V oficiální zprávě Nobelova výbor k udělení prestižní Nobelovy cenu za ekonomii Christopheru Simsovi, je i odstavec věnovaný jeho aktuální práci, pod níž je podepsán i jednatřicetiletý ekonom z pražského akademického pracoviště CERGE-EI Filip Matějka. 

Jde o práci založenou na „teorii racionální nepozornosti“. „Sims byl ten, kdo asi před osmi lety dal základy této teorie. Ale nerozvíjel ji a moc lidí to nebralo v potaz. A já jsem dostal nápad, jak ji posunout dál,“ říká Matějka o teorii, která stojí na předpokladu, že pro lidi je nákladné zpracovávat informace, zejména s ohledem na časovou náročnost a obtížnost vyznat se v nich. Proto svá rozhodnutí a činy nemění plynule, jak předpovídají mnohé jiné teorie, ale skokově.

Model finanční nákazy

„Lidé mají  tendenci informace zjednodušovat, rozhodují se bez detailní znalosti. Toho se bojí ti investoři, kteří detailní informace mají. Protože ti, kteří tyto informace nemají, mohou strhnout trh. Může také nastat  takzvaná finanční nákaza, o které se často mluví. Její mechanismus není úplně jasný, my ale jeden mechanismus ukazujeme,“ vysvětluje Matějka.

Příkladem může být rozhodování držitelů akciového portfolia nebo státních dluhopisů.

Investor nebere zvlášť třeba dluhopisy Španělska, Itálie a Řecka, protože získat všechny informace je nákladné a vychází proto z povrchní znalosti. Buď pak nakoupí dluhopisy všech zemí, nebo je naopak najednou prodá. „Takže se může stát, že když si Řekové vedou špatně, odnesou to i ti ostatní,“ podotýká Matějka.

Se Simsem, který už roky platí v ekonomii za hvězdu a autoritu, se seznámil při svém studiu na Princetonské univerzitě. Společná práce Matějky a Simse má u odborné veřejnosti ohlas. Svědčí o tom i řada pozvání na přednášky na přední zahraniční univerzity.


Více se o spolupráci obou ekonomů dočtete v aktuálním vydání týdeníku Ekonom, který vychází ve čtvrtek 3. listopadu, nebo pod odkazem níže:

banner 2 


Související