Vůz, na který se zapomnělo: Škoda 100 slaví 45 let

Malému zájmu se ovšem nelze divit. Zatímco "tisícovka" představovala velký kvalitativní skok vpřed, v případě "stovky" šlo v podstatě o face-lift. Jediné zásadní technické zdokonalení se týkalo brzd.

Také dobová atmosféra byla úplně jiná. Lidé, kteří zažili velkou hospodářskou krizi, Mnichov, okupaci, válku a eskalaci napětí v 50. letech, prožívali v době příchodu "embéčka" nejšťastnější dobu svého života a ve společnosti panoval optimismus. V srpnu 1969 tomu bylo jinak.

Navíc "stovka" nebyla modelem, na který by se upírala hlavní pozornost motoristů. Druhá polovina 60. let přinesla značnou otevřenost. Celý národ tak mohl v dobových publikacích sledovat vývoj elegantních škodovek s motorem vpředu, které se posléze do výroby nedostaly. Model Škoda 100 proto veřejnost brala jen jako jakési nemilované provizórium.

Důvod je zřejmý: Přestože v roce 1964 se škodovka s motorem vzadu ještě začlenila do hlavního proudu, o pět let později už byla tato koncepce znatelně na ústupu.

Poslední západoevropské značky, které nově zařadily do své nabídky vůz s motorem vzadu, byly britské Sunbeam a Singer s modely Stiletto a Chamois; v obou případech šlo ovšem o erbovní varianty vozu Hillman Imp z roku 1963.

Koncepci s motorem vzadu postupně opouštěli i její hlavní průkopníci. Renault svůj na dlouhou dobu poslední model s motorem vzadu (R-10) představil již v roce 1965, Volkswagen (typ VW 411) v roce 1968.

V onom roce 1969 však už bylo zřejmé, že se úspěšní světoví výrobci vydali jinou cestou. U vozů Škoda 100/110 navíc budila rozpaky také karosérie. Zatímco původní usměvavé "embéčko" mělo originální a atraktivní tvary, v případě nástupnického modelu podlehli tvůrci diktátu módy z poloviny 60. let, a než se vůz dostal do výroby, působil chudě a nenápaditě. Zasvěcení navíc věděli, že k prototypům měla nejprve řadu výhrad i zkušebna Ústavu pro výzkum motorových vozidel.

Skromná a opomíjená "stovka" však nějaké plusy také přinesla. Těchto aut se vyrobilo přes milion kusů a byl to první model, který - spolu s dovozem žigulíků ze Sovětského svazu - umožnil nasytit domácí trh a zrušit pořadníky. Levný vůz si navíc našel dost příznivců v zahraničí a díky relativně úspěšnému vývozu si továrna mohla pořídit alespoň nějaké nové technologie, které se pak uplatnily při výrobě dalších modelů.

A také došlo k pozoruhodnému paradoxu: Z tohoto dosti nudného auta byla odvozena sportovní Škoda 110 R Coupé, jedna z nejkrásnějších škodovek v celé historii.