Zná to každý malý kluk. Když rozmontujete něco, co funguje, může se stát, že už to nikdy nedáte dohromady. Z hlediska českého exportu by se takovým malým klukem mohl stát ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. "Hračka", do níž se aktuálně pustil (a o níž z debat s podnikateli či zástupci malých a středních podniků víme, že dosud dobře fungovala), se jmenuje CzechTrade. Pro začátek Kuba CzechTrade připravil o hlavu - odvolal Ivana Jukla z funkce ředitele, v níž šest let při podpoře českých exportérů úspěšně působil.
Juklův nucený odchod není nic, na co by Kuba jako ministr neměl právo. Pakliže ale má být součástí proexportní strategie i diplomacie, nejeví se jako dobrý vklad pro budoucnost fakt, že odvolání - alespoň podle informací Ekonomu - proběhlo nedůstojnou formou stručného jednořádkového dopisu. Ministerstvo se s argumentací příliš neobtěžovalo ani směrem k veřejnosti, pokud se ovšem nespokojíme s floskulemi o "zefektivnění, zeštíhlení a reorganizaci".
Navíc, jak upozorňuje třeba Karel Havlíček z Asociace malých a středních podnikatelů, když chcete hrát vyšší hru, musíte mít nějaké trumfy, nebo alespoň eso v rukávu. Když tedy ministr odvolává šéfa CzechTrade, měl by rychle představit jeho nástupce a ten zase svoji vizi. O jménu se ale zatím ani nespekuluje. A pokud jde o cíle nového šéfa, má-li jít jen o to dovést bezbolestně CzechTrade ke sloučení s CzechInvestem, je to žalostně málo.
Na ministrovi teď je přesvědčit veřejnost, současné a hlavně budoucí exportéry o tom, že ví, co dělá, když tvrdě (přes odpor ministerstva zahraničí i nikoli nevýznamné části odborné veřejnosti) prosazuje svoji exportní strategii na léta 2012 až 2020. Tedy na léta, kdy on sám už v nynější funkci pravděpodobně nebude. Mít vizi, která překoná jeden politický cyklus, je jistě chvályhodné. Aby ale nakonec z celé strategie nezbyl jen rozpadlý CzechTrade a řada nových lukrativních diplomatických postů pro zasloužilé ministerské úředníky.
Robert Břešťan
šéfkomentátor týdeníku Ekonom