Ekonom v iPadu

Ekonom (včetně tohoto článku) si můžete přečíst i na vašem iPadu.

APLIKACI STAHUJTE ZDE.

Když Daniel Křetínský dostane otázku týkající se fotbalu, ožívá a image distingovaného byznysmena mizí. Ve svém zájmu o téma jde tak daleko, že nám vysvětluje herní styl nejslavnějšího z českých klubů i slabiny v jeho aplikaci. "Sleduji všechny naše zápasy. Když ne osobně na stadionu, tak alespoň ze záznamu," uvádí Křetínský v pozici šéfa představenstva AC Sparta Praha. "Emoce s tím spojené působí na člověka až destruktivně - po celý zápas máte zrychlený tep, někdy i horečku," popisuje své senzitivní vnímání hry.

Jas v Křetínského očích je poněkud utlumen, když přijde řeč na hospodaření Letenských. "Ročně přicházíme v průměru o sto milionů korun," uvádí ztrátu klubu s třistamilionovým rozpočtem, přičemž nezastírá, že jeho původní představy o této "investici" byly daleko optimističtější.

Sparta jako Ajax

Byl to právě Křetínský, kdo před téměř osmi lety přesvědčil ostatní partnery finanční skupiny J&T, aby do Sparty majetkově vstoupili. Mladý byznysmen pocházející z Brna, který sám kdysi hrával basketbal, se dušuje, že v evropských pohárech odjakživa Spartě fandil. J&T přišla na Letnou v červnu 2004. Klubové akcie odkoupila od německého podnikatele Axela Diekmanna (majitele vydavatelství Vltava-Labe-Press). Tehdy se hovořilo o kupní ceně 900 milionů korun, přičemž ale 230 milionů mělo činit splacení dluhu za výstavbu tréninkového centra na Strahově.

Křetínský po svém nástupu říkal, že skupina J&T vnímá vstup do Sparty jako "klasickou investici, která by v dlouhodobém horizontu měla splňovat požadavky návratnosti". Co se týče sportovních cílů, chtěl Spartu dostat někam na úroveň Ajaxu Amsterodam.

Začátek nebyl špatný a zdálo se, že Letenští mohou pokračovat v předcházejících úspěších, kdy v sezonách 1999/2000 a 2001/2002 pronikli do osmifinále Ligy mistrů. I s novým majitelem se v sezonách 2004/2005 a 2005/2006 do základní skupiny nejprestižnější klubové soutěže dostali, ale v tabulce vždy skončili na posledním čtvrtém místě. Přesto i samotná účast zajišťovala ziskové hospodaření.

Od té doby má ale Sparta utrum a prodělky se už pouze kupí. Jedinou drobnou náplastí byla účast v Evropské lize v sezoně 2010/2011. "Dnes už na Spartu jako na klasickou investici nehledím," připouští nyní Křetínský.

Bohatý Západ, chudý Východ

Zakladatel J&T Patrik Tkáč si jej dobírá, že Spartu potřebuje hlavně k tomu, aby měl motivaci vydělávat peníze jinde. "Každý z nás má samozřejmě i svoje chyby. Dan si například myslí, že už zcela rozumí fotbalovému světu," dělá si Tkáč z kamaráda legraci.

Křetínský flintu do žita nehází. Hodně si teď slibuje od opětovného návratu trenéra Jaroslava Hřebíka, tentokrát v roli generálního sportovního manažera, kde vystřídal Jozefa Chovance. Zalíbení v Hřebíkovi je pro něj už příznačné.

"Já Spartu v tomto směru nechápu, nerozumím tomu jejich mísení funkcí a kompetencí," glosuje to ředitel jednoho z konkurenčních klubů, který v této souvislosti nechce být jmenován. Šéfové dalších zase hovoří o nekoncepční práci s mládeží, jen málokdo z odchovanců Sparty pronikne do jejího "áčka".

Ale hlavní příčiny pádu svého času špičkového východoevropského klubu vězí patrně jinde. "Podívejte se také, kde je dnes třeba Steaua Bukurešť či Crvena zvezda Bělehrad," připomíná další propadlíky místopředseda Fotbalové asociace ČR Jindřich Rajchl. Poukazuje na rozevírání nůžek mezi bohatými západo a chudými východoevropskými kluby (když odečteme ruské a ukrajinské) a na budování nadnárodních týmů snů, kde se místní hráči často ani neuplatní.

V tomto směru je podle Rajchla problém Sparty problémem podstatně hlubším. Hodně fandí šéfovi UEFA Michelu Platinimu, který chce do soutěží vrátit větší pestrost.

Stejnou naději v sobě živí i Křetínský. Jak říká, do zisku by se opět dostali i za situace, že do Ligy mistrů postoupí jedinkrát za tři roky. "Jedna účast by Spartě přinesla nějakých 450 milionů a bohatě pokryla ztráty z těch dvou prodělečných let," počítá nahlas, přičemž zahrnuje i peníze z transferů hráčů.

Víra v lepší zítřky

S naznačenou strategií jde sparťanský šéf do dalších fotbalových bitev, přestože již ani sám nevěří, že by někdo z fanoušků jeho zásluhy ocenil. "S tím jsem se už smířil, osobně budu vždy spojován jen s neúspěchy," přistupuje ke Spartě až sebemrskačsky. "Ale když už jsem do toho vlaku jednou nastoupil, rád bych v něm setrval," nechce zatratit svého "koníčka".

Křetínského pozice v klubu má dokonce ještě posílit. Zdroje týdeníku Ekonom hovoří o tom, že do budoucna by v něm měl vlastnit 40 % akcií, skupina J&T, která doposud klub ovládala zcela, má mít "jen" 60 %. Křetínský to nekomentuje, ale připouští, že nějaká jednání v tomto směru probíhají.

Lze si položit i teoretickou otázku, kolik by majitelé za klub dostali, kdyby se jej nyní rozhodli prodat. Nikdo to odhadnout nechce. "Obecně ale platí, že hodnotu fotbalového klubu určuje z 80 procent tržní hodnota jeho hráčů," podotýká licenční manažer Fotbalové asociace Stanislav Rýznar. "Ale v případě Sparty mohou být určitě zajímavé i pozemky, kde stojí stadion," dodává. V této souvislosti je třeba připomenout i aktuální úvahy ministerstva financí vyvlastnit pozemky pod letenským svatostánkem, které stát v roce 2002 klubu odprodal za dvacet milionů, když skutečná cena podle oponentního posudku měla být téměř 200 milionů.

Ale Křetínský o fotbalový majetek přijít nechce. Cítí závazek vůči fanouškům a věří v lepší zítřky. Tvrdí, že na Letné ještě nikdy nebyl lepší tým hráčů i manažerů, než je teď. Herní styl Sparty porovnává s londýnskou Chelsea, přičemž konkurenční Slavii zase připodobnil k Arsenalu, byť ve skromnějším podání.

"Pro začátek by nám stačilo, kdybychom hráli alespoň jako někdo z druhého konce Premier League," zdráhá se přijmout tuto paralelu Aleš Řebíček, Křetínského konkurent ze Slavie. Jestli něco kolegovi závidí, tak to, že má kryty záda J&T a ztráty jej nemusejí tolik bolet.

Jiří Pšenička
Martin Mařík

Vlastníci Sparty po roce 1989

TJ Sparta (do roku 1993)

V roce 1993 vznikla akciová společnost.

Petr Mach (1993 až 1996)

Klub koupil za pouhých pět milionů korun, založil akciovou společnost. Bez povolení zrekonstruoval stadion, zůstal po něm dluh 850 milionů korun.

Alexander Rezeš (1996 až 1999)

Někdejší majitel VSŽ Košice dal za Spartu 900 milionů korun, měl velké plány, ale brzy mu došly peníze.
Klub v té době dlužil 500 milionů korun.

Vlastníci Sparty po roce 1999

Axel Diekmann (1999 až 2004)

Pro německého vydavatele a zubaře koupil klub Vlastimil Košťál, stal se jeho prezidentem a později spolumajitelem.
Rezeš dostal 300 milionů korun, přičemž noví vlastníci převzali dluh.

Skupina J&T (od roku 2004)

Firma údajně klub koupila za 900 milionů korun. Nyní Sparta vykazuje každý rok ztrátu v průměru 100 milionů korun. Do budoucna by J&T měla vlastnit 60 % akcií a zbytek šéf klubu Daniel Křetínský.

Už jsem se smířil s tím, že budu v souvislosti se Spartou spojován vždy jen s neúspěchy, říká Daniel Křetínský. Foto: Isifa

Související