poslední roky zlepšilo a podnikatel není už jen něco mezi sprostým slovem a vykořisťovatelem.

Jaroslav Řasa, ABRA Software, a. s.

Protože cítím potřebu urychlit předávání dobrých zkušeností v podnikání mezi lidmi a generacemi, stejně jako kdysi staří lovci učili mladé.

Josef Novák, VEBA, textilní závody, a. s., Broumov

Náš edukativní přístup - v rodině i ve škole - ve srovnání s anglosaským světem nerozvíjí dostatečně odvahu k podnikání, která je i odvahou k neúspěchu. Jsem veden motivem přispívat ke kompenzaci tohoto deficitu.

Jiří Grund, firma Grund

Věřím, že můžeme svoji zemi změnit k lepšímu, přestože je celý národ plný blbé nálady. Budoucnost je v nové generaci a chci jim ukázat, že to jde bez ohledu na to, kdo co z okolí říká nebo kdo je zrovna u kormidla v politice.

 

PODNIKATELÉ, KTEŘÍ SE ZAPOJILI DO PROJEKTU MŮŽEŠ PODNIKAT

Pavel Komárek, Inspirita

Miroslav Hofman, 2N Telekomunikace

Jaroslav Řasa, Abra Software

Tomáš Formánek, Logio

Filip Linek, Oskarplast

Michal Novák, Bandzone

Petr Pilín, iPodnik

Zdeněk Příhoda, Příhoda

Dalibor Dědek, Jablotron

Josef Novák, Veba Broumov

Petr Novotný, Sklárna Ajeto

Jiří Grund, společnost Grund

Michal Andera, Byznys Park

Jakub Petera, Inspirující masáže, Ebstyle

Ondřej Krabs, Mailboxde.com GmbH

Lukáš Stibor, Cleevio

 

Na tabuli píšou důvody, proč si studenti myslí, že je podnikání zajímavé: splnit si svůj sen, seberealizace, dělat něco užitečného pro druhé, cíl, přesvědčení, motivace, dělat, co mě baví, být svobodný, pracovat s lidmi, kterým věřím, něco dokázat, vydělat peníze...

Propojit mladé lidi s osobnostmi, které už v podnikání něco vybudovaly, je myšlenka, kterou začali Pavel Komárek, Miroslav Hofman a Jaroslav Řasa realizovat před čtyřmi lety, protože zjistili, že tu chybí mezigenerační inspirace.

Pro zájemce se pořádají celodenní workshopy, kde se mohou dál podrobně bavit o podnikatelských úspěších, ale i chybách, které udělali. Jak říká i další podnikatel, který se projektu účastní, Dalibor Dědek, nejvíce se naučíte z cizích chyb.


Studenti IT oborů ve Vyšší odborné škole a ve Střední odborné škole v Březnici se o zkušenosti z podnikání zajímali a kladli na semináři Můžeš podnikat Miroslavu Hofmanovi, spolumajiteli 2N Telekomunikace, řadu otázek.

FOTO: Martin Svozílek, Vojtěch Marek, Jan Rasch - archiv HN; Jan Svoboda

Související