Zlatou příčku zahraničního žebříčku obsadil americký astrofyzik Neil deGrasse Tyson. Má totiž nejvíce fanoušků - konkrétně neuvěřitelné 2,4 miliony lidí. Druhý skončil britský částicový fyzik Brian Cox a třetí biolog Richard Dawkins s více než milionem příznivců.

Čeští vědci na Twitteru se takovou záplavou fanoušků rozhodně pochlubit nemohou. To sice platí na této sociální síti i v jiných oborech, ale ve vědě je situace snad ještě horší. Čeští badatelé používají na Twitteru tak málo osobních účtů, že nemá valný smysl sestavovat žebříček těch nejpopulárnějších. V podstatě postačí nashromáždit vědce, kteří jsou vůbec nějak aktivní.

Nejvíc fanoušků zřejmě má Josef Šlerka (@josefslerka). Účet odborníka na sémiotiku a analýzu dat ze sociálních sítí sleduje 11,4 tisíce lidí. Ale Šlerka je mimo jiné také vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, takže jeho úspěšnost na Twitteru nemusí až tak překvapovat. Může se navíc pochlubit úctyhodnými 21 tisíci tweetů.

Druhé místo v počtu followerů drží plzeňský rodák Václav Smil (@VaclavSmil), který v roce 1969 emigroval a nyní žije v Kanadě. Věnuje se přírodním vědách a píše o nich velmi renesančně. Jeho knihy dokonce inspirují Billa Gatese. Přestože vyslal do světa jen dvacítku tweetů, sleduje ho přes 3700 lidí. Nahrává mu ovšem mezinárodně srozumitelná angličtina.

Zajímají vás debaty o financování vědy? Sledujte rektory. Na Twitteru je velmi aktivní muzikolog a rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek (@MikulasBek) s 890 fanoušky. Za to mu zřejmě patří třetí příčka mezi českými vědci.

Na síti však nechybí třeba ani rektor VŠB-TU Ostrava Ivo Vondrák (@ivondrak), který je zároveň členem vládní rady pro vědu (zatím 70 sledujících). Zajímavé výlety do moderních dějin nabízí účet historika Michala Stehlíka (@MichalStehlik), který v minulosti působil jako děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a neúspěšně kandidoval na post rektora této školy. Nejen do dějin daleko vzdálenějších se lze vydat s egyptologem Miroslavem Bártou (@Miroslav_Barta).

Velmi aktivní je také bývalý děkan Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Josef Krob (@jokr_) s téměř sedmi stovkami fanoušků. Na jeho účtu lze sledovat například rekonstrukci fakulty takřka v přímém přenosu. Propracovanou twitterovou prezentaci má Tomáš Průša (@prusatomascz), který se Masarykově univerzitě věnuje sociálním médiím ve zdravotnictví a pomáhá hendikepovaným studentům. Vede si účet v češtině, ale i v angličtině (@prusatomas). O dost populárnější je však česká verze, kterou sleduje více než pět set lidí.

Taktéž na Masarykově univerzitě působí matematik Michal Bulant (@embulant). Komentuje aktuální dění a samozřejmě matematické vychytávky. Informatik Přemysl Brada (@pbrada) ze Západočeské univerzity v Plzni glosuje přes Twitter novinky v oboru, ale zve i ke zkouškám.

Relativně silné zastoupení mají na této sociální síti čeští meteorologové a klimatologové. Můžete si užít snímky oblohy od Martina Nováka (@m_novakm) nebo teplotní rekordy Radima Tolasze (@klimatolog). Jeho účet s více než třemi stovkami fanoušků ocení zejména milovníci rozhleden. Na Twitteru nechybí ani hydrolog Jan Daňhelka (@JanDanhelka) taktéž z ČHMÚ.

Jak vypadá zásilka kapilár? Tuhle i další fotky z laboratoře najdete na účtu Jana Havlíka (@malyvedec) z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a Přírodovědecké fakulty UK. "Být školitelkou doktorandů mimo jiné znamená mít stejnou, ne-li větší radost z úspěšně složené státnice," píše kromě jiného Magdalena Bendová (@MBendova) z Ústavu chemických procesů. Učení prostě není nuda.

Nepravidelné postřehy k experimentům přináší psycholingvista Filip Smolík (@fisfisfis) z Akademie věd. Sociolog Jan Sládek (@jansladek) z Filozofické fakulty UK zase rád zabrousí do politiky. Filozofka a designéra Denisa Kera (@DenisaKera) se na Twitteru teprve rozjíždí. Novinky především z Přírodovědecké fakulty UK přináší Jan Kolář (@Honza_Kolar), biolog přeškolený na profesionálního popularizátora vědy.

A Twitteru nechybí ani akademičtí ekonomové (Petr Jánský - @petr_jansky - z CERGE-EI) a výzkumníci zaměřující se na mezinárodní politické vztahy (například Jan Martin Rolenc - @jmrolenc - z pražské VŠE). A určitě by se našli další.

Za pozornost stojí i čeští vědci působící v zahraničí. Biolog Pavel Tomančák (@PavelTomancak) zkoumá na Ústavu Maxe Plancka v Drážďanech funkce genů pomocí mušek octomilek. Na svém Twitteru má slušných téměř osm stovek fanoušků. Před časem se dokonce nechal zlákat k přesunu do Česka, jenže úředníci postupně zjistili, že na výplatu vědců ze zahraničí není dost peněz. Takže s českou kotlinou zůstává propojen zatím jen virtuálně, v angličtině.

Octomilkám se věnuje i Mirka Uhlířová (@MirkaUhlirova), na Twitteru má sice pouze 99 fanoušků, ale zato vede vlastní laboratoř na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. V rakouském Institutu vědy a techniky nedaleko Vídně zase působí rostlinný biolog Matyáš Fendrych (@matesakf).

A když už jsme v cizině... za pozornost stojí i pár účtů našich jazykově blízkých sousedů. Pokud se rádi díváte do hlubin jeskyní a zároveň vás zajímá dění v ženevském urychlovači částic CERN, neměli byste vynechat třeba účet fyzika a speleologa Eduarda Kladivy (@kladiva) ze Slovenské akademie věd. Slovenský biolog Matúš Soták (@biomatushiq), který nyní působí v Praze ve Fyziologickém ústavu Akademie věd, se věnuje třeba cirkadiálním rytmům. Má dva účty a na @matushiq atakuje hranici tisícovky fanoušků.

Mapa českých vědců na Twitteru vznikala živelně na základě sledovaných účtů a díky několika doporučením z Twitteru. Řada tweetujících českých vědců určitě unikla naší pozornosti. Uvítáme další doplnění a upřesnění, tweetujte je nejlépe na @eva_hnikova.

Související