Reto Francioni teď zřejmě prožívá nejnapínavější dny svého života. Už za pár dní má totiž padnout definitivní rozhodnutí o převzetí burzy New York Stock Exchange (NYSE) německou burzou Deutsche Börse.

Přitom šéf německé burzy má téměř vyhráno už od května, kdy konkurenční Nasdaq oznámil, že svoji nabídku na převzetí newyorské burzy stahuje.

Francioni a jeho firma, kteří podali nabídku jako první, nyní mohou akvizicí vytvořit největší burzu světa. Deutsche Börse má přitom za převzetí zaplatit 10,2 miliardy dolarů.

V celé transakci, kterou Němci iniciovali v únoru letošního roku, ovšem nejde jen o to být největší.

Ve světě akcií a nejrůznějších finančních derivátů dnes panuje tvrdý konkurenční boj, neboť na trhu působí stále více aktérů. Z nich jsou mnozí výrazně levnější a investorům nabízejí celou řadu dalších výhod.

»Klasické« burzy jako ta newyorská či frankfurtská proto mají podle expertů nejlepší šance na přežití, jen když spojí své síly s někdejšími rivaly.

»Je to jako podle Darwina: nejsilnější přežije,« citoval deník Die Welt Michaela Hollanda ze společnosti Holland & Co.

Přišla konkurence

Vážnost situace si uvědomují i Američané, kterým se nabídka z Evropy zprvu zdála jako špatný vtip.

Jeden ze symbolů amerického kapitalismu, 219 let stará burza New York Stock Exchange, že by měla spadnout pod křídla konkurence ze zahraničí? A navíc z Německa? Zhola nemožné. To abychom »Wall Street« přejmenovali na »Wall Strasse« vtipkovali obchodníci.

Šéf NYSE, Duncan L. Niederauer, ale ve fúzi vidí i šance. Koneckonců dojde k synergiím v hodnotě 400 milionů dolarů. A burzy budou mít větší šanci udržet své klienty.

»Je to jako kdyby se spojily Inter Milan a Real Madrid,« komentoval plány jeden z obchodníků na burze ve Frankfurtu.

Život NYSE a Deutsche Börse komplikují především dva faktory. Jedním je rostoucí konkurence burz v asijském regionu, druhým pak rozvoj volného trhu, a tedy takzvaných mnohostranných obchodních systémů neboli Multilateral Trading Facilities.

Tento mimoburzovní trh organizují nejrůznější subjekty, jako například obchodníci s cennými papíry či jiní finanční zprostředkovatelé. V Česku je představitelem mimoburzovního trhu třeba společnost RM-Systém.

Jen v Evropské unii tak podle statistik Evropské komise loni existovalo již 136 těchto mnohostranných obchodních systémů. Jejich podíl na trhu akcií činí zhruba již dvacet procent, odhaduje Peter Gomber, německý odborník na burzy a profesor na univerzitě ve Frankfurtu.

»V některých jiných segmentech cenných papírů je to dokonce ještě více,« cituje Gombera Manager Magazin.

Investory přitahují především četné výhody, které jim tyto alternativní platformy skýtají. Trh je na rozdíl od burzy méně regulovaný, levnější, a obchodované instrumenty je možné individuálně modifikovat (neboli vyjednat si podmínky) a obchody bývají vypořádány zpravidla rychleji.

Za nevýhodu pak lze považovat menší kontrolu a transparentnost.

Největším provozovatelem mnohostranného obchodního systému v Evropě je britská platforma Chi-X Europe, která nyní fúzuje s americkým konkurentem BATS. Společně ovládají deset procent trhu.

Dalším takovým systémem je například elektronická obchodní platforma Turquoise, kterou v roce 2008 společně založilo devět bank (například Morgan Stanley, Credit Suisse, Bank of America, Deutsche Bank a Goldman Sachs).

Společnost, která měla sedmiprocentní podíl na trhu byla ovšem ztrátová a nakonec v ní většinový podíl převzala londýnská burza LSE.

Podíl alternativních obchodních platforem, jako je BATS nebo Chi-X, na tradičním obchodování se standardními akciemi ve velkých průmyslových zemích experti odhadují až na 40 procent. V Evropě je to zhruba dvacet procent.

Mimoburzovní platformy navíc dokázaly oslovit klientelu, která se kotaci na klasickém burzovním parketu brání.

Jedná se o akciové společnosti, které zatím vydávaly pouze zaměstnanecké podíly jako například internetové firmy Facebook, Twitter či Groupon. Jejich akcie se obchodují na alternativních burzách, jako jsou SecondMarket či SharesPost.

Zájem investorů o ně je přitom velký. Banka Goldman Sachs si například prostřednictvím fondu koupila podíly Facebooku ve výši 500 milionů dolarů, JP Morgan podobnou sumu investoval do sociální sítě Twitter.

Obchody ve stínu jsou atraktivní

Rozmach mimoburzovních obchodů umožnil nejen nástup elektronického obchodování, ale také sami regulátoři trhu. Ve Spojených státech byl skoromonopol NYSE svržen reformou v roce 2005.

Zatímco před tím se podle německého magazínu Die Zeit obchodovalo 80 procent kotovaných akcií na NYSE, dnes je to už jen 20 procent. Ve Spojených státech dnes existuje zhruba padesát alternativních obchodních platforem.

V Evropské unii podmínky na trhu v roce 2007 upravila směrnice Mifid (Markets in Financial Instruments Directive) neboli směrnice o trzích finančních nástrojů. Ta připouští tři druhy oficiálních trhů, na nichž se musí oznamovat, kdo s kým a v jaké výši obchoduje.

Patří tam klasické burzovní systémy, již zmíněné mnohostranné obchodní systémy MOS a takzvané »Systematické internalizace« (SI). Do poslední jmenované kategorie spadají banky, které pravidelně a systematicky obchodují na pokyn zákazníků, a to na vlastní účet mimo regulovaný trh.

V databázi dozoru nad cennými papíry je dnes třináct takových prostředníků. Řadí se mezi ně i samotné banky, které operují nezávisle, jako například Goldman Sachs, UBS či ABN Amro. I toto mezibankovní obchodování burzám značně ztěžuje život, vždyť právě banky ještě donedávna patřily mezi jejich hlavní klientelu.

Pro investory je však obchodování mimo burzu atraktivní. Prodej či nákup se v takovém případě odvíjí bez prostředníka, což umožňuje dosáhnout výhodnějších cenových podmínek.

Navíc - o transakci se ostatní účastníci na trhu dozvědí až s jistou časovou prodlevou. Nemají tak možnost paralelně reagovat a ovlivňovat cenu, jako je tomu na »klasické« burze.

Oblíbeným druhem obchodování je z tohoto důvodu over the counter (OTC) neboli »přes pult«. K dohodě mezi oběma stranami může dojít například prostřednictvím telefonu, mailu či terminálu. Často ani není známo, kdo cenné papíry prodává a kdo je kupuje.

OTC obchodování preferují především velcí institucionální investoři, například správci fondů. Využívána bývá tato přímá dohoda také v oblasti dluhopisů.

Fakt, že se těší stále větší oblibě, je přitom trochu paradoxní. Právě institucionální investoři by totiž měli mít zájem na tom vědět, co kupuje či prodává konkurence.

Na druhou stranu ale nechtějí zveřejňovat, jak obchodují oni sami, a jdou proto raději mimo burzu. To může mít podle Gombera fatální důsledky.

»Časem tak více než polovina transakcí proběhne "za tmy", takže vlastně již nebude možné hovořit o efektivním vytvoření ceny,« dodává německý odborník.

Asiaté lákají na kapitál

Život burzám ze západní části světa ovšem ztrpčují i burzovní »kolegyně« v Asii, jako například Hongkong. Tamní region vykazuje a zřejmě i nadále vykazovat bude silný ekonomický růst.

Silný růst láká i dostatek silných investorů, kteří hledají možnosti, kde výhodně alokovat kapitál. A právě to přitahuje na asijské burzy i firmy z průmyslových zemí.

Navýšit svůj kapitál v Hongkongu se podle německého deníku Handelsblatt chystá například italský výrobce luxusního zboží Prada. Koncem června zde chce od investorů vybrat až 1,4 miliardy eur.

Také surovinový koncern Glencore se rozhodl akcie emitovat zároveň v Londýně a Hongkongu, hodnota transakce má dosáhnout sedmi miliard eur.

Co se týče emisí akcií, je Hongkong již dávno na špičce.

Loni zde objem nově kotovaných firem dosáhl 57,4 miliardy dolarů, pro srovnání v New Yorku to bylo jen 34,7 miliardy dolarů a v Londýně 8,9 miliardy dolarů.

Hongkong předhonil New York jako největší burzu světa již v roce 2009.

Rozhodnou akcionáři

Tomu všemu se NYSE a Deutsche Börse nyní snaží prostřednictvím fúze učinit přítrž. K propojení by mělo dojít prostřednictvím výměny akcií, hodnota transakce se odhaduje na 10,6 miliardy dolarů.

Oficiálně je fúze sice označována za spojení »mezi rovnými«, podíl Němců by měl ale činit 60 procent.

Šéfem podniku, jehož nové jméno ale ještě není známo, by nicméně měl být dosavadní šéf NYSE Duncan L. Niederauer. Šéf Deutsche Börse Francioni by měl naopak usednout v čele správní rady.

Definitivní rozhodnutí o fúzi ale ještě nepadlo. Kromě antimonopolních úřadů mají ještě poslední slovo akcionáři NYSE. Zda bude mít důvod k oslavě, by se měl šéf německé burzy definitivně dozvědět už 7. července.

Barbara Bublíková
spolupracovnice redakce v Německu

»Klasické« burzy jako ta newyorská či frankfurtská mají nejlepší šance na přežití, jen když spojí své síly.

57,4 miliardy dolarů
Takové sumy loni dosáhl objem nově kotovaných firem na hongkongské burze.

Býk na Wall Street je symbolem růstu. Newyorské burze New York Stock Exchange by budoucí úspěch mělo zajistit spojení s německou burzou. Foto: Shutterstock

Související