Když mi bylo deset, bylo nás pět miliard, a propracuji-li se až do cílové rovinky, bude nás devět miliard. Pozoruhodný není pouze nárůst počtu obyvatel na planetě, ale i to, jak se zvyšuje náš komfort. Zatímco v mé pubertě vysoce spotřebním způsobem života žilo 800 milionů lidí, v době, kdy začnu v náprsní kapse mačkat vlastní parte, bude již na světě šest miliard těch, kteří budou jezdit pěknými auty, používat zbytečné přístroje a kupovat si tretky do domácností. Dvě třetiny lidstva budou užívat drahé léky a chtít žít do 100 let. Kmenové buňky budeme aplikovat do 24 miliard končetin, abychom jimi prodloužili životnost kloubů.

Dobrou zprávou je to, že bude komu prodávat, koho léčit a komu poskytovat nadstandardní služby. Špatnou zprávou je to, že budeme muset do té doby vymyslet, jak doplníme energetické zdroje a čím nahradíme docházející suroviny. I zde hledejme příčinu toho, proč se v Americe začíná navoněný burzovní makléř - symbol úspěchu 20. století - stávat nedělním pěšákem a naopak podnikatel ze Silicon Valley vycházející hvězdou současného milénia.

Velké země, které očekávají od nových technologií vyřešení globálních problémů, jsou připraveny bez mrknutí oka sprovodit ze světa Gordona Gekka z Wall Street a nahradit ho novými idoly z vědeckých laboratoří a podnikatelských inkubátorů. Podnikání nahrazuje spekulaci, vědomosti ruskou ruletu. Jedenadvacáté století se stává signifikantní tím, že transfer financí je střídán transferem znalostí.

Může nás těšit to, že se vracíme z virtuálního světa do prostředí, kde opět začne platit zákon zachování hmoty. Dvojnásob nás může těšit i fakt, že to bude znamenat nevídaný růst malých a středních firem založených na vzdělaných jedincích, kteří se nebojí postavit korporátním molochům plným tuctových hráčů v manažerských zákopech. Nejlepší zpráva je ale ta, že respektu si budou užívat ti, kdož mají pod čepicí, nikoli pod kapotou.

Karel Havlíček
předseda Asociace malých a středních podniků

Související