Nyní se hroutí Ukrajina, kdy dojde na Střední Asii? Romancov se ptá Slavomíra Horáka

Jak moc se v současné době vnímá ve Střední Asii dění na Ukrajině?

Kazachstán je ochoten Rusko podpořit, byť má obavu o svá severní teritoria, z velké části obývaná Rusy. Dokud bude ale loajální vůči Moskvě, Rusko, zdá se, touto kartou hrát nebude. Kyrgyzstán má na severu také velkou ruskou populaci, a proto se i on snaží být proruský. To je umocněno tím, že je závislý na spotřebním zboží z Ruska, kam navíc hodně Kyrgyzů odjíždí za prací. A Tádžikistán, ten se svou pozicí i reakcí Kyrgyzstánu hodně podobá.

Znamená to tedy, že postsovětské státy postup Ruska víceméně schvalují? 

Nejostřeji se proti ruskému vměšování do ukrajinských záležitostí postavil Uzbeki­stán. Má pro to své důvody – snaží se najít jakýsi modus vivendi se Spojenými státy a zároveň má ve hře i čínský faktor. Sází prostě na multivektorovou zahraniční politiku a od Ruska se snaží izolovat, co to jde. Turkmenistán, ten je řekněme inertní. Z turkmenských médií ani ze signálů z ministerstva zahraničí není možné vysledovat, co si vlastně o Ukrajině myslí.

Jednou z příčin ukrajinské krize bylo rozhodnutí zastavit hospodářské srůstání s Evropskou unií. Jako možná alternativa se jevila Euroasijská unie. Jak je tento projekt vnímán ve Střední Asii?

Jediným členem je Kazachstán a tamní reakce jsou smíšené. Řada kazašských podnikatelů si stěžuje na příliv levného ruského zboží a služeb. V Kyrgyzstánu a Tádžikistánu se pak vedou bouřlivé debaty o tom, jestli do unie vstoupit. Obě země jsou členy WTO, což by přístupová jednání komplikovalo. Navíc zvláště v Kyrgyzstánu je mnoho odpůrců vstupu.

Z mého pohledu je euroasijská integrace pokusem onen postsovětský prostor co možná nejvíce izolovat od čínského vlivu. Vnímáte to podobně?

Čína už je ve všech pěti středoasijských zemích největším nebo druhým největším investorem. A to samé se dá říci o obchodu. Naopak pozice Ruska rok od roku eroduje, přitom ještě před deseti patnácti lety hrálo Rusko prim. Platí to i o vývozech energetických surovin, které se v posledních letech přeorientovaly na Čínu. Například drtivá většina turkmenského plynu proudila před pěti lety do Ruska, teď už více než polovina směřuje na východ.

Poškodilo by tedy středoasijské státy nějak diskutované plošné zavedení hospodářských sankcí vůči Rusku? Jinými slovy, nakolik jsou jejich ekonomiky s Ruskem propojené?

Hlavní hospodářský vektor ze Střední Asie směřuje do Číny, to je pravda. Na druhou stranu je tam ale celá řada ruských investic do významných, strategických projektů, jako jsou například hydroelektrárny v Kyrgyz­stánu. Druhým a mnohem důležitějším faktorem je pak migrace, a to zvláště pro Uzbekistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Například ze sedmi milionů Tádžiků jich milion pracuje v Rusku. V momentě, kdy se ruská ekonomika začne zadrhávat, přitom hrozí návrat migrantů a následné obrovské sociální a ekonomické problémy.

Poslechněte si celý rozhovor:

AlterEko Romancov a Horák

Přehrát video

Projekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.