Český pracovní trh se vzpamatoval z krize a momentálně mu neškodí ani obavy z dalšího propadu ekonomiky.

»Při pohledu na vývoj trhu práce zatím zvýšenou opatrnost firem neregistrujeme,« konstatuje Ondřej Mysliveček, analytik společnosti LMC, která je na českém trhu lídrem v oblasti on-line pracovní inzerce.

Počet nabídek práce vystavených na portálu LMC jobs.cz se podle něho během prvních tří srpnových týdnů ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšil o bezmála 28 procent.

Co bude následovat v dalších měsících, je obtížné odhadnout, nyní je však schopných lidí opět nedostatek. Velké problémy s obsazováním pozic mají například ti, kteří potřebují obchodníky či IT specialisty.

Kde a jak tedy hledat kvalitní zaměstnance?

1. Práce přes internet

Nejoblíbenějším způsobem oslovování potenciálních zaměstnanců je inzerce na pracovních portálech. Jen na www.jobs.cz a www.prace.cz, což jsou stránky provozované společností LMC, se jich v srpnu objevilo celkem zhruba 29 tisíc. Úřady práce České republiky v tomto období registrovaly jen asi o deset tisíc nabídek více.

Cena umístění inzerátu na internetovém portálu se pohybuje v řádech stovek až tisíců korun. »Ačkoli tato metoda patří k nejlevnějším, pro náborového manažera bývá časově a organizačně náročná,« upozorňuje majitelka personálně poradenské společnosti Recruit CZ Markéta Švedová.

Mnoho uchazečů totiž na inzerát reaguje bez delšího přemýšlení. »Pracovní servery často zahltí firmu odpověďmi lidí, kteří se na danou pozici příliš nehodí. Z desítek došlých odpovědí jich je zajímavých jen pár,« říká Markéta Švedová.

Jde-li o místa manažerů, výsledky bývají ještě horší.

»V poslední době mám pocit, že lidé reagující na nabídky seniorních pozic je snad ani nečtou. Sejde se nám třeba padesát zájemců, z nichž ale nevybereme ani jednoho,« říká ředitelka lidských zdrojů logistické společnosti DHL Supply Chain Ludmila Šubrtová.

2. I tisk má své výhody

Dalším vhodným prostorem pro pracovní nabídky je denní tisk. Ke společnostem, jejichž inzeráty lze zahlédnout v regionálních i celostátních denících, patří kupříkladu ČSOB.

»Tímto způsobem lze oslovit i potenciální kandidáty, kteří práci aktivně nehledají, takže nenavštěvují internetové pracovní portály ani firemní kariérní stránky,« vysvětluje důvody marketingový specialista z útvaru Řízení lidských zdrojů ČSOB Martin Vejplacha.

Tištěnou inzerci proto podle něho banka využívá zejména v případech, kdy zaznamená málo zajímavých reakcí na místa, o nichž dává vědět prostřednictvím vlastního webu či portálů, jako jsou jobs.cz, sprace.cz či jobcity.cz.

»S ohledem na vyšší náklady spojené s tímto typem inzerce ho využíváme převážně pro obsazování strategicky důležitých pozic,« doplňuje Martin Vejplacha.

Zároveň upozorňuje na to, že peníze investované do inzerátů v tisku mají na rozdíl od těch, kterými se platí za internetovou inzerci, dvojí efekt. »Primárně jde sice o to oslovit vhodné uchazeče, ale pracovní nabídka v tisku je zajímavá i jako propagace značky,« dodává.

3. Vlastní zdroje fungují

Pokud chce zaměstnavatel ušetřit, může využít nabídku z úřadu práce, kterému má ostatně povinnost hlásit volná pracovní místa.

Další možnost je pak obrátit se na své vlastní zaměstnance.

Mnoho personalistů nabízí volné pozice nejdříve uvnitř firmy - standardně prostřednictvím intranetu, a to třeba i s týdenním předstihem.

Problém ale je, že se na tato místa často hlásí lidé, kteří už pro firmu pracují. Výsledkem tak může být pouhé přesunutí zaměstnance z jedné funkce do druhé - a tedy nutnost obsazovat další pozici.

Interní zprávy o volných místech však mohou zaměstnance pobídnout, aby do firmy přivedli své známé.

Některé společnosti jsou za takovou výpomoc ochotné i zaplatit. V případech hůře obsaditelných pozic svým lidem za doporučení vhodného kandidáta dokonce nabízejí finanční odměnu v řádech tisíců až desetitisíců korun. Není se čemu divit, takový zaměstnanec vlastně odvede práci headhuntera.

4. Firemní stránky

Stále častěji využívaným způsobem přilákání nových zaměstnanců jsou kariérní stránky. Pravděpodobnost, že uchazeč o zaměstnání navštíví přímo web konkrétní společnosti a bude tam hledat nabídku, je vyšší zejména v případech velkých zaměstnavatelů s dobrou pověstí.

Menším a méně známým firmám se ovšem takové stránky vyplatí také. Člověk, který hledá zaměstnání na pracovním portále, se totiž obvykle nezapomene podívat na stránky potenciálního zaměstnavatele.

»Uchazeč o místo ve firmě chce vědět, s čím může počítat. Firemní weby jsou ideální příležitostí, jak ho seznámit s informacemi, které mohou zvýšit atraktivitu nabízené práce,« vysvětluje marketingový manažer společnosti LMC Ivan Chovanec .

Zřízení kariérních stránek doporučuje i Martina Ettelová, specialistka marketingu lidských zdrojů společnosti Monster Worldwide CZ, která provozuje pracovní portál monster.cz.

»Takový web pomáhá navázat a budovat vztah mezi uchazečem a firmou. Je to místo, kde může zaměstnavatel informovat nejen o svých otevřených pozicích, ale i o firemní kultuře, platebním ohodnocení či třeba o možnostech dalšího vzdělávání,« popisuje.

5. Profesionální lovci

Pokud firmy nechtějí obětovat výběru vhodného pracovníka mnoho času, obracejí se na personální agentury.

»Rozhodne-li se zaměstnavatel využít služeb agentur pro obsazení nižších a středně manažerských pozic, musí počítat s výdaji v řádech několika desítek tisíc korun,« přibližuje Markéta Švedová z Recruit.cz.

Obecně se cena takové služby odvozuje od násobku až čtyřnásobku měsíčního platu budoucího zaměstnance. Na horní hranici se přitom pohybují služby headhunterů - tedy firem, které se specializují na vyhledávání vrcholových manažerů. Za ně jsou firmy ochotny platit statisíce korun.

»Naše odměna je buď výsledkem individuální dohody, nebo jedna třetina z ročního příjmu budoucího zaměstnance. Záleží na náročnosti úkolu,« přibližuje řídící partner headhunterské společnosti Bubenik Partners Jan Bubeník.

Proč zaměstnavatelé raději nezkusí inzerát? »Pokud jde o seniorní manažerské pozice, mám tu zkušenost, že lidé, kteří by je byli schopni zastávat, na plošnou inzerci příliš nereagují,« vysvětluje Šubrtová. Top manažeři zkrátka nabídky nehledají, jsou zvyklí, že si je firmy najdou samy.

6. Absolventi se vyplatí

Stále více firem se však pokouší špičkové lidi »nekupovat«, ale vychovávat.

Jednou z nejzkušenějších je polostátní skupina ČEZ. Aktivně komunikuje nejen se studenty vysokých, ale i středních škol. Nabízí jim letní univerzitu, stipendia či praxe.

Absolventům vysokých škol pak dává rovněž příležitost nastartovat kariéru v rámci programu ČEZ Potentials. Každoročně pro něj vybere asi pět z několika set uchazečů.

»Potýkáme se s velkým nedostatkem odborníků. Potřebujeme techniky a těch je na trhu málo, proto se je snažíme hledat už na školách,« přibližuje ředitelka personální divize ČEZ Hana Krbcová.

Tyto snahy nevycházejí naprázdno. Svědčí o tom i fakt, že v kategorii Nejžádanější společnost soutěže Zaměstnavatel roku letos zvítězil právě ČEZ. V průzkumu, který zjišťoval, kde by chtěli pracovat čeští vysokoškoláci, totiž získal nejvíce hlasů.

Petra Sýkorová

Stále více firem se snaží si své špičkové zaměstnance »nekupovat«, ale už od studií ve své firmě vychovat.

39 tisíc
Tolik volných pracovních míst registroval v červenci úřad práce.

Zákon ukládá firmám povinnost oznamovat volná pracovní místa úřadům práce. Stanoví jim na to desetidenní lhůtu. Foto: René Volfík


Související
Zobrazit