Ekonom v iPadu

Týdeník Ekonom (včetně tohoto článku) si můžete přečíst i na vašem iPadu.

APLIKACI STAHUJTE ZDE.

Proč Čína v 19. století vyklidila přední pozice ve světové ekonomice a proč se teprve nyní vrací na výsluní? Odpověď na tyto otázky se snaží najít hlavní ekonom Světové banky Justin Yifu Lin v knize Demystifikace čínské ekonomiky (Demystifying the Chinese Economy).

Lin představuje nový typ čínského badatele. V zahraničí ho uznávají, má doktorát z Chicagské univerzity a sebevědomí na rozdávání. Je pyšný na úspěchy své vlasti. To mu ale nebrání otevřeně mluvit o jejích nezdarech. V knize se snaží opravit mylné názory na minulost Číny a osvětlit její budoucnost.

Hladomor a teorie her

Dnes už je jasné, proč Čínu minuly revoluce ve vědě a průmyslu. Příčinou byl nekompromisní systém zkoušek na místa ve státních úřadech, který zdůrazňoval myšlenky konfucianismu. Podle Lina to vedlo k tomu, že chytří a ambiciózní lidé neměli moc času na matematiku ani vědecké pokusy.

Méně pochopitelné už jsou hrůzy Mao Ce-tungova režimu. Lin si všímá hlavně hladomoru na počátku 60. let. Nebere v potaz hypotézy, že za špatnou úrodu mohlo počasí či špatné hospodaření. Tehdejší události se snaží vysvětlit s pomocí teorie her: vláda na dobrovolné bázi vytvářela zemědělská družstva, jimž přidělovala potraviny nikoli podle výkonnosti, ale podle potřeb.

Jenže v roce 1958 začalo být členství v družstvu povinné. To podle Lina změnilo pravidla hry. "Možnost odejít chránila pracovité. Jakmile právo na svobodný odchod zaniklo, flákači dostali zelenou. Ve srovnání s těmi pilnými byli ve výhodě, a ti pracovití se poměrně záhy přestali snažit." Produktivita prudce klesla.

Málo kapitálu, hodně lidí

To vše se stalo v době, kdy Čína usilovala o velký skok do ligy rozvinutých ekonomik. Jak Lin podotýká, pokus dohnat vyspělé státy nevyšel, protože neodpovídal komparativním výhodám země. Toto téma se táhne celou knihou jako červená nit. Těžký průmysl vyžaduje velké kapitálové výdaje a vytváří poměrně málo pracovních míst.

Maova Čína měla pravý opak: nedostatek kapitálu a obrovskou pracovní sílu. Strategii rozvoje, která už využívala komparativní výhodu Číny, vláda schválila až v roce 1978, kdy zavedla tržní reformy, které bezděčně přiměly venkovské domácnosti k zodpovědnosti za vlastní zisky i ztráty. Zemědělská produkce se prudce zvýšila. Vláda, povzbuzena výsledkem, začala v roce 1985 rozšiřovat tržně orientovanou politiku i do měst.

Číňané na rozdíl od šokové terapie, která v 90. letech otřásla bývalým Sovětským svazem a východní Evropou, zvolili, jak Lin říká, "postupný dvouproudový proces". Stát dal soukromým podnikům možnost soutěžit v odvětvích s velkou zaměstnaností, ale zároveň nadále podporoval státní společnosti a chránil je před bankrotem. Čína se podle Lina nesnažila přeskočit pomyslnou propast jedním velikým skokem, ale místo toho vytvořila růst, díky němuž se ta propast stala "užší a méně hlubokou".

James Pressley
Bloomberg

Nepovinné členství v zemědělských družstvech fungovalo jako pojistka pro pracovité.

Demystifikace čínské ekonomiky. Kniha opravuje mylné názory na minulost Číny a snaží se osvětlit její budoucnost. Foto: Bloomberg

Související