Co říká zákon

§ Kdokoli si z internetu smí volně stahovat film nebo hudbu, pokud je to pouze pro jeho osobní potřebu. V tom se takzvaná audiovizuální díla liší například od počítačových programů, jejichž jakékoli stahování bez souhlasu vlastníka je zakázané.

§ Zakázané je jakékoli nedovolené rozmnožování a šíření filmů. Nerozhoduje dokonce ani to, zda je motivem výdělek. V Česku již soud uložil minimálně jednu pokutu v řádech desetitisíců korun pro muže, který si film okopíroval a šířil ho mezi známými.

§ Odškodné za šíření filmů počítají filmaři různě. Například po mladíkovi z Liberce, který loni na svém webu cinema-world.biz nabízel odkazy ke stovkám filmů, chce žalobce 15 až 30 korun za jedno zhlédnutí.

Pražský Městský soud řeší pozoruhodný spor, který může zásadním způsobem rozhýbat boj českých filmařů proti ilegálnímu stahování. Oskarový režisér Jan Svěrák u něj podal žalobu na server Share-rapid.cz, patřící k nejoblíbenějším českým serverům, které vydělávají na nabízení pirátských kopii filmů.

Svěrákovi vadí, že bez svolení nabízel ke stažení jeho poslední snímek Kuky se vrací. »Tento film stál čtyřicet miliónů. Doposud se jich vrátilo třicet. Takže je absurdní, když tvůrci na filmu prodělávají a někdo cizí na něm vydělává. To je krádež,« argumentuje Svěrák.

Ve své žalobě poukazuje na to, že Share-rapid za rychlejší stahování filmů vybírá poplatky – například stažení jednoho filmu stojí deset korun, půlroční neomezený přístup až šest stovek. »Share-rapid vědomě porušuje zákon, protože se obohacuje na díle, ke kterému nedrží autorská práva,« říká Svěrákův advokát František Vyskočil.

Ze serveru si podle režisérových propočtů stáhlo film minimálně 13 tisíc lidí. Za to požaduje odškodné v řádech statisíců korun. Svěrák už docílil dílčího úspěchu - soud nařídil provozovatelům serveru až do vyřešení sporu odstranit film ze své nabídky.

»Soud zakazuje žalovanému poskytování služeb, které umožňují ukládání souborů, jejichž obsahem je audiovizuální dílo či část audiovizuálního díla s názvem „Kuky se vrací“,« píše se v několik týdnů starém předběžném opatření, které má týdeník Ekonom k dispozici.

Vlastníci serveru se vyjádřit odmítli. Týdeník Ekonom je zkoušel kontaktovat na zákaznické lince i prostřednictvím mailu. #143#ádnou odpověď ale neposlali.

Kuky doplňuje Kajínka

Podle odhadů České filmové unie přišla jen loni česká kinematografie kvůli ilegálnímu stahování o 1,2 miliardy korun. Filmaři tvrdí, že čím více zájemců si pořídí pirátskou kopii, tím méně jich zavítá do kina, koupí si DVD, nebo zaplatí za legální stažení.

Čím dál více se proto obracejí na soudy. Ve svých žalobách se však dosud soustředili pouze na lidi, kteří pirátské kopie pořizují a vyvěšují na internetu. Jednu z nich třeba podal režisér Petr Jákl kvůli svému kinohitu Kajínek, který unikl na internet loni v září. »Za týden si film stáhlo na sto tisíc lidí. Okamžitě se to poznalo, protože nám v kině výrazně začala klesat návštěvnost,« říká Jákl.

Nynější Svěrákova žaloba se nicméně stala prvním známým případem, kdy se někdo z filmařů zaměřil přímo na server, který pirátské kopie uskladňuje a nabízí ke stažení. Pokud uspěje, mohou jeho příklad následovat další.

»Myslím, že je správné, že se Jan Svěrák rozhodl zaměřit se na tyto servery. S našimi žalobami na lidi, kteří pořizují pirátské kopie, se to skvěle doplňuje. Jedno bez druhého by totiž nemohlo existovat,« dodává Jákl.

V zahraničí jsou podobné spory běžné. Například hollywoodská studia začala kolem roku 2008 ve velkém žalovat servery se sdílenými filmy jako je RapidShare a Hotfile. Výsledky sporů však skončily rozporuplně: soudy sice serverům nařídily odstranit několik titulů, zároveň ale uznaly, že nemají povinnost preventivné kontrolovat jakého původu jsou nabízené snímky.


Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 1. září, nebo pod odkazem níže:

Související