Vysoce postavený manažer Petr si nedávno objednal týdenní intenzivní kurz angličtiny v jedné brněnské jazykové škole. S jeho průběhem však nebyl spokojen.

»Ve třídě se ocitli lidé s velmi rozdílnou znalostí anglického jazyka. Někteří lektoři, kteří se ve třídě střídali, byli sice schopní, ale neměli pořádné instrukce, co s námi mají dělat a jaký je cíl výuky. Ředitelka jazykovky s námi moc nekomunikovala. Po dvou dnech jsme v kurzu zůstali už jen dva, ale nakonec jsem se pro přerušení rozhodl i já,« stěžuje si.

Dohru to mělo dvojí: »Jako firma jsme jim nic nezaplatili ani za ty dva dny, které jsem tam "protrpěl". A pro mě osobně to znamená, že si udělám příští jaro čas a zajedu si na dva týdny do Anglie nebo Irska. Týdenní pobyt včetně ubytování je za stejné peníze, co chtěli tady za šest dní,« říká.

Takové negativní zážitky dnes naštěstí nejsou už tak časté.

Firmy většinou mají s jazykovými kurzy či soukromými lektory dobré zkušenosti. Lektoři respektují, že dnes už společnosti potřebují pro své zaměstnance ušít výuku i individuální hodiny na míru, a snaží se vycházet vstříc vytíženým manažerům.

Změny vedou k lepšímu

Podle Vladimíra Vítvara, majitele chomutovské vzdělávací agentury Parole, muselo nutně dojít ke změně, protože v dnešní době si už společnosti dávají velký pozor na výběr jazykových škol.

»Ještě na konci 90. let panovala v ekonomice "kovbojská" léta. Ve velkých firmách, jejichž český management v té době nezvládal dokonale ani oblasti jako nákup nebo cash flow, se utrácelo za vzdělávání, a to i jazykové, dost neúčelně. Firmy byly ochotny platit přemrštěné částky lektorům, nad jejichž prací neměli valnou kontrolu. Například v Praze nebyl problém "prodat" společnosti Philip Morris jednu lekci angličtiny třeba za 800 korun,« přibližuje Vítvar.

Jazykové školy se však musely naučit pracovat levněji. Například v Parole se prodejní marže snížily za posledních deset let až o 30 procent. Navíc loni postihla jazykové vzdělávání ve firmách krize. Společnosti šetřily na výdajích za vzdělávání, a tudíž i na tom jazykovém.

Podle Kamily Trutenkové, výkonné ředitelky jazykové agentury Skřivánek, klesl její firmě celkový obrat o necelých 20 procent. To potvrzuje i Vítvar z Parole.

»V našem případě šlo o meziroční úbytek objemu zakázek pro firemní klientelu o více než třetinu,« upřesňuje. Trutenková však dodává, že nyní registrují opětovný růst zájmu o kurzy. »Dokonce jsme zaznamenali zvyšující se zájem o jazykové vzdělávání i ve státních institucích,« konstatuje.

K oživení napomohly dotace Evropské unie určené na firemní školení. »Díky projektům jako Školení je šance nebo Vzdělávejte se! navázalo mnoho podniků na jazykové i jiné vzdělávání z evropských peněz. Nyní už většina programů končí a firmy zvažují, zda už mohou vzdělávání zaměstnanců financovat z vlastního obratu,« dodává Vítvar.

Jazykové školy a lektoři musejí kromě toho reagovat i na měnící se požadavky klientů.

»V letech minulých jsme zaznamenali poptávku hlavně po kurzech pro začátečníky a mírně pokročilé, teď je zájem o pokročilejší úrovně. Kromě toho se organizují specializované kurzy na marketing, ekonomii, právo, informační technologie, personalistiku a jiné,« vyjmenovává Trutenková.

Podle ní se rozšířilo i spektrum vyučovaných jazyků, i když největší zájem je stále o angličtinu. »Místo v 90. letech populární němčiny je momentálně trendy ruština, italština nebo španělština,« doplňuje ředitelka agentury Skřivánek.

Interní školitelé také tlumočí

Ne všechny firmy však využívají pouze externí dodavatele. Velké společnosti, především české pobočky nadnárodních korporací, si zvykly na zaměstnávaní interních lektorů. Potřeba znalosti především anglického jazyka totiž je u většiny korporátních zaměstnanců více než nutná.

»Mnoho našich lidí komunikuje se zahraničními spolupracovníky a dodavateli. Jazykové vzdělávání tak nabízíme všem zaměstnancům, kteří potřebují angličtinu pro výkon své pozice,« říká například Eva Karasová, tisková mluvčí Tesco Stores ČR.

Internisty dokonce využívají v Tesco i k tlumočení a na překlady. Jejich velkou předností je znalost firemní kultury a pracovního prostředí. Vlastního učitele anglického jazyka na plný úvazek mají i v poradenské KPMG.

»Vedle angličtiny však zajišťujeme zájemcům i kurzy němčiny a francouzštiny, případně dalších jazyků podle aktuální potřeby,« dodává Hana Velíšková, HR ředitelka společnosti.

Snaha o zdokonalení

Perfektně anglicky se musí dorozumět i v závodě Sandvik Chomutov Precision Tubes, který je dceřinou společností nadnárodní akciovky Sandvik AB Švédsko.

»V případě neznalosti jazyka by mohlo dojít ke zpochybnění našich výrobních postupů, kvality výrobků a následně i možné ztrátě zakázek,« vysvětluje personální ředitel Petr Herbrych, proč svým zaměstnancům zajišťují jazykové kurzy.

Zajímavé v Sandviku je, že základy anglického jazyka jsou vyučovány i u vybraných dělnických profesí.

»V současné době jsme pro ně z hlediska úspory času připravili jazykové kurzy, které probíhají přímo v naší společnosti,« dokončuje Herbrych.

Jiné je však jazykové vzdělávání řadových zaměstnanců a jiné zase manažerů. Právě oni musejí často komunikovat se zahraničními partnery a zákazníky.

Jana Kadová, soukromá lektorka angličtiny, se výuce věnuje již osmnáct let, a tudíž může porovnávat, jaké jsou potřeby manažerů dnes a jaké byly dříve.

V dnešní době už manažeři nestojí pouze o konverzaci, ale potřebují jazyk ovládat tak, aby byli schopni napsat v angličtině třeba i náročné analýzy.

»Většinou za mnou chodí lidé, kteří již sice v jazyce dosáhli pokročilého stupně, ale potřebují jej ovládat opravdu na úrovni. Chtějí odstranit všechny své slabiny, a často tak po mně vyžadují především automatizaci gramatiky. Není tedy pravda, že se ji dnes už lidé nepotřebují učit,« konstatuje.

Například dnešní manažeři, kteří často mají za sebou mnohaletá studia u rodilých mluvčích, chtějí podle Kadové především učitele, který je schopen efektivně naučit také gramatiku.

»Když si ji chce někdo zautomatizovat, musí mít lektora, který ji s ním bude neustále opakovat a bude ho opravovat. To však rodilé mluvčí často nebaví. Opravovat tak, aby se neztratila spontaneita projevu, ale zároveň tak, aby se projev postupně kultivoval, je těžká práce,« dodává Kadová.

Hodina intenzivní výuky za týden u soukromého lektora je tak pro vysoce postavené lidi mnohem lepší než dvě lekce týdně v jazykovce. Tam bývá problémem nedostatečná intenzita výuky, absence z důvodu vytíženosti klienta či větší počet lidí v kurzu.

Internet ušetří čas

Do módy přicházejí v poslední době také jiné formy výuky, než je klasické docházení do kurzu.

V kultivaci cizího jazyka totiž pomáhá také internet. Například jazyková agentura Skřivánek nabízí vyučování přes komunikační program Skype, a podle slov ředitelky Kamily Trutenkové je o ně velký zájem, a to nejen mezi manažery.

»Pro manažery je to nenahraditelný způsob, jak se při jejich hektickém životě vzdělávat přímo z kanceláře či v průběhu služební cesty,« vysvětluje.

To, že se rychle mění nástroje výuky jazyků, potvrzuje i personální ředitelka finanční společnosti ING Martina Martinková. V nadnárodním finančním domě jsou tak k výuce hojně využívány e-learningové aplikace či on-line testování.

»Zaměstnanci jsou s těmito nástroji velmi spokojeni. Jednak je časově nesvazují a jednak si jejich prostřednictvím mohou nacvičit některé věci, aniž by se museli vázat na tempo zbytku skupiny, se kterou studují,« zakončuje Martinková.

Zuzana Panczaková

Související