Vzdělání:
Vystudoval právo na Beijing Institute of Technology a University of Science and Technology (USTC). Po dokončení studií pokračoval ve výzkumu během PhD také na USTC.
Kariéra
Je děkanem a profesorem právnické fakulty USTC. Působí jako ředitel Centra pro správu duševního vlastnictví a Výzkumného ústavu pro technologické právo v Číně. Dohlížel na několik národních a vládních výzkumných projektů. V minulosti přednášel na Michigan State University a University of Washington.
V Číně se porušuje duševní vlastnictví z celého světa nejvíce. Podle statistik Evropské unie bylo v roce 2010 až 85 procent padělaných nebo pirátských předmětů dovezeno do EU právě z Číny. Do 70. let minulého století ale v Číně nikdo nevnímal a často ani nevěděl, co to duševní vlastnictví je, upozorňuje Wej Song, děkan právnické fakulty University of Science and Technology a vyučující kurzů věnovaných duševnímu vlastnictví.
Rozdílů mezi evropským a čínským přístupem k podnikání je však více. "Každý podnikatel chce vydělat peníze... V Číně to ale není to klíčové," upozorňuje na malé pochopení obchodníků ze západu a jeden z důvodů, proč často selžou při vstupu na čínský trh.
U duševního vlastnictví stojí historicky na jedné straně Spojené státy a Evropa a na druhé Čína. Kde vidíte největší rozdíly?
Čína je rozvojová země. Nemáme tradici nebo historii v ochraně duševního vlastnictví. V tomto ohledu mají Evropa a Spojené státy náskok a pomohlo to v rozvoji jejich civilizace. Například James Watt byl hrdinou průmyslové revoluce, kdy už ochrana duševního vlastnictví v Evropě byla. Dokázal tak vyvinout lokomotivu na parní pohon a patentově si ji chránit. V Číně považujeme duševní vlastnictví za něco nového. Od roku 1978 začala nová éra, kdy se soustředíme na hospodářský a průmyslový rozvoj. Plánovaná ekonomika ochranu duševního vlastnictví nepotřebuje, protože jde o soukromé právo, které zvyšuje soutěživost firem a jednotlivců.
Nebylo ale i tak pro státní firmy zajímavé zaregistrovat si třeba ochranné známky a soutěžit na trhu?
Bohužel ne. Všechny firmy byly vlastněné státem a veřejností. Proto neexistovala absolutně žádná soutěž. Všechno bylo přesně naplánované: jak se bude pracovat, kolik bude zisk, zkrátka všechno. Až potom si společnost uvědomila, že ochranné známky jsou klíčem pro otevření a správné fungování trhu. Podobné je to i s patenty. Legislativa v Číně chce nyní použít patenty k povzbuzení inovací od jednotlivců a firem, což by mělo pomoci celé společnosti.
V Číně se porušuje duševní vlastnictví nejvíce na celém světě, zejména pak ochranné známky. Může to být tím, že lidem chybí právní povědomí?
Čína získala v minulosti neuvěřitelně rozvinuté trestní právo, které je velice detailní. Přetrvalo tisíce let a vybudovalo společnost. Podobně i občanské právo. Duševní vlastnictví ale nikoli. Už v době dynastie Čching (pozn. red. - 1644 až 1911 n. l.) mnoho úředníků cestovalo na západ a chtělo vědět, co je to vlastně duševní vlastnictví. Kvůli občanské a druhé světové válce došlo k využití těchto znalostí až dnes.
Druhým důvodem je hlavně to, že vynucování práva je něco jiného než legislativa. Čínské zákony jsou dobré. Nejsou perfektní, ale postačují. Čína vytvořila během posledních let mnoho zákonů, a dokonce splnila vše z toho, co jí ukládají mezinárodní dohody.
Je tedy tato oblast práva vynucována?
Není to snadné. Čína je obrovská země a její části jsou nesmírně rozdílné. Například Šanghaj je se svými mrakodrapy a metrem dost moderní. Šanghaj ale není Čína. Třeba na jihu nebo západě země je ekonomická vyspělost opravdu malá. V některých oblastech je obtížné vůbec zaznamenat snahu o respektování duševního vlastnictví.
Nesnaží se s tím něco dělat centrální vláda? Máte pocit, že se situace alespoň zlepšuje?
Rozhodně. Vláda zahájila obrovský projekt. Hlavně se ale zlepšuje povědomí veřejnosti, ale i soudů a firem, že duševní vlastnictví by se mělo chránit.
Pomáhá registrace ochranné známky i zahraničním společnostem při vstupu na čínský trh?
Určitě. Po úpravě zákonů chceme zlepšit i vymáhání. Dalším krokem by mělo být i to, že se zjednoduší registrační procedura.
Tím asi máte na mysli elektronizaci. Je její zavádění v Číně obecným trendem?
Jsou reformy, které mají vybudovat e-goverment. Ten by měl zahrnovat elektronické řešení sporů, soudce, ale i databáze duševního vlastnictví. Bez moderní technologie není možné vůbec o porušení patentů nebo užitných vzorů rozhodovat.
Co podle vás dělají zahraniční podnikatelé špatně při vstupu na trh?
Když už se rozhodnou investovat do podnikání v Číně, tak první věcí, kterou by měli udělat, je zjistit si o ní více informací. O její historii, kultuře a společnosti. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že mám spoustu přátel v Evropě a Spojených státech, ale ti vědí o Číně jen minimum. Každý podnikatel by si měl najít alespoň v začátcích nějakého čínského obchodního partnera.
Jak na to?
Nejlepší cesta je pomocí univerzit. Jsou to platformy pro lidské zdroje, znalosti a intelektuální potenciál. Většina univerzit má obchodní fakulty. Jejich studenti jsou většinou generálními řediteli svých vlastních společností. Je to nejlepší prostor pro hledání kontaktů.
Není to ale příliš časově náročné a akademické pro byznysmeny hledající obchod?
Je spousta jiných způsobů. Jedním jsou třeba konference a workshopy. Organizuje se jich obrovské množství: podnikatelé se na nich dozvědí například i to, jak investovat v Číně a jak vyhledávat nové trhy. Navíc je spousta časopisů a internetových stránek poskytujících různé druhy užitečných informací. Snadno se dají najít stránky nejčastěji zajímající zahraniční podnikatele o tom, jak investovat v Pekingu, o prodeji automobilů nebo o obchodech s nemovitostmi.
Jako děkan na jedné z nejlepších univerzit v Číně hodně cestujete. Co většinou zajímá zahraniční podnikatele?
Často je to jen jedna otázka - jak vydělat peníze? Pro mne mnohdy nemá smysl hovořit na zahraničních přednáškách příliš podrobně o ochraně duševního vlastnictví, ale spíše o možnostech spolupráce mezi Evropou a Čínou a o vydělávání peněz. Právo je moc nezajímá, protože ve většině měst není vůbec problém najít právnické kanceláře. Je jich mnoho, často dokonce specializovaných na daně, nebo pracovní právo. Když se člověk ubytuje v Šanghaji, tak ve žlutých stránkách najde stovky kanceláří a asociací.
Není otázka na zisk v Číně považována za nedůstojnou? Čína je pověstná tím, že dbá na dlouhotrvající obchodní vztahy. Jak na takový dotaz reagujete?
Na to není snadné odpovědět. Záleží na odvětví. Každý podnikatel chce vydělat peníze. Je úplně jedno, jestli je z Německa, Francie nebo Číny. Klíčové ovšem je, jak spolupracovat, komunikovat, jak mít nastaveny majetkové podíly. Čína může být velice zajímavá i pro české podnikatele. Pokud by chtěli vydělat peníze, tak by se měli zaměřit na turismus z Číny do České republiky a na Slovensko. Vaše země je nádherná, ale většina lidí v Číně o ní ani neví. Někteří vědí jen to, že leží někde v Evropě. Když jsem letěl do Prahy, tak do Frankfurtu nad Mohanem mířilo ještě několik Číňanů. Avšak po přestupu na let do Prahy jsem neviděl ani jednoho.
Nebo potravinářský průmysl. Kvalita potravin je v Česku velice dobrá, zejména pečiva nebo koláčů. V Číně máme samozřejmě vlastní produkty, ale kvalitou jsou ty vaše daleko, daleko lepší.
Zmiňujete potraviny a cestování. Existují v těchto oblastech nějaká rizika při vstupu na čínský trh?
Určitě je třeba registrovat si ochrannou známku a u potravin využívat ochrany pomocí zeměpisných označení. Šance jsou ale i v jiných oblastech. Velký potenciál třeba vidím i ve vzdělání. Když jsem vyučoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, neviděl jsem tam jediného čínského studenta. Sám jsem byl dokonce prvním profesorem z Číny na této univerzitě. Proč nezaložit výměnné programy? Hodně studentů z Číny studuje v Austrálii, Británii a Kanadě, kde jsou obrovské poplatky za studium. Čínští studenti by v Česku mohli hradit poplatky, které nebudou tak vysoké, a univerzity by si mohly vydělat. Je to win-win strategie pro obě strany.Kariéra:
Tomáš Hülle
Foto: Jan Symon