Tam, kde dnes na poli do dáli svítí žluté lány řepky, by se v následujících letech měla prohánět auta na novém úseku rychlostní komunikace R35. Stavba nedaleko Opatovic nad Labem už se k poli viditelně blíží. „Když jsou povodně, bývá to tu celé pod vodou, proto se tahle část staví jako estakáda, na pilířích,“ ukazuje na stavební ruch za sebou starosta obce nedaleko Pardubic Pavel Kohout.

Dění kolem stavby klíčové trasy R35, jež by měla v budoucnu ulevit přetížené dálnici D1 a nabídnout řidičům alternativní cestu mezi Prahou a jižní Moravou, bedlivě sleduje. Jak obec, tak jeho rodina vlastní zemědělské pozemky v plánované trase silnice. Během února dostal od Ředitelství silnic a dálnic návrh kupních smluv, které se mu ale pranic nelíbí.

„Nabídka je na 30 korun za metr. Za tuhle cenu jsme řekli jasné ne,“ říká Kohout. Jeho představa je jiná: protože se zemědělská půda určená pro stavbu dálnice de facto mění ve stavební pozemek, stát by měl nabídnout sumu odpovídající znaleckému posudku právě na stavební parcelu, tedy 115 korun za metr. Teď nabízí třicet. „Jsem naprosto odhodlaný stavbu blokovat. Chci férové jednání a férovou cenu,“ říká rozhodně starosta, absolvent žilinské Vysoké školy dopravy a spojů.

Stejnou školu má i současný ministr dopravy Antonín Prachař. Právě on minulý týden obhajoval ve sněmovně svůj návrh novely zákona „o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury“. Podle ní by stát mohl za zemědělskou a lesní půdu majitelům nabídnout navíc nikoli jen 100 procent odhadní ceny jako dnes, ale v krajním případě až šestnáctinásobek.

Bonusy – dvoj-, čtyř- či osminásobek odhadní ceny – mají schvalovat ředitelé jednotlivých poboček Ředitelství silnic a dálnic, případně Správy železniční dopravní cesty, výjimku ve výši šestnáctinásobku by mohl povolit jen ministr. Výše bonusu by měla klesat v čase, aby majitele motivovala k rychlému prodeji.

Poslanci tuto novelu na mimořádné schůzi sněmovny jasnou většinou pustili do druhého čtení a schválili pro ni i zkrácenou lhůtu projednávání. Stávající verze zákona přitom platí teprve od loňského roku. Navzdory svému názvu však výkupy pozemků pro stavby spíše zabrzdila.

 

obalka Ekonom 202014- Jak vypadá a jak bude vypadat vyvlastňování v Česku?

Odpověď najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.

Související
Zobrazit