Invaze ruských finančníků

Nejvýhodnější úrokové sazby na spořicích účtech, atraktivní podmínky u hypoték, jedny z nejlepších sazeb pro firemní úvěry, miliardy hotovosti k dispozici. Ruská státní banka Sberbank, která vstoupila na český trh před dvěma lety koupí poboček rakouské Volksbank, se pouští do boje o české klienty. A prozatím se zdá, že je dokáže přesvědčit.

Brzy může "ruská invaze" na tuzemský bankovní trh nabrat ještě vyšší obrátky. Už v červnu by měl být dotažen příchod dalšího finančníka z Moskvy. Expobank ruského miliardáře Igora Kima dokončí akvizici českých poboček německé banky LBBW Bank, za něž zaplatí 2,5 miliardy korun. "Čeká se pouze na schválení ze strany České národní banky," říká mluvčí LBBW Bank Martina Lambert. O plánech Expobank - na rozdíl od Sberbank - toho zatím není známo mnoho. Je ale zřejmé, že Igor Kim banku v Česku nekoupil proto, aby hrál druhé housle. Zavedeným finančním institucím v Česku tak roste nepříjemně ostrá konkurence, a to jak v segmentu drobných klientů, tak firem všech velikostí. Sberbank se velkými ambicemi netají: díky agresivní obchodní i personální politice se chce do pěti let stát pětkou na českém trhu. Fakt, že je tyto plány třeba brát vážně, ukazují i statistiky z dosavadního fungování v Česku. "Například v oblasti malých a středních firem už téměř 10 procent podniků s obratem od 25 milionů do 1,2 miliardy korun využívá některý z našich produktů a služeb," konstatuje mluvčí Sberbank Hana Drápalová.

Flexibilita a miliardy na úvěry

Jak chce Sberbank české firmy "ulovit"? Ukázkou může být případ podnikatele Radima Jančury starý jen několik týdnů. Když se majitel Student Agency ucházel v tendru o starší vagony od rakouských drah pro svoji železniční dopravní společnost RegioJet, šlo mu - vedle ceny - především o rychlost. Kromě něho totiž měly zájem také České dráhy.

Zatímco u zavedených finančních institucí Jančura narazil na nedůvěru především kvůli nejisté sázce na jeho zatím nevýnosný "byznys na kolejích", Sberbank vyšla vstříc. Právě ruský kolos mu půjčil potřebných 335 milionů korun, díky nimž byl rychlejší než český státní přepravce. "Prokázali flexibilitu a připravenost. Šlo o nákup, který se musel realizovat extrémně rychle," pochvaluje si spolupráci Radim Jančura.

O zdroje na úvěrovou expanzi přitom Sberbank nebude mít nouzi ani v dalších měsících. Například loni na konci roku banka oznámila, že na půjčky tuzemským podnikům získala od mateřské Sberbank Europe přes dvě miliardy korun. Kromě toho si za účelem expanze nechá také celý loňský zisk, tedy zhruba 230 milionů korun. A tím nejsou zdroje vyčerpány. "Zvýšením základního kapitálu nám akcionář dá prostor pro další růst. Aby expanzi ještě více podpořil, chystá během letoška další navýšení kapitálu," dodává šéf české Sberbank Vladimír Šolc.

Mezi hlavní partnery banky ze sektoru firem mají do budoucna patřit podniky, které se orientují na export, a to především do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu. Nasvědčuje tomu ostatně i loňský podpis smlouvy o spolupráci mezi Sberbank a Českou exportní bankou či dohoda o kooperaci s Exportní a garanční pojišťovací společností.

Přínosem pro české firmy přitom nemají být "pouze" financování exportu či klasické bankovní služby. Podle Šolce mohou podniky díky spolupráci se Sberbank dosáhnout i na zakázky, ke kterým by se jinak nemusely vůbec dostat. "Nebudeme transakce jen financovat, ale aktivně je budeme přinášet. Budeme díky ruské Sberbank vědět o všech připravovaných tendrech a projektech, které se v regionu chystají," vysvětluje Šolc.

Budoucí pětka na trhu

Ambice Sberbank na českém, potažmo celém východoevropském trhu tedy rozhodně nejsou malé. Šolc chce z české pobočky vybudovat banku, která by se v Česku zařadila do první pětky největších finančních institucí. S objemem aktiv, plánovaným na 200 miliard korun, by zaujala místo GE Money Bank a zůstala v závěsu pouze za "velkou čtyřkou", tedy Českou spořitelnou, ČSOB, Komerční bankou a UniCredit Bank.

Stejně ambiciózní je plán na zvyšování počtu klientů. Těch má zatím ruský kolos v Česku "jen" 70 tisíc. Ve zmiňovaném pětiletém horizontu by banka chtěla dosáhnout zhruba trojnásobného počtu. Že tento plán není nereálný, podle Šolce ukazuje příklad malých, nedávno založených bank, které podobného počtu zákazníků dosáhly během tří či čtyř let. A to bez masivní podpory, jaké se může těšit od své mateřské finanční instituce Sberbank.

Jaké jsou dosavadní výsledky Sberbank za její dvouleté působení v Česku? Ve všech podstatných ukazatelích - tedy objemu aktiv, přijatých vkladů či poskytnutých úvěrů - Sberbank zatím roste dvouciferným tempem. "Sberbank má za sebou v Česku úspěšný rok 2013. Bilanční suma vzrostla o 15 procent na 70,5 miliardy korun a banka dosáhla čistého zisku 230 milionů," pochvaluje si loňské výsledky mluvčí Hana Drápalová. O pětinu pak podle ní vzrostl objem klientských vkladů, úvěry poskytnuté klientům se zvýšily na 70,5 miliardy, tedy o 15 procent.

Jednoduché počty nicméně naznačují, že toto tempo "organického růstu" by zřejmě k dosažení avizovaných cílů nestačilo. I proto se v bankovních kruzích hovoří o tom, že jinou možnou cestou ke splnění plánů by mohla být akvizice některého z dalších hráčů na tuzemském trhu. Případná akvizice některého z menších hráčů by pomohla Sberbank v plnění dalšího z cílů - rozšiřování pobočkové sítě. Ta zatím činí jen zhruba 20 prodejních míst. "Do konce prvního kvartálu roku 2015 plánujeme rozšířit pobočkovou síť na 42 poboček, dlouhodobý cíl pak počítá s 60 až 65 pobočkami," upřesňuje Hana Drápalová.

Sberbank není agresivní pouze ve své obchodní politice. Velmi aktivní je i v personální oblasti. A to jak v top managementu, tak v případě zaměstnanců na nižších úrovních. Zatímco většina dalších bank na tuzemském trhu se lidí v posledních letech spíše zbavovala, Sberbank naopak nabírá. "Do konce roku plánujeme navýšit počet zaměstnanců o 13 procent. Přijímat budeme nejen lidi do nových poboček. Potřebovat budeme i zkušené specialisty do podpory prodeje, servisních oddělení nebo experty na korporátní sektor," říká Drápalová.

Z dosavadní personální politiky je jasné, že tuzemský trh mají největší ruské finanční instituci pomoci dobýt čeští manažeři. Do čela české pobočky nastoupil v polovině loňského roku zmiňovaný Vladimír Šolc. Do Sberbank sice přešel z poradenské společnosti Deloitte, jde ale o zkušeného bankéře. Už v minulosti vedl v Česku pobočku německého finančního domu Deutsche Bank. Podle vlastních slov přitom už neměl v úmyslu se do finančního sektoru vracet. Přesvědčily ho ale právě velkolepé plány ruských finančníků. "Je to ambiciózní projekt. Kdyby ambiciózní nebyl, tak bych tu ani nechtěl být," tvrdí Šolc.

Také další jména na nejvyšších funkcích nejsou v bankovních kruzích rozhodně neznámá. Například Karla Soukeníka, který od loňského listopadu v bance pracuje jako finanční a provozní ředitel, Sberbank "přetáhla" ze stejné pozice v české pobočce Raiffeisenbank, kde působil pět let. Za retailové bankovnictví pak zodpovídá Jiří Antoš, který dříve působil v GE Money Bank, v Poštové bance na Slovensku či v rakouské Raiffeisen Bank International.

Ruský kolos vlastní centrální banka

Východoevropská divize Sberbank zatím tvoří jen nepatrný zlomek celkového byznysu banky, přestože díky koupi aktivit rakouské Volksbank získala hned několik nových trhů - Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu a Ukrajinu. Celkový objem aktiv poboček nyní dosahuje necelých 10 miliard eur. Pro srovnání - stejný ukazatel mateřské Sberbank Rusko přesahuje 380 miliard eur.

Na ruském trhu tak finanční instituce, v níž vlastní 50 procent plus jednu akcii ruská centrální banka a zbytek soukromí investoři, nemá konkurenci. Pro představu: podíl Sberbank na celkových aktivech bankovního sektoru v Rusku činí téměř 29 procent, v oblasti půjček firmám pak dokonce více než třetinu.

Silnou pozici na trhu Sberbank nezaručuje pouze státní vlastnictví, ale také politické konexe. Současný šéf banky German Gref se dobře zná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem; působil na ministerských pozicích v době, kdy byl Putin na přechodnou dobu premiérem. Je ostatně jen těžko představitelné, že by ruské politické vedení nemělo pod dohledem či přímo kontrolou největší finanční instituci, navíc vlastněnou většinově státem.

Prakticky neomezené zázemí a zdroje Sberbank tedy nasvědčují tomu, že "finanční invaze" Rusů do východní Evropy má velkou naději na úspěch. Právě Česká republika má být podle vyjádření nejvyšších představitelů banky díky své poloze a kvalitnímu bankovnímu sektoru výchozím bodem.

Jan Němec

Sberbank v Česku

Sberbank v Rusku

- Bilanční suma banky v Rusku dosahuje 382 miliard eur.
- Bilanční suma východoevropské divize Sberbank činí 10 miliard eur.
- V roce 2013 Sberbank Rusko vykázala zisk 7,6 miliardy eur.
- Podíl Sberbank na aktivech ruského bankovního sektoru činí 29 procent.
- Majoritním vlastníkem je ruská centrální banka, vlastní 50 procent + jednu akcii.

70 tisíc
Tolik klientů má nyní v Česku ruská banka Sberbank. Do pěti let chce jejich počet zvýšit na trojnásobek.

Šéf Sberbank German Gref (vpravo) má úzké vazby na prezidenta Vladimira Putina. Foto: Reuters