Co jsme si zaplatili z daní. 10 nejbizarnějších projektů, na něž přispěla Evropská unie

Ekonom sestavil žebříček deseti nejšílenějších projektů financovaných z evropských peněz, na něž v předchozích letech upozornil think tank Open Europe.  

10. 2,7 milionu eur za virtuální prohlídku středomořských ostrovů
Evropská unie podpořila 2,7 milionů eur projekt MEDISOLAE 3D zaměřený na vytvoření "sítě virtuálních ostrovů", které by umožnily lidem přes internet "virtuálně" navštívit přes 100 středomořských ostrovů. V popisu projektu je formulace, že "turisté už nikdy nebudou muset opustit pohodlí svého křesla, aby si užili nádheru středomořských ostrovů." Zástupci turistického ruchu ho za to musí milovat.

9. Farmáři, znáte brambory?
V roce 2008 obdrželi řečtí farmáři blíže neupřesněnou finanční podporu z evropských fondů na reklamní kampaň zaměřenou na bramborovou osvětu ve Švédsku - jinými slovy měli seznámit Švédy s bramborami, samozřejmě těmi vypěstovanými v Řecku. Za velkého mediálního ohlasu dali Švédové najevo, že takovou kampaň nepotřebují - brambory jsou totiž součástí jejich národní kuchyně po celá dvě staletí.

8. 108 tisíc liber na výzkum stárnoucích hereček
Zajímalo vás někdy, proč staré ženy dostávají ve filmech tak "stereotypní" role? Zástupce EU otázka zaujala nejen na čistě abstraktní úrovni, ale vyčlenili 108 tisíc liber na výzkum této problematiky v evropských zemích.

7. Peníze pro ruské děti... teda pro vojáky
Celkem pět milliard eur z kapsy daňových poplatníků dala Evropská unie bývalým zemím Sovětského svazu jako pomoc během postsovětské transformace. V Rusku, které získalo největší příspěvky, ale z 29 projektů splnilo kritéria EU jen 9. Posilovací stroje nakoupené pro děti například skončily u ruských vojáků, pořízené technické vybavení bylo v některých případech přeprodané dál, protože "obdarovaní" Rusové nevěděli, jak ho používat. A v jednom případě byl dokonce vymyšlen celý region, aby byla splněna kritéria pro zisk podpory.

6. 80 tisíc eur za švédské "virtuální město" v aplikaci Second Life
Před pěti lety byl Second Life "živý" virtuální svět, v němž zakládaly své pobočky i mnohé organizace, veřejné instituce a nadnárodní koncerny. A právě v té době napadlo švédské město Malmö, že v Second Life vytvoří virtuální repliku svých ulic a představí se tak mladým Evropanům. Součástí měl být i virtuální úřad, přes nějž by mohlo těch několik skutečných obyvatel města, kteří měli v Second Life účet, komunikovat se svou radnicí. Od EU na to město dostalo 800 tisíc švédských korun (zhruba 80 tisíc eur). A v roce 2009 bylo virtuální Malmö skutečně otevřeno, jen s osekaným rozpočtem a přes silný odpor veřejnosti - zhruba tehdy totiž přestala mít o virtuální svět zájem většina (skutečného) světa a nastal masový exodus - kam jinam než na Facebook.

5. 400 tisíc eur pro taneční skupinu Létající gorily
Kulturní program EU dal v letech 2007 a 2009 dva příspěvky ve výši 200 tisíc eur taneční skupině Létající gorily, která na pódiu předvádí Tanec smradlavých nohou a pohyby doprovázené akustickou hudbou doplněnou o "působivé" říhání.

4. Rumunské čarodějnice, odbornice na evropské fondy
Když se Rumunsko stalo v roce 2007 členskou zemí EU, začaly do země putovat i finanční příspěvky. Řada místních lidí, kteří chtěli získat pro svůj projekt evropské peníze, se obracela pro radu na rumunské čarodějnice (čarodějnictví EU uznává jako běžné povolání). Rumunské čarodějnice údajně uzpůsobily vstupu do EU své služby a začaly vytvářet kouzla a nápoje pro příliv peněz z evropských fondů. A přestože přímo rumunským čarodějnicím nedala EU ani euro, jen těžko můžeme říct, jak velký podíl evropských peněz dostaly od svých spokojených zákazníků poté, co se splnila jejich věštba.

3. 224 tísíc eur pro fotbalový dialog
Mezinárodní federace profesionálních fotbalistů dostala v roce 2007 příspěvek 224 tisíc eur pro rozhýbání společenského dialogu v evropském fotbalovém odvětví. Že by ze stadionů za tu dobu zmizely plivance, agresivní výpady a vztyčené prostředníčky, jsme si ale nevšimli. 

2. 100 tisíc eur na sjezdovku na "slunečním ostrově"
Dánský ostrov Bornholm nemá žádné vysoké kopce a vzhledem k nejteplejším klimatickým podmínkám v celém Dánsku se mu přezdívá "sluneční ostrov". Když proto dánský podnikatel Ole Harlid zažádal o podporu pro svůj projekt, v jehož rámci chtěl na slunečním ostrově vybudovat sjezdovku, dával si jen mizivé šance. Uspěl. Za peníze z EU pořídil pro Bornholm sněžné dělo a lyže do půjčovny.

1. 7,5 milionu eur na PR kampaň, která vysvětluje, kam míří peníze z evropských fondů
Kampaň místních úřadů v Andalusii dokončuje uzavřený kruh evropské podpory bizarních projektů. V letech 2007 až 2013 totiž dostaly z Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu 7,5 milionů eur na to, aby svým občanům vysvětlily, na co utrácejí evropské peníze z obou zmíněných fondů. V jedné z takto financovaných televizních reklam účinkovalo 55 herců.

Bizarním projektům financovaným z fondů EU se do hloubky věnujeme v tématu Na co se plýtvá evropskými penězi, které najdete v posledním čísle týdeníku Ekonom.