Dosažení tohoto cíle možná vypadá celkem jednoduše, ale není tomu tak. Odvaze být sám sebou a ustát to pod palbou akcionářů vás totiž žádné renomované MBA instituty nenaučí.

Mojí nezlomnou víru v lepší zítřky však občas nahlodává to, s čím se potkávám jako klient jiných dodavatelů služeb nebo produktů.

JEDNA NEGATIVNÍ ZKUŠENOST ZA VŠECHNY

Zhruba před měsícem jsem se rozhodl nechat si vyrobit marketingové materiály u jedné renomované firmy. Popsal jsem jim svoji představu o finálním produktu s tím, že bych rád viděl nejdříve design toho, co vymyslí. Pak jsem si "užíval" strastiplnou cestu, kde se mě od zakázky pokoušel odradit svým přístupem nejdříve obchodní zástupce, pak obchodní ředitel a nakonec i nekreativní grafik. Asi po páté výměně materiálů mezi dodavatelem a mnou jsme dospěli k vysněnému milníku - objednávce - s tím, že všechny korektury budu hradit. Uplynul skoro měsíc, já tomu věnoval 20 hodin práce a teď čekám na zálohovou fakturu ve výši 100 %, aby se dodržel jejich PROCES a zahájila se výroba.

Předtím jsem ještě musel podepsat alibistické šestnáctistránkové obchodní podmínky. A v průběhu objednávkového procesu jsem se musel seznámit se spoustou nových grafických pojmů a technik, abych pochopil, co po mně vlastně dodavatel chce. Znova jsem si potvrdil, že soudruh Lenin měl s tím neustálým učením pravdu. A tak se více než 20 let po "revoluci" opět musím učit věci, které nikdy nebudu potřebovat.

Výsledek: I kdyby se ta zakázka realizovala, čímž si pořád nejsem jist, jsem rozhodnut, že u tohoto dodavatele si už nikdy nic neobjednám.

JEDNA POZITIVNÍ ZKUŠENOST ZA VŠECHNY

Žiju na horách a před každou zimou připravuji naši chalupu na novou sezonu. Většinu věcí, které mě baví, si dokážu udělat sám, a tak jsem se rozhodl opravit okapy, které byly pokřivené silou minulých mrazů. Zjistil jsem, jaký materiál budu potřebovat, a zajel jsem si do firmy, která tyto věci vyrábí. Pro jistotu jsem si vzal i původní materiál, který jsem měl v úmyslu vyměnit. Na vrátnici mě přivítala milá paní, která vyslechla můj požadavek, prohlídla si, co jsem donesl, nabídla řešení, donesla ze skladu potřebný materiál, napsala fakturu a vzala si ode mne peníze. Celá transakce trvala 15 minut. Pak mi ještě nabídla, že použité věci zanese na dílnu, kde je za pakatel opravili s komentářem "Byla to škoda vyhodit, ještě se vám to může hodit".

Výsledek: Rozhodl jsem se, že u tohoto dodavatele si objednám opravu střechy za 300 000 Kč.

POUČENÍ

V obou případech šlo o zakázky za zhruba 15 000 Kč. Obě firmy fungují přibližně 20 let a s porovnatelným obchodním obratem. Jedna zákazníka navždycky ztratila, druhá získala. V jedné zvítězila firemní byrokracie nad smyslem podnikání. Lidi v ní nezajímá finální produkt ani potřeby klienta. Jsou přesvědčeni, že za práci je platí zaměstnavatel. Ještě je nenapadlo, že skutečným zdrojem jejich výplaty je zákazník. Management tady věří, že procesy a jejich důsledná kontrola jsou zdrojem výkonu a kvality. Preferuje se poslušnost před iniciativou, procesní pečlivost vyhrává nad kreativitou a papírová kvalifikace před zápalem a nadšením.

Zaměstnanci jsou vnímáni jako ZDROJE a tak se s nimi i zachází. Ke klientům se chovají jako k subjektům, které je vyrušují z plnění procesů. Firma vsadila na komunikaci a objednávky zboží přes webové rozhraní, které je nefunkční, takže se do procesu stejně nakonec musí vložit více lidí. Iritovány jsou všechny zúčastněné strany. Zákazník se vytratil ...

V té druhé firmě "vládne" selský rozum, jednoduchost, lidský přístup a přirozený zájem o klienta. Vedení nemusí své lidi motivovat, protože je práce baví. Procesy jsou na to, aby se dalo neustále vylepšovat. Výsledkem práce je produkt, který každý vidí a může si tak uvědomit jeho opodstatněnost. Management vsadil na přímou komunikaci s klientem, která je přirozená, šetří spoustu času a limituje možná nedorozumění. Chová se k vlastním lidem jako k LIDSKÝM BYTOSTEM a oni se tak chovají ke svým zákazníkům. Věří, že smyslem podnikání je budování a objevování nových příležitostí. Lidé si uvědomují, že za práci je platí zákazník. Zdrojem výkonu je nadšení a ochota se učit nové věci. Od lidí se očekává iniciativa, podporuje se kreativita a oceňuje zápal.

KRIZE TEPRVE PŘIJDE

Zkuste hádat, která firma má větší budoucnost. Možná že slovo "větší" je zde zcela zbytečné. Když v roce 2008 začala tzv. finanční krize, měl jsem za to, že to bude dostatečným impulzem k tomu, aby se většina vlastníků firem a jejich top management zamysleli nad tím, jestli to, co dělají, má kromě generování růstu vůbec nějaký smysl. Vůbec mě přitom nenapadlo, že tento "problémek" se dá vyřešit tím, že se prostě vytiskne a pustí na trh více papírků, zvaných peníze. Nechci strašit, ale vypadá to tak, že na skutečnou krizi si ještě chvíli počkáme.

Nejsem doktor, který pacientovi říká, že když nepřestane kouřit, mohl by dostat potenciálně i rakovinu. Kdybych byl, říkal bych jim na rovinu, že když budou dál kouřit, zemřou. Pomalu, v bolesti a strachu. A brzy.

A svým klientům také radši na rovinu říkám: Když se nevrátíte ke kořenům, principům a smyslu podnikání, opustí vás schopní lidé, přijdete o loajální klienty, převálcuje vás konkurence a zkrachujete. To skutečně chcete?

NEDŮVĚRA K MANAŽERŮM O NĚČEM VYPOVÍDÁ

Statistiky dokazují, že víc než 75 % lidí nedůvěřuje svým manažerům. Dokud se tento stav dramaticky nezlepší, nemůžeme očekávat žádnou změnu v chování lidí. Ve fabrice nepřijde dělník k mistrovi, aby mu řekl, že mu dává nesmyslnou práci. Banky nebudou mít produkty, které postrádáme, protože "ženské" od přepážky přece nebude žádný bankéř naslouchat. Ve státní správě se na nás nebudou úředníci usmívat a hledat řešení. Obchodníci nebudou motivováni, protože sami nevěří produktům, které prodávají.

Manažeři a majitelé, myslíte, že to není tak špatné? Zkuste se někdy ráno postavit nenápadně na vrátnici a pozorujte lidi přicházející do práce. A totéž pak udělejte i odpoledne. Co vidíte? Co slyšíte? Já tam mnohdy vídám stejnou beznaděj, jakou si pamatuji z časů socialismu. Co lidem říkáte, když k nim promlouváte na firemních akcích? Prezentujete čísla a popisujete grafy, nebo mluvíte o užitku a hodnotách, kterými oslovujete vaše klienty či obchodní partnery? Ptáte se zaměstnanců na jejich názory, když chodíte po fabrice nebo kancelářích? Nebo se jen mračíte či zasvěceně usmíváte? Jedna stará pravda říká, že lidi stejně nezajímá, co říkáte, pokud nevěří, že se o ně zajímáte. Ruku na srdce, zajímáte se o ně, nebo jen o výsledky jejich práce?

CESTA EXISTUJE

Dobrá zpráva je to, že existuje cesta zpátky, na vrchol pomyslného kopce, kde zisk a růst objednávek jsou důsledkem jiných nástrojů než procesy, byrokracie, cukr a bič a neustálý tlak na lidi.

Manažeři a majitelé, zkuste se zastavit a zamyslet se, jakou firmu jste chtěli vybudovat. Porovnejte ji s tím, jakou dnes máte. Odpovídá firemní prostředí, chování a schopnosti vašich lidí skutečně vašim cílům? Ale hlavně: naplňují důvody, vaše přesvědčení a smysl toho, proč vůbec podnikáte nebo řídíte? Pokud tomu tak není, nechcete s tím "něco" udělat? -

 

Ing. Milan Prypoň
MBA exekutivní kouč a manažerský poradce

 

Odvaze být sám sebou a ustát to pod palbou akcionářů vás žádné renomované MBA instituty nenaučí.

Související